foto: Martin Svoboda, Divadlo v Celetné/se svolením /Herečka Milena Steinmasslová
ROZHOVOR: Obdivuje myšlenky Karla Čapka. Váží si aktivit Milionu chvilek pro demokracii a společně se svými kolegy se účastní jejich demonstrací. „O demokracii u nás nejčastěji hovoří politici, kteří v žádném případě demokraté nejsou. Pouze ji využívají a používají,“ řekla serveru PrahaIN.cz oblíbená herečka Milena Steinmasslová.
Umělci nejsou moc nadšeni z nového ministra kultury. Jaký je váš názor na jeho osobu?
Pana Klempíře neznám. Všechny tři vládní partaje se ale shodují v přístupu ke kultuře, že je v podstatě zbytečná. Musel by se tedy stát zázrak, aby na ministerstvo kultury umístili někoho, kdo by si myslel něco jiného. Třeba že kultura je pro národ a pro lidi důležitá. Je tedy asi jedno, kdo bude v čele ministerstva kultury. Pokud bude delegován těmito třemi stranami, tak musí pískat písničku těch, jejichž chleba jí. I když vlastně jí chleba všech občanů, jako všichni politici a úředníci. Ale vy víte, jak to myslím.
Nebojíte se, že v české kultuře nastane podobná situace jako na Slovensku?
Možná. Protože premiér Andrej Babiš je úzce propojený s Robertem Ficem i Viktorem Orbánem. Mají stejné priority a stejně přistupují k politice. Fico a Orbán jsou členové národa, kterému velí. Babiš je člověk, který je rozkročen ve svém finančním světě, a může se klidně stát, že nás přeskočí. Protože tato země už mu dala všechno, co mohla. Neznám jeho cíle ani jeho dlouhodobé plány. Uvidíme, co se stane v příštích měsících. Ale strach nemám, ten nám nepomůže. Říkat si, že bude všechno přes kopírák, nelze. Na Slovensku byl vždy ke kultuře poněkud odlišný vztah. Pan Babiš na sebe převádí další pravomoci a trestá. I pana prezidenta. Vzniká takový malý car. Ale protože nejsem sociolog ani politolog, nedokážu vůbec odhadnout, kam a k čemu to povede. Uvažuji jako občan, který se dostane k informacím pouze ve sdělovacích prostředcích.
Psali jsme
ROZHOVOR: Celý život se aktivně zajímá o politiku a v roce 1986 podepsala Chartu 77. Po listopadu 1989 dva roky pracovala jako osobní sekretářka…
Vláda už část plánů oznámila. Překvapily vás?
Ani ne. Pan Babiš se rozhodl, že bude garantem výstavby obrovské nové nemocnice v Praze. Tím chce postavit pomník sám sobě. Na její realizaci ale někde musí vzít peníze. Navíc zdravotnictví je oblast, ve které on sám podniká, tak asi má jistou představu o tom, kolik tak rozsáhlé zařízení stojí. Položila jsem si otázku, co asi udělají s ostatními nemocnicemi v Praze? A vzápětí ministr zdravotnictví oznámil, že z nich udělají LDN. Ale to jsou přece specifická zařízení, která potřebují úplně něco jiného než běžná nemocnice. To znamená, že je také budou muset zrekonstruovat. Na to všechno budou potřebovat finanční prostředky. Může proto nastat něco, co si zatím neumím představit. Uvidíme. Určitě nebudou stačit pouze škrty, které se týkají charitativních organizací, národních parků a podobně.
Opakovaně se v komentářích i v různých vyjádřeních objevuje cosi o změně systému a podobně. Mohlo by, podle vás, dojít za určitých okolností k ohrožení parlamentní demokracie v naší zemi?
