foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/senioři, ilustrační foto.
Největší změny penzijního připojištění míří do Sněmovny. Vláda kývla na omezení bankovních poplatků i na zvýšení podpory spoření mladým.
Vláda v pondělí schválila plán, jak rentu z penzijního připojištění ve výsledku ztrojnásobit. Bankovní poplatky už nebudou v takové míře omezovat výnos. Do Sněmovny míří novela zákona, která je zastropuje.
„Jde o největší změnu v naší novodobé historii,“ řekla po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Podle propočtů resortu financí přinese úprava průměrnému člověku milion korun navíc. Kdo si spoří 1000 korun měsíčně 35 let podle stávajících pravidel, bude mít na konci 600 tisíc korun, po změnách by to mělo být více než 1,6 milionu.
Dnes se v případě dynamických fondů platí bankám poplatek jedno procento ročně z objemu prostředků a 15 procent ze zhodnocení. Během 35 let spoření tak banky podle výpočtu ministerstva financí „vezmou“ 56 procent teoretického výnosu.
Vláda chce, aby poplatek byl maximálně 0,5 procenta z prostředků a zcela se zrušil poplatek za zhodnocení. Bankovní poplatky by tak podle propočtů ukously během 35 let zhruba 16 procent hypotetického výnosu.
Další změny míří hlavně na mladé. Státní podpora do jejich 30. narozenin se zdvojnásobí ze stávajících 20 procent na 40 procent jejich měsíčního vkladu. V případě dětí do 18 let bude možné získat státní příspěvek už při spoření stokoruny měsíčně.
Mladí lidé do 36 let také dostanou možnost si třetinu naspořené částky vybrat bez sankcí a bez nutnosti udávat důvod. Podmínkou je jen minimálně deset let předchozího spoření.
„Chceme, aby se lidem vyplatilo spořit co nejdříve,“ popsala Schillerová. Státní kasu to má vyjít na 1,2 miliardy korun ročně.
Úpravy mají také motivovat k tomu, aby měli lidé peníze ve výnosnějších formách spoření, které budou riskovat adekvátně věku střadatele. Čím mladší klient, tím rizikovější, ale také výnosnější investování, s blížícím se věkem odchodu do důchodu dojde k postupnému zvyšování opatrnosti.
Pokud novelu zákona schválí Parlament a podepíše prezident, mají změny platit od začátku příštího roku.
Banky nebudou spoření aktivně nabízet, varuje asociace
Podle Schillerové si banky se snížením poplatků poradí. V řadě zemí jsou ještě nižší. Podle materiálu ministerstva banky loni na poplatcích u penzijního spoření vybraly 8,4 miliardy korun, ukously si tak velkou část z 18 miliard korun, které stát vydal na podporu tohoto typu spoření.
Asociace penzijních společností ale tvrdí, že snížení poplatků způsobí, že banky nebudou penzijní spoření aktivně nabízet. „Vláda ve své reformě zásadně snižuje příjmy penzijním společnostem. Ty tak nebudou stačit ani na pokrytí základních nákladů. Každý nový klient by pro penzijní společnosti při navrhovaném poplatkovém stropu generoval ztrátu,“ uvedl šéf asociace Radek Moc.
Podle něj se musí o klienty bojovat, a to s sebou nese náklady, které snížené poplatky nepokryjí. „Místo nárůstu účastníků ve třetím pilíři tak budeme sledovat jejich úbytek," dodal.
V případě schválení novely banky příští rok získají 3,7 miliardy. Vláda očekává, že tato částka v dalších letech poroste, protože bude spořit více lidí.
Nutná změna
Za navrženými úpravami stojí ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z výzkumného pracoviště CERGE-EI, kteří na tvrdý dopad bankovních poplatků na české střadatele upozorňovali. Poukazovali na to, že v jiných zemích si lidé naspoří se stejnou podporou výrazně více. Podle jejich propočtů by, pokud by nedošlo ke změně systému, v roce 2036 banky na penzijním spoření účtovaly dokonce 55 miliard korun.
Opoziční Piráti v pondělí představili svou vizi novely a chtějí, aby se do ní zapracovalo několik úprav včetně jednorázových státních příspěvků 10 až 20 tisíc korun mladším lidem za to, že začali spořit.
Důchodový systém Česka se dostává pod tlak demografie. Na jednoho seniora připadá stále méně pracujících. V roce 1980 šlo o zhruba pět pracujících, nyní jde už o tři a do poloviny tohoto století to budou méně než dva.
Klesající porodnost a rostoucí věk dožití povedou k dalšímu poklesu tohoto poměru, který se má podle demografů ke konci století blížit jednomu pracujícímu na jednoho seniora.