Zemědělci se bojí sucha i arktické mrazivé vlny, říká analytik Petr Havel

ROZHOVOR: Zatímco většina lidí se raduje z příchodu teplého počasí, zemědělci prožívají přesně opačné pocity. Už několik let je minulostí původní středoevropské klima, kdy zimy bývaly delší a sněhová pokrývka častější. „Pokud vydrží teplé počasí a způsobí větší sucho, budou ohroženy výnosy i kvalita letošní sklizně,“ řekl serveru PrahaIN.cz zemědělský analytik Petr Havel.

Blíží se jaro a zemědělci jsou opět ve střehu. Mohou za jejich nervozitu výkyvy v počasí?

Také. Předpovědi počasí jsou nejpřesnější maximálně týden dopředu. Dlouhodobé výhledy jsou ale už s otazníkem, protože nikdo neví, co se v atmosféře odehraje. Zemědělci jsou ve střehu každý rok a v posledních letech už permanentně, protože jsou stále častější extrémní projevy počasí oběma směry. Velké deště, moc vody, málo deště, málo vody, sucho, mrazy. To všechno je každoročně nepředvídatelnější, ale zároveň intenzivnější. Znamená to, že roste riziko zemědělského podnikání.

Už víte, jaké letos budou v zemědělství největší hrozby?

V posledních letech se u nás citelně nedostává vláhy. Dřív se voda v dostatečném množství dostávala do půdy prostřednictvím postupně tajícího sněhu. Letos je ale sněhu méně, a pokud se nějakou dobu udrží současné teplé počasí, tak sníh roztaje rychleji. To by znamenalo, že voda odteče z naší země a velmi citelně bude chybět v přírodě. Pokud vydrží začínající teplé jarní počasí, tak se prodlouží vegetační doby rostlin a samozřejmě i rostlin hospodářských. V praxi to znamená větší výpar vody do ovzduší, to může způsobit riziko většího nedostatku vláhy. Prozatím to vypadá tak, že v letošním roce hrozí v jarních měsících riziko sucha. Nedostatek vláhy v půdě by samozřejmě měl vliv na výnosy i kvalitu zemědělských plodin. V tomto okamžiku zatím nevíme, zda přijdou a jak budou intenzivní jarní deště. Největším rizikem je letos nižší zásoba vody v přírodě v jarních měsících a vyšší odpar vody do ovzduší. Všechno ostatní záleží na tom, jak se situace vyvine. Předpoklad ale zatím dobrý není.

Podle předpovědí se do Evropy přesunuje teplý vzduch z Afriky a má být i nezvykle teplý březen.

Sleduji předpovědi. Jak už jsem řekl, jestliže se delší dobu udrží teplejší počasí, tak zbytky sněhu rychleji roztají a pak v přírodě nebude vláhu z čeho dotovat, neboť voda odteče do jiných zemí. Když je tepleji, je větší odpar vody. Delší vegetační sezóna odčerpává z půdy větší množství vody a zvyšuje riziko sucha. A sucho na jaře má vždy vliv na úrodu zejména hospodářských plodin.

Nemůže se opakovat katastrofický scénář z roku 2024, kdy jarní mrazy a další extrémy způsobily zemědělcům škody za stovky milionů korun?

To hrozí každý rok, protože příchody arktického vzduchu do střední Evropy jsou každoroční. Všechno závisí na tom, v jakém období na jaře přijde. Pokud ještě není vegetace plně rozvinutá a je napůl v zimním spánku, tak ji mrazy tolik nepoškodí. Letos na jaře očekáváme v první půlce března až nadstandardně teplé počasí. To znamená, že se samozřejmě vegetace rozvine rychleji. Následný vpád arktického vzduchu ji proto může velmi citlivě poškodit. Samozřejmě záleží na tom, jak bude příchod mrazivé vlny intenzivní. Pokud by v tom okamžiku byla rozkvetlá vegetace a teploty by klesly pod minus pět stupňů, nastane problém třeba u rozkvetlých ovocných stromů.

Které plodiny budou nejvíce mrazy ohroženy?

Nejvýrazněji budou zasaženy ty, které budou v nejvyspělejším stádiu vývoje. Ovocné stromy a některé druhy zeleniny. Pravděpodobně také řepka, která ze všech hlavních plodin nejčastěji a nejrychleji kvete. U řepky se proto jarní vymrznutí u nás opakuje téměř každý rok.

Samozřejmě mráz může citelně ohrozit včelstva a tvorbu medu. V okamžiku, kdy se oteplí, tak včely vyletí, protože po zimě potřebují vyprázdnit a pak se vrátí domů. Ohrožení nastane, pokud se prudce ochladí. Včely se už ke zbytku zimního spánku nevrátí a nastává problém, protože nemají co jíst, jelikož v přírodě ještě není dostatek květů. Jejich životy jsou ohrožené, protože nemají co jíst.