Závěry interních dat: Šéf Pražské plynárenské musí skončit

EXKLUZIVNĚ: PrahaIN.cz už několik týdnů ví o plánu odvolat předsedu představenstva Pražské plynárenské. V koalici se hovoří o jeho možném nástupci. Padají jména zástupců ČEZu, ale i jiných energetických firem. Na žádném se ovšem klíčoví zástupci města neshodli.

Kde koncensus panuje, to je ekonomická situace firmy. Naší redakci se podařilo získat soubor interních podkladů, z něhož jsou propady jasně čitelné. Zmíněný soubor je určen vedení metropole.

Zejména níže popsané skutečnosti mají stát za budoucím koncem Martina Pacovského.

Společnost Pražská plynárenská (PPas) v minulosti patřila mezi výkladní skříně pražských městských firem. Od ledna roku 2021 je jejím předsedou zmíněný Martin Pacovský, ve funkci nahradil Pavla Janečka.

Ten v PPas působil od roku 2014, odvolán byl 15. ledna roku 2021 a významně na tom „pracovali“ politici a zástupci TOP 09. Společnosti se za jeho působení dařilo. Výnosy kontinuálně rostly a v roce 2020 dosáhly 15 miliard korun, zisk před zdaněním byl více než jedna miliarda a po zdanění se dostal na 908 milionů korun.

Počet odběrných míst v případě zemního plynu v témže roce činil 361.453 a prodalo se 1 145,6 milionu metrů krychlových plynu. Počet odběrných míst v případě elektřiny byl o dost nižší, celkem 64.134 a prodalo se 1.633,1 tisíce MWh elektřiny.

Růst, pak propad

V roce 2021, podle výroční zprávy, sice vzrostly výnosy, a to na 17,769 miliardy korun, zisk před zdaněním ale klesl na 555 milionů, tedy téměř o polovinu. Po zdanění se dostal na 521 milionů. Narostl však počet odběrných míst jak v případě elektřiny, tak plynu. Nicméně výsledky jsou ovlivněny několika faktory. V druhé polovině roku 2021 zaznamenala Evropa výrazný nárůst cen obou komodit, elektřiny i plynu a v témže roce skončila také společnost Bohemia Energy a bez dodavatele energií se ocitl zhruba milion zákazníků.

Výroční zpráva také uvádí, že Pražská plynárenská musela zajistit přibližně 40 tisíc odběrných míst v případě plynu a 20 tisíc odběrných míst v případě elektřiny. Zákazníci však evidentně nezůstali.

Jejich počet se snižoval.

V roce 2022 se propadl počet odběrných míst, a to téměř o dvacet tisíc v případě plynu a tisíce v případě elektrické energie. Podle dat z výroční zprávy se ale celkově podařilo prodat stejně plynu jako rok před krizí, elektřiny dokonce víc.

V roce 2022 se musela PPas popasovat i s energetickou „krizí”, která zasáhla zejména Evropu po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Společnosti se minulý rok podařilo vykázat historické výnosy, které dosáhly více než 33 miliard korun (oproti 17,769 miliardám v roce 2021). Zisky před zdaněním ale nedosáhly těch z roku 2020, ačkoli byly o 200 milionů vyšší než předchozí rok. Po zdanění činil zisk 639 milionů.

Logo společnosti. Foto: PrahaIN.cz

Minus 33 tisíc

Podobný propad je i v případě konsolidovaného zisku. Pro zajímavost: rok 2017 přes dvě miliardy, 2018 přes 1,2 miliardy, 2019 přes 1,2 miliardy. Rok 2020 téměř 1,4 miliardy. Rok 2021 1,060 miliardy, 2022 1089 miliardy korun.

V letech 2017-2019 se vyplácely dividendy ve výši 500 milionů korun. V roce 2020 se vyplatilo dokonce 600 milionů. O rok později dostali akcionáři, v tomto případě hlavní město, opět 500 milionů. V roce 2022 se nevyplatilo podle interních dat, která má redakce k dispozici, nic.

