foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Vinice na Proseku
Zástupci vinařů bijí na poplach před snahou zavést spotřební daň na víno. Mluví se o tom v souvislosti s návrhem Národní ekonomické rady vlády (NERV), který předložila vládě s cílem snížit výdaje a zvýšit příjmy státního rozpočtu. Ministerstvo financí (MF) v této souvislosti chystá komplexní opatření a prozatím se k jednotlivým bodům nehodlá vyjadřovat.
Svaz vinařů České republiky se jako jedna z organizací zastřešujících velké vinařské společnosti i malá vinařství snaží upozornit veřejnost, že případné zavedení spotřební daně v navrhované výši 23,40 korun za litr tichého vína, by představovalo pro celý vinařský obor významný problém a mohlo by ohrozit zachování jeho současné podoby.
Případný nárůst ceny vína bude mít podle zástupců vinařů dopad v podobě úpadku zájmu o nákup tuzemských vín ze strany široké veřejnosti a vyvolává jejich ostrou reakci k možnosti realizace návrhu. „Nárůst ceny vína o spotřební daň by v první řadě dopadla na spotřebitele, který vše zaplatí, nebo také nezaplatí, protože nekoupí, nebo koupí levný dovoz, případně si pro víno bude jezdit za hranice k našim sousedům! To je jednoznačný negativní efekt,“ uvedl Martin Chlad, prezident Svazu vinařů ve stanovisku, které má naše redakce k dispozici.
Šumivá vína jsou spotřební daní zatížena
Spotřební daň je v Česku uvalena na všechny nápoje obsahující alkohol, s výjimkou právě tichého vína. Tímto názvem se označuje víno, které neobsahuje oxid uhličitý. Svaz vinařů nulovou spotřební daň na tichá vína nevidí jako nesystémovou výjimku, ale naopak jako vyjádření podpory pro pěstování révy a výrobu vína. V té souvislosti poukazuje na to, že ve vinařství a vinohradnictví pracuje asi dvacet procent zaměstnanců v českém zemědělství.
Ze sousedních zemí je spotřební daň na tichá vína zavedena pouze v Polsku ve výši 10,20 korun na litr vína, kde je ale jen 300 hektarů vinic a na rozdíl od Slovenska, Rakouska a Německa není Polsko vinařská země.
Návrh NERV z loňského roku
Národní ekonomická rada vlády představila premiérovi a ekonomickým ministrům na začátku listopadu loňského roku materiál obsahující návrhy na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v České republice. Mezi návrhy na snížení výdajů se mimo jiné objevila parametrická opatření na snížení budoucích výdajů důchodového systému, návrat slevy na jízdném do stavu v srpnu 2018 či zrušení státní podpory stavebního spoření.
Dále návrhy na zvýšení příjmů veřejných rozpočtů obsahují například body jako zvýšení zdanění příjmů fyzických osob, zpoplatnění vysokých škol a také revizi sazeb spotřební daně. Jednotlivé návrhy byly předloženy k diskusi, nikoliv se záměrem uvést je do praxe v předložené podobě.
Daň na tiché víno s výnosem 5 miliard
Návrh na zavedení spotřební daně ve stejné výši jako u šumivého vína vychází z údajů o objemu tichého vína uvedeného na trh v roce 2021 ve výši 2 103 979 hektolitrů. To při výši 23,40 korun na litr představuje hypotetický výnos ve výši 4,9 miliard korun.
Rozhodnutí ministerstva financí
V současné době probíhají jednání o úsporných opatřeních v návaznosti na návrhy NERV na úrovni vedení koaličních stran. Jejich ukončení a představení konkrétních bodů konsolidačního balíčku se plánuje podle vyjádření MF v následujících týdnech.
„Ministerstvo až do přijetí konečného rozhodnutí vládní koalice nebude předjímat výsledek jednání ani komentovat jednotlivé návrhy konsolidačních opatření. Mezi návrhy NERV patří i návrh na zdanění tichého vína, nicméně ani u tohoto návrhu není zatím rozhodnuto, zda bude, nebo nebude přijat a je tedy předčasné specifikovat, jaké by v případě jeho přijetí byly konkrétní parametry a od nich se odvíjející náklady a výnosy tohoto opatření,“ reagoval na dotaz redakce PrahaIN.cz tiskový mluvčí ministerstva financí Petr Habáň a dodal, že se ministr Zbyněk Stanjura dlouhodobě netají tím, že by úspory měly být z větší části na výdajové straně, což doporučují také ekonomičtí experti.
K časovému rámci ohledně platnosti výsledných opatření, které by měly snížit schodek státního rozpočtu, nás Petr Habáň informoval, že by se měla promítnout do návrhu státního rozpočtu na rok 2024 a účinná by tak byla od 1. ledna 2024. „Ministr Zbyněk Stanjura v této věci dodal, že by chtěl mít hotové první čtení konsolidačního balíčku před poslaneckými prázdninami,“ uzavřel tiskový mluvčí MF.
Psali jsme
Večerkám s vysokými cenami v centru Prahy jsme se na serveru PrahaIN.cz věnovali opakovaně. Několikanásobně dražší je tu v podstatě všechno…
Obavy mají i vinaři z Čech
O budoucnost vinařského oboru v případě zavedení spotřební daně na tiché víno se obává i zástupce Cechu českých vinařů sdružující vinaře z litoměřické a mělnické vinařské podoblasti.
„Případné zavedení spotřební daně pro výrobce v Čechách a na Moravě představuje ohrožení jejich existence. S navýšenou cenou budeme těžko konkurovat levnějším vínům z dovozu. Myslím si, že pro většinu vinařů u nás to představuje likvidační záležitost,“ vyjádřil svůj postoj k navrhované změně pro naši redakci Štěpán Weitosch, místopředseda zmíněného spolku.
Ceny vína by vzrostly o třetinu
Představitelé tuzemských vinařů se vyjádřili, že by nebyli schopni vzhledem k aktuální složité ekonomické situaci v zemi zahrnout spotřební daň do svých marží a o celou její výši by museli navýšit prodejní cenu.
Uvádí, že by po započtení DPH a dalších s daní spojených nákladů, mezi které řadí například povinné zavedení daňových skladů a nárůst administrativy, museli dnešní cenu v kategorii zemského vína ve výši 100 korun navýšit přibližně o jednu třetinu na 135 korun. Přívlastková vína pohybující se v cenové hladině kolem 150 korun by se dostala s cenou až na 195 korun.
Vinařství v České republice v číslech
Svaz vinařů České republiky uvádí, že je u nás 17 900 hektarů vinic, na kterých hospodaří 13 900 pěstitelů révy a jejich produkty zpracovává 1 390 producentů vína. Mezi nimi je 1 315 malých výrobců s roční produkcí do jednoho tisíce hektolitrů, kteří vyrobí 27 procent roční produkce vína v Česku.
Zbývajících 73 procent tuzemské produkce vína připadá na 76 firem, jejichž roční výroba přesahuje objem tisíc hektolitrů. Pěstování a výroba vína přímo či v návazných oborech vytváří přes třicet tisíc pracovních míst, což představuje asi 20 procent zaměstnanosti v českém zemědělství.