foto: Markéta Grušáková, PrahaIN.cz/Větrná elektrárna
Poslední dny ukazují, jak dramatická situace v energetice je, když je vedro a nefouká vítr. Je to horší než zataženo a bezvětří v zimě.
Slunečné počasí přináší v posledních dnech vysokou výrobu z fotovoltaických elektráren. Zároveň se ale objevuje velký problém. Nad Evropou panuje jen velmi slabý vítr. Jakmile zapadne slunce, burzovní ceny elektřiny skokově rostou na rekordní hodnoty, a to i v Česku.
Například ve středu se přes den cena elektřiny podle dat portálu Energostat držela kolem 1,50 koruny za kilowatthodinu. Se západem slunce ale začala rychle růst a ve 21 hodin už bylo nutné platit téměř 17 korun za kilowatthodinu, aby se našlo dostatek elektřiny pro pokrytí poptávky.
Takto vysoké ceny se na trhu objevují jen během největších krizí. Podobná situace panuje i v okolních zemích, prakticky od Nizozemska po Rumunsko a od Dánska po Slovinsko. V Belgii se ceny ve večerní špičce dokonce přibližují 25 korunám za kilowatthodinu.
Vedro a bezvětří
Problém vysvětluje ve svém loňském článku energetický expert Julien Jomaux. To, co v posledních dnech pozorujeme, je učebnicovým příkladem takzvaného Hitzeflaute. Jde o kombinaci vedra a bezvětří, která je právě během horkého počasí pravděpodobnější.
Německý termín odkazuje na takzvané Dunkelflaute, tedy výraz pro kombinaci zataženého počasí, které snižuje výrobu fotovoltaik a bezvětří, které zase dopadá na větrné elektrárny. To dělá potíže hlavně v zimním období.
Problémem je, že během léta probíhá řada odstávek jaderných i tepelných elektráren. Kvůli vysokým teplotám je složitější i chlazení a nemohou vyrábět na plný výkon.
Situaci zhoršuje i to, že během dne je přebytek elektřiny ze solárních elektráren. Cena elektřiny po západu slunce tak musí být dostatečně vysoká na to, aby vůbec přiměla energetické společnosti udržovat elektrárny v chodu i během dne.
Klimatizace jsou stále častější
Na druhé straně je pak vysoká spotřeba hlavně kvůli klimatizacím, které jsou v Evropě stále běžnější. Lidé si navíc chladí své domy po návratu z práce v době, kdy už slunce nesvítí s takovou intenzitou a fotovoltaiky vyrábějí méně.
Vše ale může přinášet příležitost k výdělku pro majitele fotovoltaických elektráren s baterií, kteří mohou prodávat elektřinu do sítě za burzovní ceny. Pro běžné domácnosti to ale znamená jen další riziko růstu cen elektřiny.
Energetické společnosti budou muset kalkulovat s tím, že takovéto situace budou nastávat stále častěji. Pokud je spotřeba kvůli zapnutým klimatizacím vyšší než se čekalo, musí dodavatelé energií dokupovat elektřinu právě za tyto extrémní burzovní ceny, a to budou chtít přenést na zákazníky.