foto: Archív Komerční banky, se svolením/Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky
ROZHOVOR: Německo se pohybuje na hraně recese, to ovlivňuje i situaci v České republice. Příští rok by se situace mohla trochu zlepšit, mohla by mírně růst i průmyslová produkce. „Mohlo by se začít trošičku víc investovat a obecně čekáme, že lepšící se situace jaksi zlepší ten sentiment, náladu. Tedy, že domácnosti si budou moci dovolit o něco více zvyšovat svoje výdaje za spotřebu.“ řekl serveru PrahaIN.cz Jan Vejmělek, hlavní analytik Komerční banky.
Začal poslední kvartál letošního roku. Splnila se vaše očekávání? Jaká je prognóza do konce roku?
Oproti letním prognózám jsme na podzim čekali, že bude o něco více patrnější oživení české ekonomiky. To se se úplně nenaplnilo v posledních, řekněme, dvou nebo třech měsících. Spíše se právě teď pomaličku odsunuje. Ale ten hlavní důvod bych viděl v tom, co se děje u našich sousedů. Jde zřejmě o odraz horší výkonnosti německé ekonomiky. Samozřejmě pořád platí, že česká ekonomika je na německou velmi navázaná a vypadá to, že Německo je někde na hraně recese. To uvidíme, jaká budou data.
Možná už je spolková republika oficiálně v recesi. Takže v této konstalaci se české ekonomice samozřejmě daří hůř a platí to zejména pro průmyslníky. Takže zejména ten průmyslový sektor je v obtížnější situaci, než jsme předpokládali. To se nyní děje a nemyslíme si, že by se to ve zbytku letošního roku nějakým zásadnějším způsobem změnilo. Čili i pro průmysl bude zbytek roku poměrně obtížný.
Znamená to, že se ekonomika v Německu rozkolísala?
Já bych klidně použil slovo recese. My zatím máme oficiálně výsledek za druhý kvartál, kde bylo mínus. Myslíme si, že i v tom třetím kvartále to mínus nakonec bylo. Nemáme to ale zatím ještě potvrzené, ale nebál bych se konstatování, že německá ekonomika klesá, nebudeme daleko od pravdy. To je právě ten průmysl a samozřejmě se to promítá do zbytku ekonomiky. Tento vývoj pak ovlivňuje i situaci u nás.
Jaká je tedy začátkem třetího kvartálu celková situace v České republice?
Na straně domácnosti naštěstí pořád platí, že trh je relativně silný. Zaměstnanost zůstává vysoká, nezaměstnanost nijak výrazně neroste, díky tomu pokračuje takový strnulý růst nominálních mezd někde kolem šesti procent meziročně. S tím, jak spadla inflace k dvěma procentům, jsme prostě v tolerančním pásmu České národní banky a máme tady růst reálných mezd. Je tedy vidět, že na spotřebě domácností jejich ochota utrácet trošičku víc patrná je.
Na druhou stranu pořád zůstávají domácnosti hodně opatrné a rozhodně neutrácejí bez nějakého rozmyslu. Takže není to tak, že by bezhlavě utrácely. Zůstávají obezřetné, a i ty domácnosti, které mohou tvořit úspory, zůstávají opatrné.
Psali jsme
ROZHOVOR: Česká ekonomika se pomalu dostává do kondice, maloobchodní tržby rostou. Škraloupem je ale nárůst dubnové inflace, která vyšplhala…
Koncem října a začátkem listopadu už začnou předvánoční prodeje. Čekáte vyšší útraty než v minulém roce?
Ve srovnání s rokem předchozím je ta situace o něco lepší. To znamená, že se to promítne i na těchto prodejích. Proti loňsku by tam měl být nějaký mírný nárůst. Řádově v reálném vyjádření, jednotky procenta. Čekáme, že by to mohlo být vyšší, takže lepší než před rokem, ale prostě pouze jednotky procenta. Jak už jsem říkal, žádné bezhlavé utrácení bych tam neviděl. Pouze skutečně mírný nárůst tržeb.
Jak si vysvětlujete, že cestovní kanceláře hlásily, že mají vyprodáno i v nejdražších destinacích, ale tržby domácností rostou pouze opatrně?
Tady nevím, jak bych zaspekuloval. Může se tam pořád odrážet ještě nějaký dozvuk minulých let covidových. Tedy těch let, kdy byla vysoká inflace a kdy lidi opravdu necestovali ven, nemohli si to dovolit. Tady mě napadá, že ta situace už se přece jenom trošku zlepšila. Rozhodně se stabilizovala. Možná je v tom i taková touha po těch několika letech, kdy vycestovat buď nebylo možno kvůli covidu, nebo prostě jsme na to neměli kvůli vysoké inflaci. Teď si to domácnosti dopřávají.
Co říká vaše prognóza na příští rok?
Pro příští rok očekáváme, že by situace české ekonomiky mohla být zase o něco lepší. Očekáváme, že bychom mohli vidět určité nárůsty v průmyslové produkci. Čekáme mírné zlepšení i v Německu, tedy potažmo i tady u nás. Mohlo by se začít trošičku víc investovat a obecně čekáme, že lepšící se situace jaksi zlepší ten sentiment, náladu. Tedy, že domácnosti si budou moci dovolit o něco více zvyšovat svoje výdaje za spotřebu. Tam čekáme, že by to přece jen mělo být trošku lepší, ale samozřejmě za předpokladu, že nepřijde nějaký šok.