Internet dobývá hrošice Moo Deng

Téměř všechny sociální sítě žijí malou samičkou hrošíka liberijského jménem Moo Deng. Chaotická videa, na kterých si malá hrošice hraje, svačí anebo se koupe, sbírají miliony shlédnutí a Moo Deng se brzy stala miláčkem celého světa. Hrošice dominuje na TikToku, Instagramu, Facebooku i síti X. V Praze tito roztomilí hrošíci k vidění nejsou a prý ani v dohledné době nebudou.

Samička hrošíka liberijského Moo Deng se narodila v thajské zoologické zahradě Kheow Open v Bangkoku. Populární se stala díky svým ošetřovatelům, kteří jí založili účet na TikToku. Teprve dvouměsíční mládě se brzy stalo hitem a jeho roztomilá videa a fotografie kolují na všech sociálních sítích.

„Myslím, že k ní mám blízko tak moc, že mohu sdílet naše krásné každodenní aktivity,“ sdělil chovatel Atthapon Nundee webu New York Times. Většině lidí se prý videa líbí a sledují, jak hrošice vyrůstá. To dokazují i počty shlédnutí, sdílení a lajků. Moo Deng doslova dobývá internet.

Obzvláště populární video ukazuje, jak hrošice zívá a užívá si poplácání po bradě od svého ošetřovatele. Na jiném si užívá koupel či naopak protestuje před zvednutím ze země. Jinde prostě jen odpočívá po boku své matky.

Hrošice se jmenuje stejně jako žvýkavý pokrm

Jméno získala hrošice díky široké veřejnosti. Z několika možností totiž hlasující na Facebooku jednoznačně vybrali jméno Moo Deng, které lze do angličtiny přeložit jako bouncy pork, tedy hopsající vepřové. Stejný název nese také thajský pokrm z vepřového, známý kvůli obtížnému rozžvýkávání.

Kromě toho, že hrošice získává neutuchající podporu diváků, pomáhá také s návštěvností Khao Kheow Zoo. Jak píše například CNN, návštěvnost se zvýšila asi o 30 procent. Roztomilosti a oblíbenosti hrošice si všimla i thajská Sephora. Na její počest vytvořila make-up tutoriál.

Chov v Praze ukončila tragédie

Zoo Praha se do trendu zapojit neplánuje. Jak naši redakci informovala tisková referentka Nikola Dostálová, o chovu hrošíků liberijských v současné době vedení pražské zahrady neuvažuje.

Dříve přitom tito menší příbuzní hrocha obojživelného v Praze k vidění byli. Konkrétně do roku 2002. Samička Viktorka a samec Tombo se však v létě tohoto roku stali obětí ničivých záplav. Pro nevhodné umístění pavilonu byl chov hrošíků ukončen.

Do Thajska jezdit nemusíme

Přesto není třeba za hrošíky jezdit až do Thajska. K vidění jsou i v České republice, dokonce ve čtyřech zoologických zahradách. V Jihlavě, Olomouci, Plzni a Dvoře Králové. V poslední jmenované zahradě navíc patří tradičně mezi oblíbence. Dokazuje to počet adoptivních rodičů, kde se hrošíci dlouhodobě drží na špici.

Jde o zvíře, jehož situace se v přírodě dramaticky zhoršuje v důsledku kácení tropických lesů a lovu na maso a kvůli zubům. Hrošíci žijí dle informací z webu královédvorského safari parku v tropických deštných lesích západní Afriky samotářským způsobem života. Živí se kořeny, hlízami, ovocem, listím nebo bažinnou vegetací. Dožívají se více než 30 let a v dospělosti váží přes 200 kilogramů.

Jejich kůže je, stejně jako u hrocha obojživelného, náchylná na vysychání a vybaveni jsou proto kožními žlázami, které produkují mazlavý sekret, který kůži chrání. Na rozdíl od hrochů obojživelných nejsou ovšem tolik vázáni na vodu a nejteplejší hodiny dne tráví ve stínu stromů, kalužích nebo mělkých jámách.