foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Jan Kraus s manželkou Ivanou Chýlkovou
ROZHOVOR: Jan Kraus patří mezi velmi výrazné, mimořádně populární a neúnavně aktivní postavy české umělecké scény i společenského života. Jak už to u osobností s neobyčejným talentem bývá, někteří lidé mají rádi jeho originální a inteligentní humor a těší se, kde populárního umělce uslyší nebo uvidí.
Jiní naopak tvrdí, že je namyšlený cynik. Je pověstný svou poněkud syrovou ironií, s níž pravidelně komentuje události v české kotlině i ve světě. Více než deset let uvádí populární talk show, kterou prošla plejáda významných osobností. Delší rozhovory s Janem Krausem můžeme občas slyšet na rozhlasových vlnách anebo výjimečně v některém z internetových podcastů. Po špatných zkušenostech s bulvárem žádná interview pro další média téměř neposkytuje. Pro čtenáře PrahaIN.cz udělal výjimku.
Za několik dní bude 17. listopad. Jak si pro sám sebe hodnotíte těch 35 let, kdy žijeme v demokracii?
Už je to dávno. Je hezké to slavit, ale není třeba se v tom moc ráchat. Jsem spokojený a jsem rád, že se to tehdy povedlo.
Občas někteří lidé tvrdí, že se v dobách komunistického režimu žilo lépe…
Vzkázal bych jim: buďte rádi, že je u nás tohle a není tamto.
Co těm, kteří o bývalém totalitním režimu hovoří i s jistou nostalgií?
Nic. To je takzvaný vzpomínkový optimismus. (Jde o zvláštní jev, kdy někteří lidé mají tendenci pamatovat si z minulosti pouze příjemné zážitky a negativní vytěsňovat, pozn. red.).
Řada vašich kolegů se poměrně často vyjadřuje k aktuálním a poněkud pochmurným událostem. Sledujete i vy průběh války na Ukrajině?
Sleduji to tak obecně. V našich, ale spíš ve světových médiích. Přiznám se, že pozoruji vývoj a průběh války na Ukrajině se znepokojením. Se stejným znepokojením stejně tak sleduji i situaci na Středním východě.
Analytici i řada lidí včetně politologů se neustále snaží nějak pojmenovat jednání Ruska, Rusů, a především ruského prezidenta Vladimíra Putina. Lze podle vás jeho chování vůbec pochopit?
Prostě je to tak a hotovo. Myslím, že nemá smysl se tím více zaobírat. Nemá smysl se to snažit pochopit. Je to tak. Nic jiného.
V Evropě je napjatá atmosféra i kvůli nekončící migrační vlně. Řada pozorovatelů věští evropským zemím poněkud temnou budoucnost. Jste v této věci optimista nebo i vás přepadají pesimistické nálady?
Dnes už všichni vědí, že je to hrozba. Být optimista je naivismus. Být pesimista je škoda vašeho života. Proto se pohybuji někde mezi tím.
Zeptám se na poněkud osobní otázku. Máme oba stejný původ. Zmínil jste Střední východ. Cítíte se jako Žid ohrožen při pohledu na současnou situaci v tomto regionu a v Evropě?
Samozřejmě. Každý Žid se musí cítit ohrožen. To je ale úděl každého člověka, který má s židovstvím něco společného. Patří to k tomu a s tím se nehne. To je historický kontext, který se nikdy nemění.
Kde vás teď mohou diváci potkat? Změnilo se něco, chystáte nový projekt?
Hraji dál v divadle Kalich, věnuji se dál svému pořadu Show Jana Krause. Kromě toho působím už pět let ve Studiu DVA, v Saxaně, což je hra pro děti. Toto představení se ale teď nehraje. Ve stejném divadle mám roli i v Šíleně smutné princezně. To bylo proto, že je to muzikál a chtěl jsem si to zkusit. V tomto okamžiku zatím nic nového nepřipravuji.
Publicista, herec, dramatik, moderátor a režisér Jan Kraus patří do významného pražského rodinného klanu. Je hrdý na svůj židovský původ, který neskrývá, ale ani nedává na odiv. Otec Ota Kraus přežil věznění v nacistickém koncentračním táboře Osvětim. V roce 1946 společně se svým spoluvězněm a přítelem Erichem Kulkou napsali legendární knihu Továrna na smrt, která vyšla v roce 1947. Publikace podrobně odkryla zločiny nacistů páchané v koncentračních táborech a způsobila šok a zděšení po celém tehdejším světě.