VÝZKUM: Omezit alkohol Čechy nedonutí ani tvrdá krize

Krize vymknutá z kloubů šílí, ceny stoupají, lidé se propadají do dluhových pastí a přemýšlí, z čeho zaplatí několikanásobné zálohy na energie. Ovšem některé věci si prostě neodepřeme. Třeba alkohol.

Společnost Edenred provedla průzkum, ve kterém se lidí ptala, na čem plánují ušetřit. Když pomineme 11 procent Čechů a Češek, kteří nemají v plánu situaci nijak řešit, pak největší část lidí se zaměřuje na nejpalčivější problém dneška – dvě třetiny z nás (64 procent) na začátku topné sezóny začaly i pod vlivem vysokých záloh na energie a ještě vyšších předpokládaných doplatků méně svítit a topit.

Téměř polovina z nás začíná přemýšlet o tom, jak ušetřit na potravinách, čtvrtina omezila volnočasové aktivity, čtvrtina méně cestuje – ale co se alkoholu týče, tam jsme potvrdili svou pověst nálevny Evropy a jedněch z největších pijanů – Češi jsou třetí největší konzumenti alkoholu na světě, a rozhodně v tom nemíní přestat.

Jak se lidem změnila životní úroveň?

Zdroj infografiky: Edenred CZ.

O omezení spotřeby alkoholu totiž podle průzkumu Edenred uvažuje pouze 18 procent obyvatel Česka. Vzhledem k tomu, že „ušetřit na potravinách“ u nás často znamená „budu kupovat stejné množství, ale v nižší kvalitě“, může to nepříliš dobré zdraví populace v dlouhodobém horizontu ještě zhoršit.

 „Tento trend může být v delším časovém horizontu poměrně nebezpečný. Podle nezávislých studií méně kvalitní stravování zhoršuje zdravotní stav lidí, kvalitu života a má vliv na pohodu v práci i pracovní výkon,“ komentuje výsledky průzkumu ředitelka firemních vztahů společnosti Edenred Aneta Martišková. 

Hospodští žádné úspory v pití alkoholu nehlásí

Na průzkumu je ale zajímavá ještě jedna věc: ačkoliv pouze desetina z nás chce omezit alkohol, návštěvy restaurací chce údajně omezit až polovina obyvatel. PrahaIN.cz se pražských hospodských ptala, jak je to ve skutečnosti – a můžeme vás uklidnit. Lidé to mysleli dobře, ale dopadlo to jako vždycky: žádné masové opouštění hospod se, alespoň prozatím, a v Praze, rozhodně nekoná.

„Pár pivovarů sice lehce zdražilo, ale jinak se krize na návštěvnosti zatím nijak neprojevuje,“ říká Dušan Makovec Makovský z oblíbené craftové restaurace Dno pytle. „V podstatě vždycky fungovalo, že čím je hůř, tím víc lidi chlastaj. Není to ideální stav, ale lidé vždy hledali útěchu u chleba a her.“

Pavel Domničev z Galerie Piva dokonce hlásí zvýšený zájem: „Zářijovou nižší návštěvnost připisuju kromě ostatních aspektů i strachu lidí z neznáma, naštěstí se lidí uklidňují a vrací se.“ A záleží samozřejmě také na tom, jak si hospody své zákazníky vychovávají: „Máme stálou klientelu a nemám pocit, že by se kdokoliv v čemkoliv omezoval,“ říká Karel Vomáčka z vršovického Smyslu života. „Nepociťujeme žádný úbytek zákazníků. Jestli něco pozorujeme, tak je to nespokojenost se současnou situací, na kterou si stále více lidí stěžuje, ale do hospody si chodí hlavně odpočinout od problémů venku,“ dodává s úsměvem a potvrzuje tak bezděčně slova svého kolegy: čím hůře, tím (někde) lépe.

Na čem lidé plánují šetřit?

Zdroj infografiky: Edenred CZ.

Přitom restauracím rostou náklady stejně jako všem. Na změněnou situaci na trhu budou dříve či později nuceny reagovat: „Čekáme nové vyúčtování za elektřinu… ovšem nějak přizpůsobovat se v provozu moc nejde,“ říká Pavel Domničev. „Ledničky musí běžet, chlazení musí běžet, světla člověk nevypne…“

Ve Dnu Pytle se dokonce pije ještě více než předtím: „V pondělí musíme kvůli zájmu prodlužovat pracovní dobu,“ říká Dušan Makovský. Otázka, proč zrovna v pondělí, by si možná zasloužila samostatný výzkum. Čemu se ale restaurace nevyhnou, je zdražování: „Snažíme se zvyšovat jen minimálně, ale uvidíme, jak se bude vyvíjet situace na trhu,“ říká Karel Vomáčka. „Důležité je vystihnout tu hranici, která bude přijatelná pro nás i zákazníky – spokojeni musíme být v hospodách všichni, jinak to fungovat nebude.“

Údaje o restauracích a alkoholu jsou zajímavé ještě z jednoho hlediska: 43 procent Čechů totiž v průzkumu uvedlo, že se jim za poslední rok zhoršila životní úroveň. 36 procent hodnotí svoji životní úroveň jako setrvalou, více než pětina naopak hlásí nárůst. Jak se to projeví na inflaci a dlouhodobých ekonomických ukazatelích, je zatím ve hvězdách. Jedno je ale jisté: jak to tak vypadá, pivo a kořalku nám ani ta největší krize nedokáže sebrat.