To se může stát kdekoliv, třeba v Německu nebo v jiném evropském státě. Demokracie má jednu velkou nevýhodu v tom, že je velmi křehká a dá se lehce zneužít. Vždyť se podívejte, nejvíc u nás o demokracii opakovaně hovoří politici, kteří ale demokraté v žádném případě nejsou. Tito lidé ale dobře vědí, jak výsady demokracie využít a použít. Takže ano, může nastat situace, kdy ani nepoznáme, že už demokracii nemáme. Jejich slovník totiž bude pořád stejný a demokracií se budou stále zaklínat. Ale činy tak demokratické nebudou. Čemu vůbec nerozumím, je stále větší příklon některých politiků k Rusku.
Když třeba poslouchám předsedu Sněmovny Tomia Okamuru, tak z něj nenávist vůči Ukrajině doslova kape. A přitom lže. Ukrajinci u nás pracují a bez nich by se dnes některá odvětví vůbec neobešla. Do státní pokladny odvádějí daleko víc, než někteří dostávají. Okamura to velmi dobře ví, bylo to v denním tisku, ale nikdy to veřejně neřekne. Ale pořád volá po svobodě slova. Svoboda slova znamená svobodu lhát? Svoboda slova znamená, že se dá říci cokoliv bez jakékoliv odpovědnosti? Podle mě ne.
Nedávno lidé na demonstraci Milionu chvilek zaplnili Staroměstské náměstí, probíhají další a chystají se na Letnou. Účastníte se těchto akcí?
Byla jsem tam. Nesmírně si těchto aktivit vážím. Obávám se ale, že pokud mláďata nevymyslí něco, čím by vládu donutili k jednání, tak vládním stranám úplně stačí, když nebudou dělat nic. Tak se kdysi choval Miloš Zeman a Andrej Babiš při prvních demonstracích. Oni řekli, ať se děti vyřádí. Ty věty byly velmi pohrdavé vůči těm lidem. Naděje se vyčerpá, naděje není nekonečná. Nemyslím si, že umírá poslední. Je to možné, ale vyčerpá se.
Politici z některých stran a spolků veřejně prohlásili, že chtějí změnit politický systém v naší zemi. Co je to podle vás za lidi, chtějí snad zpátky totalitní systém?
Myslím, že většina z nich je zklamaná. Být zklamaný a nedejbože zatrpklý, to vám úplně změní pohled na svět. Zatrpklost je strašná věc. To když se někomu stane, tak ho to hodí úplně někam jinam. Pak samozřejmě jsou lidé, kteří se v totalitním systému dokázali lépe pohybovat. Byli si tam jistější než v této formě demokracie. I když je to forma značně upravená zkušeností z předchozího režimu, protože pořád ji tvoří lidé, kteří v něm žili nebo se jich komunistický režim aspoň nějakým způsobem přes jejich rodinu dotkl.
Domnívám se, že se česká inteligence dopustila velké chyby. Neposlouchala Václava Havla, když říkal, že se lidé nesmí opouštět. Proto tak podporoval různé spolky, třeba i zahrádkáře, prostě cokoliv, kde se setkávají lidé z různých společenských vrstev, a to je základ, který tvoří demokracii. A najednou se tady objevila velká část národa, která nebyla součástí příběhu, že nám bude líp. A po nich sáhli pánové typu Okamura a spol. Dělala jsem pořad Politikárium aneb Kdyby se u nás aspoň tolik nelhalo, to kdysi říkal předseda Agrární strany a premiér Antonín Švehla. Text hry vycházel z fejetonů Karla Čapka. A tam bylo mimo jiné, že prohra demokracie je prohrou inteligence. Tady máte odpověď na své otázky.
Milena Steinmasslová patří mezi nejpopulárnější české herečky. V roce 1978 absolvovala Pražskou konzervatoř a už během studií hostovala v Národním divadle. Hrála v známých pražských divadlech, například v Divadle na Palmovce, a velmi výrazně je spjata s divadelním spolkem Kašpar. Desítky postav ztvárnila ve filmech, televizních inscenacích i seriálech. V roce 2024 získala Českého lva za roli ve filmu Němá tajemství.