V kontroverzní záložně se pátralo po penězích ministra Kupky

09. 02. 202513:02
6 min. čtení
V kontroverzní záložně se pátralo po penězích ministra Kupky
foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Martin Kupka, ilustrační foto

KAUZA: Podnikatelská družstevní záložna (PDZ) byla založena 1. ledna 1996 a zakládající počet členů družstva, jak naznačuje výroční zpráva z roku 2006, činil třicet čtyři osob. Ustavující schůze se konala už 4. září 1995. Zapsaný (k listopadu 2005) základní kapitál činil 35 milionů korun.

PrahaIN.cz se věnovala řadě jednotlivých dokumentů, které PDZ na svém oficiálním webu postupně uveřejňovala. Žádné alarmující informace z nich nevyplývají. Hodnotí se účetní závěrky, rozvahy, vysvětlují se použité finanční nástroje nebo účetně významnější položky ve výkazech zisku a ztrát. Ani poslední jednání představenstva v srpnu 2024 nenaznačuje jakékoli problémy (dokumenty jsou ve veřejném registru).

O to dramatičtěji vyznívá téměř dvou set stránková analýza České národní banky, kterou instituce publikovala a na jejímž základě odebrala kampeličce povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo.

Navzdory řadě anonymizovaných údajů se lze dočíst například, že: „V případě všech vybraných klientů ze vzorku, tedy ve sto procentech případů, správní orgán zjistil závažná pochybení“, kdy například nebyl prověřen původ peněžních prostředků, nebylo vyhotoveno AML (Anti-Money-Laundering = proti praní špinavých peněz) stanovisko AML úředníkem k poskytnutému finančnímu zajištění, nebyl zkoumán účel převodu směnek a hotovostního výběru ani provedena kontrola klienta nebo nebyly vedeny rekonstruovatelné záznamy o vlastnické a řídící struktuře klienta.

Vysoká hotovost

Hotovostní operace v ČNB sledovaném období mimochodem činily 668.640.000 korun, z čehož bylo 421.793.276 korun a 9.936.884 EUR a 161.249 amerických dolarů, „přičemž více než 90 procent příjemců veškeré hotovosti za sledované období tvořilo pouze dvanáct fyzických osob a většina výběrů byla v řádu jednotek až desítek milionů korun,“ uvedla dále ČNB.

Ve statutárních orgánech, jak dokládá obchodní rejstřík, se vystřídaly zhruba dvě desítky osob. V čele stáli Miroslav Uher, Jiří Čížek, Antonín Janák, Jan Stáhlík, Tereza Bisová, René Szonowski a Robert Zelenka.  Předsedkyní kontrolní komise byla Hana Kosová.

V souvislosti se jmenovanou záložnou se však naší redakci podařily zjistit ještě další skutečnosti. Jedna z nich se týká ministra dopravy Martina Kupky (ODS). Jak nám uvedly dva dobře informované zdroje, přímo v sídle PDZ prý došlo na několik dotazů „oficiálních struktur“ právě k uvedenému členovi Fialova kabinetu. Tyto oficiální struktury, které však nikdo nechtěl specifikovat, chtěly vědět, zdali Martin Kupka disponuje či někdy v minulosti disponoval účtem v záložně. A pokud ano, chtěly vidět transakce. Jenomže odešly s prázdnou.

„Žádný účet, vklad ani finanční pohyb jsem nikdy s touto záložnou neměl,“ řekl Martin Kupka naší redakci. Nad důvody, proč by někdo něco takového požadoval, spekulovat nechtěl. „Nikdy jsem tam účet (ani podíl) neměl, tak tomu nerozumím,“ doplnil.

Peníze nezmizely:

Podnikatelská družstevní záložna je sice vnímána jako kontroverzní, ovšem ve srovnání s jinými záložnami v ní nedošlo k žádné finanční újmě střadatelů. Tento aspekt je velmi důležitý například ve srovnání s Metropolitním spořitelním družstvem, kde byl jeden z hlavních aktérů, Jiří Liška, odsouzen k osmi letům vězení za podvod ve výši 94 milionů korun. MSD skončilo v konkurzu. Případ analyzovali zástupci Transparency International. Ještě dříve za krach 1. Družstevní záložny Ostrava poslal soud do vězení celkem osm lidí v čele s jejím bývalým šéfem Miroslavem Kalinským. Do této instituce lidé vložili přes tři miliardy korun, jak rozebral Moravskoslezský deník.

 

Kdo by se ptal?

Kdo a proč mohl chtít něco takového, a navíc k tomu měl příslušnou kompetenci, není složité rozklíčovat. Jde prakticky jen o čtyři možnosti: FAÚ, ČNB (potažmo likvidátorka Martina Jinochová Matyášová), policie nebo BIS.

„Česká národní banka vykonává dohled nad likvidací PDZ, tedy i částečně nad jejím likvidátorem, který okamžikem svého povolání nabyl působnosti představenstva PDZ. Likvidátor není zaměstnancem ČNB a je zcela odpovědný za zvolený postup během likvidace či svá pochybení, to znamená, že postupuje zcela samostatně. Jeho aktivity tak nejsou aktivitami ČNB,“ řekl naší redakci ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas.

Likvidátorka Jinochová Matyášová na dotaz redakce od 16. ledna nereagovala. Že by však šla touto cestou, lze prakticky vyloučit.

„Ministerstvo financí ani FAÚ se z důvodu mlčenlivosti dané ze zákona nevyjadřují ke konkrétním případům, kterými se FAÚ zabývá,“ sdělila ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace uvedeného resortu Michaela Lagronová.

Zbývá policie a BIS.

„Obecně se dá říci, že se jakýmkoliv případem může zabývat v podstatě kdokoliv. Záleží na místní nebo věcné příslušnosti. Státní zástupce ale může například jakýkoliv případ přikázat jakémukoliv policejnímu orgánu a tato příslušnost nemusí být ctěna,“ řekl k uvedenému problému Jan Daněk, vedoucí oddělení tisku krajského ředitelství policie Praha.

BIS ne

Jeden z insiderů nám v této souvislosti poskytl poměrně zajímavá vodítka. Dotaz na potenciální účet Martina Kupky měl být totiž až druhým koncem provazu. Ten první se jmenuje Martin Borovka, jde o předsedu správní rady stavební firmy Eurovia, která je důležitým partnerem nejen resortu dopravy. A Borovka byl téměř dvě dekády podílníkem záložny.

„Chtěli najít propojení mezi Borovkou, Eurovií a Kupkou, ministerstvem, tak si to vysvětluji já,“ uzavřel náš zdroj.

„Toto je pod naší rozlišovací schopností. BIS se věnuje případům, které mohou ohrozit významné ekonomické zájmy státu. Běžným vkladům se nevěnujeme ani v případě, že se jedná o ministra,“ řekl redakci mluvčí BIS Ladislav Šticha. Jiná situace by však podle jeho slov byla, pokud by BIS hypoteticky měla například informace, že na takovém účtu mohla skončit provize za významnou státní zakázku. „Pak by nás takový případ pochopitelně zajímal. Pokud vím, tak žádnou podobnou informaci nemáme, takže o účet pana ministra se nezajímáme,“ doplnil.

Mluvčí záložny Dagmar Schejbalová zpočátku komunikovala a slíbila vyjádření, pak už se ale neozvala.

Martin Borovka nám řekl, že se jej nikdo na jakékoli shora načrtnuté vztahy s ministrem dopravy Kupkou neptal. S výjimkou novinářů.

Tagy

Speciály

Aféry & zločiny
Příběhy zapsané do mapy