Vdovský důchod je vyplácen až za několik měsíců. Je navíc nutné se o něj přihlásit

Na pozůstalostní důchod má nárok ten, komu zemře manžel nebo manželka. A zároveň splňuje zákonné podmínky. Nárok musí navíc vdova či vdovec uplatnit. I tak nedostane vždy plnou výši důchodu a peníze navíc mohou přijít až po několika měsících.

Účelem finanční podpory je zmírnění výpadku příjmů po úmrtí manžela nebo manželky. Jak ale informuje tisková zpráva organizace dTest, získání pozůstalostního důchodu s sebou nese i jistá omezení a háčky.

„Zemřelá osoba musela pobírat starobní nebo invalidní důchod nebo pokud ještě nebyla příjemcem důchodu, musela splnit ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod a manželství muselo existovat k datu jejího úmrtí,“ upřesnila podmínky pro získání pozůstalostního důchodu Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Bez nároku jsou nesezdaní či registrovaní partneři

Doplnila také, že získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje, pouze pokud byla smrt způsobena následkem pracovního úrazu. Na pozůstalostní důchod nemají nárok nesezdané páry ani partneři v registrovaném partnerství. Nepřihlíží se přitom ani na dlouhodobé soužití ve společné domácnosti či společnou výchovu dětí.

Kromě splněných podmínek navíc musí žadatel o důchod svůj nárok také uplatnit. Ani tehdy však není vyhráno. Ne vždy je totiž pozůstalostní důchod vyplácen v plné výši. Stává se tak například v případě souběhu důchodů. V takovém případě je krácen.

O důchod je třeba zažádat, klidně i zpětně

Žádost o důchod podává pozůstalí prostřednictvím Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Žádat je přitom možné i zpětně, a to až 5 let. Zákonná lhůta pro rozhodnutí o nároku na důchod je pak 90 dní a i když je mnohdy rozhodnuto dříve, je třeba počítat i s několikaměsíční lhůtou následného vyplacení.

„Chybějící příjem zemřelé osoby přináší obvykle vdově/vdovci obtíže a může ji/ho přivést do tíživé finanční situace. Z těchto i z jiných důvodů by si spotřebitelé měli vytvářet vždy potřebné finanční rezervy,“ doplnila Eduarda Hekšová.

Výplata trvá rok, déle jen ve vymezených případech

Výplata důchodu trvá po dobu jednoho roku od smrti. Potom se předpokládá, že pozůstalý si už dokázal nové poměry uspořádat. Delší vyplácení možné je, ovšem pouze v přesně vymezených případech, například když se pozůstalá osoba stará o nezaopatřené dítě nebo pečuje o osoby, které jsou na ní závislé. Konkrétně je přibližuje web ČSSZ.

Výše důchodu se dělí na dvě části. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody a stanovuje ji zákon o důchodovém pojištění. Procentní část pak činí 50 procent výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu III. stupně, na který měl nebo by měl zemřelý nárok v době smrti.

Částka obvykle není vysoká

Pokud pozůstalá osoba pobírá starobní nebo invalidní důchod, pak se pozůstalostní důchod porovnává s důchodem, který již vdova/vdovec pobírá a postupuje se tak, že se vyplácí vyšší důchod v plné výši a nižší důchod ve výši jedné poloviny procentní výměry. Konkrétní výši je možné vypočítat například pomocí kalkulačky vdovského důchodu pro rok 2024.

„Obvykle to není vysoká částka a v kombinaci s mnohaměsíčním odkladem výplaty pozůstalostního důchodu jsou zejména někteří ovdovělí důchodci okamžitě vystaveni drsné finanční realitě,“ uzavřela Eduarda Hekšová.