foto: Redakce, PrahaIN.cz/Pole, ilustrační foto
ROZHOVOR: Vlna teplého počasí uvedla české zemědělce do stavu zvýšeného neklidu. Ideálně by měly být tuhé mrazy a dostatečná sněhová pokrývka. „Pokud bude teplé období delší, budou ohrožení především ovocnáři a hrozí i nižší výnosy na polích,“ řekl portálu PrahaIN.cz Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromých zemědělců.
Společně s klimatickými výkyvy přestávají platit prastaré pranostiky, kterými se v minulosti řídily celé generace zemědělců. Jejich obsah měl reálný základ v pravidelných přírodních cyklech.
Psali jsme
ROZHOVOR: Česko prožívá absurdní situaci. Probíhají žně, sklady a sýpky jsou zavaleny neprodaným obilím, ale ceny potravin zůstávají stejné.…
Únor patřil mezi období, ve kterém zuřily mrazy a sněhové vánice. Teď ale venkovní teploty ukazují osm až devět stupňů, podle předpovědi navíc teploty neklesnou.
„Předpovědi počasí teď sledujeme s obavami. Věříme, že se snad ještě ochladí, přijdou mrazy a začne sněžit. V každé oblasti jsou trochu jiné podmínky. Počasí se ale chová zcela nepředvídatelně. Během letošní zimy, a jak vidíme, tak i včetně února, je neobvyklé teplo, které spíš odpovídá jarnímu období. Stromy a rostliny teď neví, jak se mají chovat. Už několik let po sobě se opakuje situace, že ovocnáři přijdou o část úrody. Stromy se totiž v teplém počasí předčasně probudí, pak je spálí jakákoliv chladnější vlna, která do léta nepochybně přijde. Nejvíce jsou ohrožené meruňky, jabloně a broskve. U obilí tak velké nebezpečí není, neboť ozimy jsou poněkud odolnější. Pokud je ale narušena jejich ideální růstová fáze, i to může mít negativní dopad na celkový výnos,“ řekl nám Šebek.
Před několika dny byl ohlášen konec teplé „vlny“ a počasí se mělo začít chovat tak, jak je v únoru běžné. Nová týdenní předpověď Českého hydrometeorologického ústavu ale zemědělce nepotěší. Hovoří totiž o pravém opaku. Teplé počasí, které připomíná spíše duben, bude pokračovat minimálně do 20. února. Teploty dosáhnou devíti stupňů, na Moravě místy až 12.
„To není dobrá situace. Zima je součástí ročního koloběhu, kdy si příroda potřebuje odpočinou, načerpat sílu a především vláhu. V zimním období mají zásadní vliv na zemědělskou půdu mrazy. Aby byla dobře obdělávatelná, měla by mít drobtovitou strukturu. Toho se dobře dociluje poté, co na půdu dopadne podzimní a zimní voda v podobě mlh, deště nebo sněhu a začne mrznout. V únoru by měla být půda pokryta sněhem a měly by být nejtužší mrazy. Sněhová pokrývka představuje dostatečnou zásobu vláhy. Mrazy hrají důležitou úlohu i v tom, že přirozenou cestou způsobují snížení populace škůdců,“ ukončil Šebek.