Zálohování nepoškozených PETek a plechovek: Povyk a kličkování ve Sněmovně

AKTUALIZACE: Interpelace jsou příležitostí, kdy si opozice může „pochutnat“ na vládních politicích. Nejinak tomu bylo v minulém týdnu, kdy se snažili poslanci ANO vysvětlit ministru životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL), že novela zákona o odpadech, kterou cílí na zavedení zálohování nápojových obalů, tedy PETek a plechovek, je omyl.

PrahaIN.cz se tomuto tématu nedávno věnovala v rámci informací, které se řešily v Senátu při besedě předsedy senátorského klubu ODS a TOP09 Zdeňka Nytry a bývalého ministra životního prostředí Miloše Kužvarta.

Malým exkurzem do zahraničí zjistíme, že nápojové obaly jsou leckde v Evropě opravdu zálohovány a systém je chválen. Existují ovšem výjimky, které vnáší pochybnosti, zda je třeba tak striktně trvat na nařízení z EU, říkající, že členské státy by do roku 2026 měly sbírat 90 procent nápojových obalů k recyklaci a využívat k tomu jen zálohování nápojových obalů.

Jednou z výjimek je Francie, jejíž vláda pod tlakem měst a obcí podobný zákon, jako do vlády tlačí ministr Hladík, odmítla schválit. Municipality argumentovaly, že mají dostatečně dobře nastavený systém sběru PETek a plechovek, že není třeba nic měnit. Své argumenty samozřejmě musely samosprávy podložit dostatečnými argumenty v podobě čísel.

Ale pozor, Francie sbírá zmíněnou komoditu pouze na 60 procent. V Česku se ve žlutých kontejnerech ocitne až 82 procent PETek, což nás řadí mezi premianty. Se sběrem plechovek jsme na tom sice hůř, sbíráme pouze 25 procent, ale to má své vysvětlitelné důvody.

„Třeba v tom, že kontejnery na plechovky mezi ostatními na tříděný odpad stojí mnohem kratší dobu než ty známé žluté, a jejich existence není obyvatelům tolik zdůrazňována,“ míní Lucie Kubesa (ODS), předsedkyně Výboru pro životní prostředí, veřejný prostor a pohřebnictví zastupitelstva hlavního města. „Schází se mi informace z celé republiky a ukazuje se, že výhrady proti novele zákona mají zastupitelstva velkých měst i stovky obcí.“

Třináct miliard do kampaně

A opravdu, na půdě Sněmovny jsme zjistili, že proti novele přijala usnesení Ostrava, Olomouc a některá další velká města na Moravě. Své výhrady vyjádřily stovky obcí v západních a středních Čechách. Nesouhlas vyjádřili i sněmovní poslanci z dalších českých regionů, na základě informací od firem, které pro ně provádí třídění odpadů. Zamítavá usnesení byla přijata podle nich především proto, že systém třídění odpadů v Čechách je dlouhodobě skvělý. I proto, že jsme do osvěty za poslední roky investovali třináct miliard korun.

Podstatnější ovšem je, že obrovské investice šly také na pořízení moderních třídiček, které po dvousměnném provozu chystají najet na třísměnný. Investice šly jak z evropských peněz, tak prostřednictvím úvěrů, jako třeba v Ostravě. Změnou pravidel v podobě novely zákona se tak mění možnosti úvěry splácet. V případě evropských peněz nastanou podle našich informací problémy s jejich vracením, protože dojde k porušení podmínek při jejich využívání.

Ministerský návrh novely zákona o odpadech by měla projednávat vláda někdy v létě, ale dá se předpokládat, že o to více bude stoupat tlak samospráv na její nepřijetí, jako je tomu dnes.

I Praha bude jednat

Je třeba nezamlčet, že výhrady mají města a obce také třeba kvůli zvýšené ekologické zátěži, protože po silnicích budou jezdit dvoje auta, jedna svážející standardní odpad ze žlutých kontejnerů a další, která budou objíždět sběrná místa na PETky a plechovky. V nich budou navíc převážet vzduch, protože nápojové obaly se podle novely musí odevzdávat nepoškozené. Což s sebou ponese také zvýšené nároky na veřejný prostor, aby bylo, kde je skladovat. Zároveň dojde k velkému zvýšení diskomfortu obyvatel měst a obcí, kteří budou muset najít prostor, kde obaly skladovat v domácnostech.

„Zmínila jsem tyto informace předsedovi poslaneckého klubu Bendovi, který je s vážnou tváří přijal. Aby ne, když podobné má od svých kolegů a kolegyň, protože ví, jak se na novelu tváří samosprávy v jejich regionech. Osobně se domnívám, že v oblasti životního prostředí se téma novely zákona stane i tématem mnohých volebních kampaní v krajích a senátních obvodech,“ konstatovala Lucie Kubesa pro PrahaIN.cz, s tím, že se bude snažit připravit pro podzimní jednání výboru, který vede, podklady, aby se tématem mohlo zabývat i pražské zastupitelstvo.

Reakce na tento materiál ze dne 5.7. 2024:

„Respektuji debatu ve Sněmovně i názor paní Kubesa. Ráda bych ale nabídla argumenty na některé informace v článku, která vnímám jako minimálně jednostranné. Budu moc ráda, když s nimi budete dál pracovat. Samozřejmě nabízím do budoucna součinnost a poskytnutí informací z druhé strany než jen té, která se staví proti zálohování. 

Například co se týká třídění PET lahví, tak podle poslední studie společnosti Ernst & Young pro ministerstvo se vytřídí 73-75 procent PET lahví. I tak platí, že Češi skvěle třídí, nicméně třídění není to samé, co recyklace. Ta u nás bohužel nefunguje. Obaly končí vesměs na ručních třídičkách, které mají velmi nízkou efektivitu a většina tak i nadále skončí na skládce nebo ve spalovně. A to navzdory tomu, že je Češi pečlivě vytřídili. Je potřeba tyto dvě věci jasně odlišovat, protože to, co chceme, je skutečná recyklace, ne pouze třídění, z kterého se materiál dál nevyužije.

Není také pravdou, že bude docházet k převozu vzduchu, protože na většině sběrných míst bude automat, který nápojové obaly dokonale stlačí. Do stejného objemu boxu se vejde téměř dvakrát více zmačkaných lahví z automatu, než pokud jsou sešlapávány tak, jak je nyní mačkáme do žlutých kontejnerů. A když se podíváme na další fakta – je environmentálně lepší svážet PET lahve po troškách ze 150 tisíc žlutých kontejnerů a po rozšíření sběrných míst klidně z více než dvou milionů košů po republice, nebo z 11 tisíc sběrných míst podle aktuálního návrhu zákona? Je efektivnější vozit vzduch, když nyní se na jeden litr svezeného plastu podle propočtů MŽP odveze pouze dvacet gramů, nebo z automatů v prodejnách, které vysbírané lahve zmáčknou poctivě? Také studie VŠCHT jednoznačně potvrdila, že zálohový systém umí ve srovnání se současných systémem třídění zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 procent.

Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Na rozdíl od stávajícího systému, zálohový systém zajistí skutečnou recyklaci vysbíraných materiálů, ne pouze dobrý pocit, že jsme nejlepšími třídiči v Evropě bez ohledu na to, že polovina vytříděných plastů stejně skončí na skládce nebo ve spalovně. Dominantní vliv na uhlíkovou stopu má především technologie výroby a recyklace. LCA studie VŠCHT se soustředila na nakládání s nápojovými obaly napříč celým jejich životním cyklem, včetně dopravy a dalších aspektů spojených s jejich vysbíráním.

Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování