foto: Pixabay.com licence/Mobilní telefon, ilustrační foto
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na ceny volání a mobilních dat v Česku. I po aukci kmitočtů z roku 2020 zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě. Potvrdila to také studie pro Evropskou komisi a mezinárodní srovnání na základě dat Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).
O výsledcích zkoumání, které se zaměřovalo na nakládání ČTÚ s financemi a majetkem státu v letech 2018 až 2022, informuje NKÚ v tiskové zprávě. Kontrola sice nezjistila nedostatky v účelnosti a hospodárnosti výdajů, ale upozornila na aukci kmitočtů rádiového spektra z roku 2020, která nenaplnila očekávání. Měla totiž vést ke snížení ceny mobilních dat a zvýšení konkurence na trhu.
Více platí už jenom v Maďarsku
Za volání a mobilní data tak platili Češi i v loňském roce téměř nejvíce z celé Evropy. Kmitočty si totiž bez výrazného soutěžení rozdělili tři stávající velcí operátoři. I příjem z aukcí tak byl výrazně nižší, než ČTÚ plánoval. Oproti čekávaným 7 miliardám získal pouze 5,6 miliard korun.
Ceny za volání a mobilní data jsou u nás jedny z nejvyšších i podle studie, kterou si nechala zpracovat Evropská komise. Mezinárodní srovnání provedl také NKÚ na základě dat ČTÚ. Z tohoto porovnání vyplývá, že v Polsku, Německu a Rakousku vyjde balíček 188 minut volání a 2 GB dat na zhruba 338 korun, zatímco čeští zákazníci za stejné služby zaplatí asi 1 151 korun. Více z celé Evropy platí už jen v Maďarsku, a to asi o 17 korun.
Poštovních služeb je méně, zato jsou dražší
Podle zjištění NKÚ se mezi lety 2013 a 2020 zvýšily také náklady na poskytování základních poštovních služeb. A to i přesto, že jejich objem klesl na polovinu. Z původních 477,6 milionu kusů na 247,4 milionu kusů. Náklady se však vyšplhaly oproti původním 948 milionům na 1,84 miliard korun.
V roce 2013 stál jednotkový náklad v průměru dvě koruny za poskytnutou službu. Před dvěma lety to už bylo 7,40 korun. Očekávané je přitom i další snižování objemu základních služeb, a to zejména díky rozvoji datových schránek a elektronické komunikace.
Provoz pošt činí více než polovinu celkových nákladů České pošty
Jako správní a regulační úřad poskytuje ČTÚ také kompenzace ze státního rozpočtu za poskytování takzvaných základních poštovních služeb. České poště tak mezi lety 2018 a 2020 uhradil asi 4,5 miliardy korun, což činí 61 procent z čistých nákladů za uvedené období. 59 procent těchto nákladů přitom spolkne jen provoz pošt.
Jejich počet určují legislativní podmínky na dostupnost, hustotu pokrytí i vzdálenost k další poště. Podle těchto kritérií z roku 2015 by mělo být na našem území minimálně 2 100 pošt. Vláda však tento minimální počet ve svém nařízení stanovila na 3 200 provozoven, což odpovídalo tehdejšímu reálnému počtu. Změna vládního nařízení by mohla vést ke snížení nákladů bez nutnosti omezit základní poštovní služby.
Psali jsme
Systém na oživení lokální ekonomiky Corrency kombinuje výhody lokální měny, slevových poukázek a ekonomických teorií, které urychlují poptávku.…
ČTÚ porušil rozpočtovou kázeň
ČTÚ se také podle kontrolorů dopustil porušení rozpočtové kázně ve výši 4,7 milionů korun, když veřejnou zakázku na právní a poradenské služby zadal napřímo konkrétním dodavatelům.
V rozmezí 19 dnů totiž uzavřel smlouvy na vypracování analýzy velkoobchodního trhu přístupu k mobilním službám s pěti dodavateli bez výběrového řízení, i když předmět plnění tří z těchto smluv tvořil prokazatelně jeden funkční celek. Podle ČTÚ to bylo v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
NKÚ je pilířem moderního demokratického státu
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá kontrolní instituce, která má kontrolovat hospodaření státu. Vládě, poslanecké sněmovně, senátu i odborné a široké veřejnosti předkládá nezávislé a nestranné informace o tom, jestli stát vynakládá prostředky účelně, hospodárně a efektivně a zda při tom dodržuje pevně závazné normy. NKÚ také odpovídá na otázku, jestli veřejné prostředky přispívají ke zlepšení stavu státu a upozorňuje na slabiny v jejich vynakládání.
Od vzniku v roce 1993 provedl již více než 900 kontrol a každý rok prověřil asi 230 miliard korun. Obdobné instituce existují ve většině zemí světa a představují jeden ze základních pilířů moderního demokratického státu.