Ze stejných podkladů jsme také zjistili, že v roce 2023 pokračuje trend v poklesu odběrných míst. V březnu 2023 jich v případě plynu bylo o téměř třináct tisíc méně než ke konci roku 2022. U elektřiny to bylo ve stejném období méně o dvacet tisíc. Pokud bychom sečetli odběrná místa u obou komodit, dostaneme se na celkový propad mínus 33 tisíc.

PPas podle dat, které máme k dispozici, držela k 31. květnu letošního roku vyšší ceny než ostatní dodavatelé. Standardní ceník pro pásma od 7.56 MWh (topení) v Kč/MWh ukazoval částku 2.400. E.ON byl ve stejném období na částce 2.250 a innogy na 2.332. Aktuálně PPas nabízí cenu 2.238,50 korun včetně DPH plus další poplatky. Celková cena je podle ceníku 2 567,02 korun včetně DPH plus stálé platby ve výši 295,36 korun.

Na aktuální ekonomickou situaci jsme se ptali předsedy představenstva Martina Pacovského. Odpovědi nám zaslal tiskový mluvčí Miroslav Vránek.

Vedení společnosti: předseda představenstva: Martin Pacovský člen představenstva: Petr Kovařík člen představenstva: Ludvík Baleka člen představenstva: Milan Cízl předseda dozorčí rady: Martin Šenkýř členka dozorčí rady: Alice Klementová člen dozorčí rady: Petr Klepáček člen dozorčí rady: Miroslav Vránek člen dozorčí rady: Tomáš Hřebík člen dozorčí rady: Jindřich Lechovský člen dozorčí rady: Lukáš Wagenknecht člen dozorčí rady: Jan Recman člen dozorčí rady: Tomáš Kaplan předseda výboru pro audit: Ondřej Kajml člen výboru pro audit: Jan Materna člen výboru pro audit: Peter Chrenko zdroj: Pražská plynárenská a.s.

 

Negativních faktorů bylo víc, říká společnost

Podle něj byly hospodářské výsledky v uplynulých letech mimo jiné ovlivněny pandemií, ale také „událostmi spojenými s pádem Bohemia Energy entity a energetickou krizí spojenou s děním na Ukrajině a navazujícími okolnostmi, kdy například v určitých obdobích roku, vzhledem k nepřehledné situaci na trhu, byly omezené možnosti obchodování. Přesto jsou výsledky minulého roku lepší než o rok dříve,” uvedl Vránek.

„Co se týká dotazu ohledně zákazníků získaných v rámci režimu DPI po dodavatelích, kteří ukončili svou činnost, jednalo se z části o odběratele, kteří měli ve zvyku obecně častěji měnit svého dodavatele,” konstatoval Vránek na náš dotaz ohledně snižování počtu zákazníků.

Podle něj navíc jejich převzetí generovalo pro PPas další dodatečné náklady.

Plynárna slovy tiskového mluvčí přijala i další opatření, aby k odchodům klientů nedocházelo. Podle něj již dvakrát během letošního roku snížila ceny zemního plynu i elektřiny a představuje nové produkty a služby. „Nejen v oblasti prodeje komodit, ale i služby doplňkové související s modernizací spotřebičů, chytrých energetických řešení a podobně,” upřesnil Vránek.

Vzhledem k tomu, že od 1. ledna roku 2023 vláda stanovila maximální obchodní jednotkovou cenu plynu a elektřiny, takzvané cenové stropy, nás zajímalo, zdali Pražská plynárenská může počítat s tím, že se do jejich rozpočtu část z peněz určených na kompenzace pro dodavatele dostane.

„Vzhledem k tomu, že jsme již dvakrát v tomto roce snižovali cenu, nemáme v rámci domácností nad cenovým stropem žádné zákazníky,” vysvětlil Vránek.