Zavedla platby přes QR kód. Po dvou týdnech se vrátila k hotovosti. Navždy

Hotovost s sebou v poslední době nosí stále méně Čechů. Své o tom ví majitelka obchodu s domácími výrobky ze Středočeského kraje. „Nabídla jsem možnost platit QR kódem. Vydržela jsem to 14 dní, vůbec to nefungovalo. Bylo to peklo. To raději přijdu o zákazníky,“ svěřila se redakci.

Bezkontaktní a digitální platby jsou na vzestupu. Obchodníci, kteří dnes nenabízejí možnost zaplatit kartou, nebo alespoň prostřednictvím QR kódu, jsou v jisté nevýhodě. Hotovost s sebou totiž nosí stále méně zákazníků. Své o tom ví Martina, majitelka obchodu s domácími výrobky, která podniká v menší obci ve Středočeském kraji.

V obchůdku nabízí celou řadu věcí, které si sama vyrábí, případně je získává od ostatních sousedů a známých. „Prodávám domácí vejce, zeleninu a ovoce, květiny nebo ručně vyráběné šperky a funguji také jako takový menší místní sekáč. Lidé sem přinesou oblečení, které se jim už nehodí, nebo ze kterého už děti vyrostly, já to za pár korun prodám. Obchůdek je otevřený každý den jen na pár hodin. Jsem už jinak v důchodu, takže je to vlastně spíš zábava než podnikání,“ zmínila.

Mladí obyvatelé kladou nové nároky

Prodeje prý jdou dobře. Zákazníky jsou nejčastěji sousedé a lidé z blízkého okolí. Do vesnice, jejíž název si Martina nepřála vzhledem k nakupujícím i budoucnosti podnikání zveřejňovat, se z Prahy v posledních dvou letech přistěhovalo velké množství mladých rodin. Ty prý na prodejkyni kladou zcela nové nároky.

„Vždycky jsem brala jenom hotovost. Bylo to jednoduché. Pak ale začali přicházet stále mladší lidé, kteří s sebou prostě hotovost vůbec nenosí, což byl docela problém, protože ve vsi není bankomat. Vždycky mi říkali, že by ta vajíčka koupili, ale že u sebe nemají ani korunu. Že bych měla zavést platbu kartou, nebo alespoň přes QR kód, že by to bylo výhodnější a měla bych víc zákazníků. Tak jsem si jednoho dne řekla, že to zkusím,“ řekla nám Martina.

Po dvou týdnech novinku zrušila

QR kód umístila vedle kasy s tím, že kdo bude mít zájem, může jeho prostřednictvím jednoduše zaplatit. „Vydržela jsem to 14 dní, vůbec to nefungovalo. Bylo to peklo. To raději přijdu o zákazníky. Několikrát platba vůbec nepřišla a několikrát se zase lidé uklikli a poslali víc, než chtěli. Takže jsem to pak ještě musela vracet. Starším lidem jsem s tím pomáhala, když si to chtěli vyzkoušet. Navíc to trvalo dlouho. Než člověk otevře bankovnictví, načte kód, napíše částku, odešle, potvrdí a než to přijme moje banka. No prostě úplná ztráta času. Ne, že bych někam pospíchala, ale hrozně mě to štvalo,“ zmínila.

Problém vyvstal také se zařazením plateb. Nebylo prý totiž jasné, co konkrétně který zákazník kupoval. „Já si zapisuju, kolik jsem toho prodala a za kolik. Ale jak se do toho vložilo to internetové placení, tak jsem úplně ztratila přehled!“ postěžovala si.

Průšvih jsou lidé, kteří to neumí

Mladým zákazníkům to prý ale vyhovovalo a Martina jedním dechem dodává, že tržby byly určitě o něco vyšší. „Oni jsou na telefonech pořád, takže jim to zabere dva kliky a je zaplaceno. Ale jakmile to někdo neumí, tak je průšvih. A já jsem na to taky asi moc stará. Takže jsem to prostě zase zrušila a jsem zase spokojená,“ dodala majitelka obchůdku.

Nad terminálem pro platby kartou prý ani neuvažovala. Důvodem je nejen investice do samotného terminálu, ale i následné poplatky za jeho provoz a správu. „Buď se budou muset naučit nosit hotovost, nebo si u mě prostě nenakoupí. A hotovo!“ uzavřela.