foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí
Banky podle ministerstva financí snižují celkový výnos penzijního spoření o výrazných 56 procent. Kdo si mohl našetřit na důchod milion korun, našetří si nakonec kvůli poplatkům jen 440 tisíc. Vláda to chce změnit.
Penzijním fondům se výrazně omezí možnost účtovat poplatky. Ty za výkon budou zcela zrušeny, poplatky za správu se sníží. Loni si banky za správu penzijního připojištění strhly 8,4 miliardy korun. Právě k nim tak mířila velká část z 18 miliard korun, které stát vydal na podporu penzijního spoření.
„Chceme, aby peníze z úspor šly lidem, ne finančním ústavům,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Jsou to právě poplatky, které ukrajují z výnosu a během desítek let spoření mají zásadní vliv na výsledek.
Ministerstvo financí má plán, jak rentu z penzijního připojištění ve výsledku ztrojnásobit. Zvýhodní spoření dětem na důchod, plánuje zvýšit státní příspěvek a chce omezit zmíněné poplatky bank, navíc umožní lidem do 36 let až třetinu naspořených peněz bez sankcí jednorázově vybrat, a to bez udání důvodu.
Podmínkou je jen, že spořili alespoň deset let. Tyto čtyři kroky dohromady mají atraktivitu tohoto typu spoření na stáří výrazně zvýšit a mají do systému přilákat až půl milionu hlavně mladých lidí.
Dětem bude možné spořit už stokorunu měsíčně (dosud to bylo nejméně 500 korun), státní podpora se lidem do 30 let zdvojnásobí ze stávajících dvaceti na 40 procent vkládané částky.
Investice podle věku klienta
Peníze ve fondech se také budou automaticky investovat podle věku klienta, nejdříve rizikověji, později konzervativněji. Detaily jsou k dispozici na stránkách ministerstva financí.
Návrh zákona míří do mezirezortního připomínkového řízení a vláda by jej mohla schvalovat už v červnu. Státní kasu to bude podle resortu financí stát 1,2 miliardy korun ročně.
Podle Schillerové si banky se snížením poplatků poradí. Zmínila například, že ve Švédsku, na Slovensku či v Maďarsku nejsou poplatky ani poloviční. Podle materiálu ministerstva financí banky loni na poplatcích u penzijního spoření vybraly 8,4 miliardy korun a příští rok už půjde jen o 3,7 miliardy. Pak díky rostoucímu počtu klientů zase porostou.
Za navrženými úpravami stojí ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z výzkumného pracoviště CERGE-EI, kteří na tvrdý dopad bankovních poplatků upozorňovali. Podle jejich propočtů by v roce 2036 banky na penzijním spoření účtovaly dokonce téměř 55 miliard korun a bylo tak třeba zasáhnout.
Důchodový systém Česka se dostává pod tlak demografie. Na jednoho seniora připadá stále méně pracujících. V roce 1980 šlo o zhruba pět pracujících, nyní jde už o tři a do poloviny tohoto století půjde o méně než dva. Klesající porodnost a rostoucí věk dožití povedou k dalšímu poklesu tohoto poměru, který se ke konci století začne blížit jednomu pracujícímu na jednoho seniora.
V podobné situaci je velká část vyspělého světa a státy motivují, aby se lidé na stáří zabezpečovali hlavně samy a nespoléhali se na průběžné důchodové systémy.