foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Herečka Agáta Menšík Dušková (vlevo) se svojí produkční Eliškou Chmelíkovou
ROZHOVOR: Oblíbené divadlo Kampa potvrdilo pověst mimořádně akčního souboru. Novou sezónu zahájilo změnou adresy a odstěhovalo se z Malé Strany. Návštěvnost ale neutrpěla. Pohádky pro děti i večerní představení jsou vyprodaná neustále. „Název Divadlo Kampa jsme si ponechali, aby si diváci nemysleli, že jsme zanikli,“ řekla portálu PrahaIN.cz Agáta Menšík Dušková, herečka a zástupkyně ředitelky divadla.
Pohádky pro děti v divadle připravuje Agáta Menšík Dušková společně se svou maminkou Ivetou Duškovou. Divadelní soubor má v repertoáru dvanáct představení pro nejmenší publikum a každý rok přidává dvě nové premiéry.
Divadelní sezóna 2024 je už plném proudu. Čím letos překvapíte?
To už se stalo. Překvapili jsme diváky i sami sebe tím, že naše divadlo Kampa jsme přestěhovali z Kampy. Po odchodu z Malé Strany jsme se uchytili na dvou místech, kde budeme stále hostovat v letošní sezóně. Prvním místem je divadlo na Maninách a druhým místem je kulturní centrum Velký mlýn v Libni.
Představení Ronja dcera loupežníka. Foto: Archív Divadla Kampa, Petra Holzbachová, se svolením.
Budete měnit i název divadla?
Zatím ne. Samozřejmě se to trochu nabízí, protože název našeho divadla je spojen s místem, kde jsme „bydleli“ doposud. Báli jsme se ale úplné změny, aby si diváci nemysleli, že jsme zanikli. Proto jsme název ponechali, i když divadlo Kampa v Holešovicích zní poněkud zvláštně. Uvidíme, jak to bude, pokud nás napadne dobrá přesmyčka, která co nejvíc zachová ten název, tak se třeba název divadla ještě nějak upraví.
Psali jsme
Lidské dotyky jsou neodmyslitelnou součástí mezilidských vztahů. Jejich prostřednictvím se lidé dorozumívají beze slov. Mají však tyto doteky…
Máte pověst velmi akčního divadla. Kolik na letošní rok připravujete premiér pro děti ?
Chystáme takzvaná rodinná představení, to znamená nejen pro děti, ale i pro dospělé. Podle legendy o Krabatovi z knihy Čarodějův učeň (autorem je slavný spisovatel Otfried Preußler pozn.aut.). Předpokládám, že toto představení stihneme do léta. Teď pracujeme na scénáři. V této hře bude více postav, budou je hrát tři herci. Pokud všechno půjde dobře a nestane se něco nepředpokládaného, bude premiéra v červnu. Každý rok máme dvě premiéry. Víc nestíháme.
Na které festivaly zamíříte v letě?
Budeme na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, pravidelně hrajeme na Prázdninách v Telči. V září pak budeme v Lesním divadle v Řevnicích. Během léta publiku hrajeme náš tradiční repertoár. Pro děti máme dvanáct představení, a především jde o dramatizace knížek. V poslední době jsme měli všechna představení vyprodaná, ale úplně nejoblíbenější hry jsou podle předloh, které lidé znají. Například Ronja dcera loupežníka, Heidi, děvčátko z hor nebo Škola malého stromu.
Pracovní porada v kulturním centru Velký mlýn. Foto: PrahaIN.cz
Převede se v budoucnu něco na filmový pás a zamíříte i do rozhlasu?
To bohužel neumíme. Jsme samí divadelníci a mezi námi není ani jeden filmař. Zatím nás nikdo o nic podobného nepožádal. Třeba se to ale někdy stane, tak to vyloučeno není. Na rozhlasové vlny zatím také nemíříme. Ve zvukové oblasti jsme zatím natočili audio knihu Orel podle stejnojmenné knihy autorky Romi Grey (česká spisovatelka a ochránkyně zvířat, pozn.aut.) a vydali jsme cédéčka s písničkami našich pohádek.
Psali jsme
ROZHOVOR: „Lístky do Semaforu máme na tento týden!“ Tuto větu pronesla naše kolegyně poté, co se dozvěděla, že redakci PrahaIN.cz poskytl rozhovor…
Proč jste si vybrali právě dětské publikum?
Nás to strašně baví, ale těch důvodů je víc. Hrát pro děti je velmi vděčné a neustále přibývají nové. Děti rostou a rostou, ale témata se tak rychle nevyčerpají. Naši bývalí malí diváci k nám pak vodí další generaci. Nejdéle patnáct let hrajeme představení Škola malého stromu. Dětské publikum je skvělé a úžasně se s ním pracuje. Je to radost. Do našich představení se snažíme dostat i určité duchovní poselství a myšlenky, které pohádky v sobě mají. Neběháme po jevišti v barevných parukách, ale dá se skloubit to, aby se představení dětem líbilo a zároveň, aby jim to i něco hlubšího přineslo.
Jaká je práce pro děti a s dětmi?
Pro nás je důležité, aby naše představení pro děti bavila celou rodinu. Takže se snažíme pohádky dělat tak, aby nebyly podbízivé. Můžou být ulítlé, bláznivé nebo srandovní, ale zároveň vždycky chceme, aby byly opravdové. Aby přinesly i nějaké poselství, přesah. Děti jsou výborně upřímní diváci. Když je to nebaví, tak klidně nahlas řeknou „Kdy už to skončí?“ nebo „Já mám hlad.“ Je to hodně živé publikum, tahle živost a upřímnost je skvělá.
Váš otec je velmi výrazná osobnost. Jak ovlivnil a ovlivňuje váš život i herectví ?
Pro naše divadlo (Divadlo Kampa) je rozhodně velkou oporou, i díky jeho podpoře vlastně divadlo mohlo vzniknout a může fungovat. Myslím, že se dobře doplňujeme, táta má své besedy a improvizace, my s mámou zase dramatizujeme knížky pro děti i pro dospělé publikum. Jsme takové rodinné divadlo. A co se týče mě osobně, tak rozhodně nejvíc ovlivnil smysl pro humor.