foto: Redakce, PrahaIN.cz/Stádo krav na pastvě, ilustrační foto
ROZHOVOR: Razantní zdražení především hovězího masa prý nezpůsobila epidemie kulhavky a slintavky. „Epidemie se objevila až v březnu, ceny hovězího ale rychle rostly už během měsíce ledna,“ řekl serveru PrahaIN.cz zemědělský analytik Petr Havel.
Nejrychleji vystřelily ceny hovězího masa. V čem je příčina tohoto cenového vývoje?
Hlavní příčinou vysoké ceny u hovězího masa je citelný pokles stavů skotu a hospodářských zvířat ve všech zemích Evropské unie. Další výrazný pokles prognózuje Evropská komise i na letošní rok. Důvod snižování stavu hospodářských zvířat spočívá v tom, že už mnoho let nepřetržitě běží poměrně agresivní kampaně proti konzumaci masa. Vegani a vegetariáni celé roky hlasitě přesvědčují veřejnost o tom, že je maso nezdravé, což je v případě hovězího absolutní nesmysl. Část spotřebitelů ale jejich argumentům podlehne a spotřebu masa omezuje. To znamená, že klesá jeho odbyt. Chovatelé v Evropské unii reagují na tuto skutečnost snižováním stavů hospodářských zvířat, ve výsledku to znamená nižší nabídku na trhu. U hovězího masa pak logicky dochází k růstu jeho ceny.
Mluvil jste o tom, že hlavní příčiny růstu cen masa jsou dvě. Jaký je ten druhý důvod.
Druhá věc, která souvisí se zdražováním masa, je dodržování evropské legislativy. Pro chovatele existují legislativní povinnosti o snižování emisí v chovech hospodářských zvířat. V praxi to znamená, že zemědělci musí kupovat krmivo, které přispívá k tomu, aby krávy tolik nekrkaly a neprděly. Ovšem krmné směsi, které ve zvířatech generují méně emisí, samozřejmě stojí víc peněz. Tím je chov zvířat pro zemědělce dražší, a zvedá se tak výkupní cena jatečních zvířat.
Zasáhla trh s hovězím masem v České republice epidemie slintavky a kulhavky, která řádí na Slovensku a v Maďarsku?
Náš trh s masem to zasáhlo maximálně psychologicky. Vytvořily se určité obavy z možného nedostatku hovězího masa, pokud by se epidemie rozšířila. To mohlo nepatrně přispět k růstu cen. Skutečností ale je, že se podle statistik, slintavka a kulhavka objevila až během března. Ceny hovězího ale začaly růst už v lednu. A to nejen u nás, ale také na důležitých komoditních burzách, například v Chicagu. Cena hovězího tedy začala stoupat ještě před epidemií. Mimochodem, epidemií se to vlastně ani nazvat nedá. Kulhavkou a slintavkou bylo totiž zasaženo jen omezené množství chovů, a to zejména pouze na Slovensku. V Maďarsku jich bylo velmi málo. A Slovensko není významným evropským producentem hovězího masa. To znamená, že u našich sousedů sice byly některé chovy skotu vybity, ale propad hovězího masa na trhu nebyl nijak významný a do cen se vůbec nepromítl.
Majitelé menších řeznictví si stěžují, že v některých oblastech jen velmi těžko shání býky nebo krávy na porážku. Proč tomu tak je?
Suroviny, tedy hovězího dobytka, je v České republice dostatek. Hovězí je dokonce mimořádně přebytkové. Někteří chovatelé ale prodávají živý skot v zahraničí, protože tam dostanou víc peněz než od českých zákazníků. To samozřejmě není úplně strategicky správné, neboť se tak dobrovolně zbavujeme přidané hodnoty, která může vznikat u nás. Když je pak do České republiky dovezeno maso z poražených zvířat nebo nějaké produkty z něj vyrobené, tak přidaná hodnota zůstává v zahraničí. Naši zpracovatelé, což jsou jatka a porážky, aby zamezili úniku suroviny do zahraničí, musí chovatelům nabídnout vyšší ceny. Nic jiného v tom není. Prostě se děje to, že u nás někdo vykupuje živý skot a nabízí našim chovatelům lepší ceny než zdejší zpracovatelé. Chovatelé se chovají pragmaticky a prodávají za lepší cenu.
Jaká je vyhlídka pro drobné spotřebitele? Dojde během roku k poklesu ceny hovězího masa, nebo už zůstanou na současné úrovni?
Vzhledem k tomu, že během necelých pěti měsíců došlo k významnému nárůstu cen, tak by poklesnout mohly. Domnívám se ale, že budou spíš stagnovat. Rozhodně se ale už nevrátí na hodnoty, jaké byly třeba na konci loňského roku. Zdražování masa, zejména hovězího, bude pokračovat, byť se možná teď na nějakou dobu zastaví. Ceny poženou nahoru vyšší náklady na chov hospodářských zvířat. Zejména chovy skotu jsou nejnáročnější, růst býka do jateční váhy trvá zhruba dva roky. Dva roky ho krmíte a kvůli emisím budete mít dražší krmivo. Jde o mohutné hospodářské zvíře, které spotřebuje obrovské množství potravy. Kuře jde na porážku za dva měsíce, prase po půl roce. Skot ale jde na jatka za 24 měsíců. Vyšší náklady spojené se snižováním emisí u hospodářských zvířat, zejména u skotu, budou faktorem, který bude hovězí maso nadále zdražovat.
Dá se odhadnout cenová hranice?
Existují samozřejmě určité limity, protože hovězí je nejdražší. A kdyby cena extrémně rostla, tak to spotřebitelé přestanou kupovat. Česká republika je toho zářným příkladem. U nás je spotřeba hovězího masa ani ne deset kilogramů na osobu a rok. V minulosti to ale bylo 30 kilogramů. Takže u nás je kvůli cenám významný pokles. V nejbližší době budou ceny stagnovat, ale postupně opět mírně porostou. Stagnovat budou zřejmě příštích pár měsíců, možná do konce letošního roku.