foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Marek Adamczyk
ROZHOVOR: Divadelní a filmový herec Marek Adamczyk bude letos se svou ženou Evou, olympijskou vítězkou ve snowboardcrossu, trávit Vánoce doma. V únoru mu pak začnou divadelní zkoušky a teprve v létě ho čeká nejvíce filmového natáčení.
Vánoce se blíží, je u vás předvánoční shon, nebo pohoda?
Letos se tomu předvánočnímu shonu snažíme spíš vyhnout. Máme takovou pohodu. Je to takový pohodový prosinec, ale těch Vánoc do něj příliš nepřimícháváme. Ale už jsem ochutnal maminčino cukroví, takže je všechno v pořádku, vánoční atmosféra je napečená, stromek také pořídíme. Nebudou to ale žádné velké fancy Vánoce. Spíš minimalistické.
Zmiňujete jídlo. Často se mluví o vánočním obžerství, jak to máte u vás?
Já jsem vždy mámě vyčítal její systém, kdy ona začne péct tuny cukroví a všem nám to zakazuje jíst. Pak přijdou Vánoce a zase nás to nutí jíst, když už nemůžeme. Letos se trochu umoudřila a můžeme ujídat už teď. Rozdělíme si to do delší periody, tak doufám, že toho přejídání nebude tolik. Cukroví je samozřejmě náročné, přijde ze všech stran, a mně by vůbec nevadilo, kdyby se ho celkově napeklo třeba o polovinu méně (smích). Ale co se týká vánoční večeře, tak to myslím, že máme takovou docela rozumnou. Ta ryba a salát je přeci jen dietní.
Zůstáváte tedy na Vánoce v Česku. Nikdy jste nepřemýšlel, že odletíte na svátky do teplých krajin?
Asi mě to napadlo, ale nikdy jsme nic takového nerealizovali. Vánoce mám hodně spojené s tím, že čas trávím doma v rodinném kruhu. Že bychom odletěli pryč, to jsme nikdy neudělali, a asi ani neuděláme.
Svátky rychle utečou a přijde rok 2025. Jak ho budete mít profesně nabitý?
Leden mám ještě poměrně volnější. V únoru začínám zkoušet novou inscenaci v Divadle Ungelt, tam už to začne být takové... Není to takový skok, jako kdybych třeba natáčel. Zkoušení je intenzivní práce, ale na hodiny to v tom dni není tolik. Těším se, že do toho roku pozvolna naskočím a v létě toho natáčení bude nejvíc. A se zimou ještě uvidíme, to je za dlouho.
A co nějaká dovolená. Vidím mikinu Rangers, na hokej se zase nechystáte?
Byli jsme s moji ženou minulý rok. Měli jsme štěstí, že jsme v dubnu vyrazili na cestu do Ameriky a mimo jiné jsme se stavili v Las Vegas na hokeji. Takový zážitek za sebou už mám a myslím, že letos žádné velké cesty podnikat nebudeme. Budeme spíš domácí.
Když už jsme zmínili sport, jaký za sebou máte největší sportovní zážitek? A nepočítejme úspěchy vaší ženy.
Zrovna ten hokej, co jsme viděli, byl velký zážitek. Do té doby jsem to NHL naživo neviděl. Las Vegas je sice takový otloukánek ligy, nikdo je moc nemá rád, samozřejmě kromě lidí, co jsou odsud, ti jsou naopak velcí fandové. A jak tam všechno dělají takové pozlacené, tak tam tu show dokáží vytvořit pořádnou. V hokeji se to propisuje a bylo to spektakulární. A kromě toho? Občas jsem měl štěstí, že si mohu zahrát za fotbalový klub Real Top Praha. Ale já jsem hrozně špatný fotbalista, takže jsem tam spíš byl jen do počtu.
Pokopal jste aspoň někoho?
(smích). To snad, doufám, ani ne. Ale byl to opravdu zážitek, protože tam jsou fajn chlapi, se kterými je sranda, a hlavně se dostane do skupiny opravdu špičkových sportovců.
A je to pro dobrou věc. Angažujete se takhle často?
Snažím se. Když vidím něco smysluplného, snažím se přispět. Teď právě na Vánoce často nakupuji dárky v podobě poukazů Člověka v tísni, který má každý rok kampaň Skutečný dárek, to mi přijde fajn, že člověk podaruje někoho, kdo to opravdu potřebuje. Snažím se pomáhat i v rámci herecké komunity, Herecké asociace, což je profesní organizace herců a skrze to se jim snažím pomáhat, aby se dokázali zorientovat na tom našem hřišti, byli sebevědomí a nebáli se třeba bojovat za dobré podmínky k práci a sebe samotné.