foto: Jan Malíř, se svolením/Norbi Kovács, Ivan Hlas a Jaroslav „Olin” Nejezchleba
ROZHOVOR: Slavný muzikant hraje v hvězdné formaci s Jaroslavem „Olinem“ Nejezchlebem a Norbi Kovácsem. Jejich koncerty patří k nejlepšímu, co současná hudební scéna nabízí. „Je úžasné vidět v publiku prokvetlé máničky vedle mladých kluků a holek i seniorů,“ řekl serveru PrahaIN.cz Ivan Hlas, zpěvák, hudebník a skladatel.
Sledoval jsem během roku vaše koncerty a vystoupení. Skoro jste se nezastavili, jste spokojen?
Letošní rok byl výborný. A dovoluji si říct, že za sebou máme velmi úspěšnou hudební sezonu. Máte pravdu. Hodně jsme hráli a na všechny koncerty i vystoupení lidé chodili v překvapivě velkých počtech. Takže konstatuji: letos to byla skvělá jízda a velká pohoda. Důležité také je, že jsme to všechno přežili ve zdraví (smích).
Na všech vašich koncertech je velmi pestré publikum. Od pamětníků šedesátých let až po rodiny s dětmi. Vaše písně i muziku poslouchají lidé už desítky let.
Lidé, co na nás chodí, dobře vědí, na co a na koho jdou. Mají rádi náš styl a druh muziky, kterou hrajeme. Pro nás je to velká radost, že už je to mezigenerační. A skutečně to vidíme na každém koncertu, od malých dětí přes střední až po starší generaci. Je úžasné vidět v publiku prokvetlé máničky vedle mladých kluků a holek i seniorů. To jsou vždy nádherné okamžiky.
Před časem jste naznačoval, že se blíží realizace nového CD. Můžeme se tedy těšit na nové album?
To je pravda a nic se na tom nezměnilo. Nějaké nápady už jsou na světě. Uvidíme. Myslím tedy, že ano.
Odhadem tedy v druhé polovině roku?
To by tak přibližně odpovídalo. Pracovní název zatím ale nemáme. První základní písnička se jmenuje Jednou se štěstí vrátí a napsal jsem k ní text i hudbu. Jsme s Olinem a Norbim pořád spolu, tak je jedno, kdy zalezeme do studia a jakým způsobem to provedeme, ale pracujeme na tom.
Předloni na Portě jsem poslouchal skupinku lidí ve věku od třiceti do čtyřicet let. Poslouchali, jak hrajete s Olinem Nejezchlebem a Norbi Kovácsem. Byli z písniček úplně na „šrot“. V souvislosti s vámi pak začali vzpomínat na Radima Hladíka, Michala Prokopa a na celou generaci těchto muzikantů.
Muzikanti, o kterých jste mluvil, byli mými vzory. Radim a lidé okolo něj. Jsem o něco mladší a vždy mám radost, když lidé takto naši muziku vnímají. Současní mladí hudebníci to mají těžké. Já mám vzory v muzice, která se hrála koncem šedesátých let, to dnešní mladá generace už nemá. Tenkrát se tvořila veškerá muzika, která se hraje a funguje dodnes. I když už trochu jinak. Zažít hudbu šedesátých let bylo pro mě jako pro muzikanta vlastně velké štěstí.
Současná muzika už prý není tak plná energie, života a radosti. Je velmi kvalitní a dobrá, ale je úplně jiná, než byla tehdy. Kritici i muzikanti hledají mnoho let příčiny tohoto jevu. Vidíte to také tak?
Na to můžu jako muzikant říct jednu věc. Než přišel rokenrol, tak lidé poslouchali swing. Pak byli z rokenrolu zděšení, lomili rukama a ptali se, kam se ta hudba ubírá. Tvrdili, že je to jednoduché, prostoduché, blbé a podobně. Je otázka, zda to teď není podobný případ. Všechno se ukáže až časem.
Jaký bude u vás pracovní závěr letošního roku a co vás v prosinci čeká jako muzikanta?
Čeká mě ještě vystoupení s bluesmanem Jiřím Šlupkou Svěrákem a s naší občasnou kapelou Pokojové kvarteto. A závěr je jasný. Už tradičně hrajeme na Silvestra v Malostranské besedě. Tam nás pořád, letos už asi po páté, chtějí. Vstupenky jsou už několik týdnů vyprodané. Máme radost, protože Malostranská beseda je dobré místo i dobrá tečka za uplynulým rokem.
Zájem o vaše koncerty je velký. Díval jsem se váš výhled na jaro a máte už nasmlouvané koncerty až do konce dubna.
Ano, ano. Diář se nám zase pomalu plní. My jsme vlastně s klukama na celoživotní šňůře, takže bych z toho nic nevypichoval. Máme radost z každého koncertu a vypadá to, že i příštím roce bude hodně hraní.
Jak a kde prožíváte vánoční svátky?
Tradičně společně s rodinou, to je nejlepší. Vnoučat je celé hejno a už mám dvě pravnoučata. Vánoce jako každý rok prožijeme na více návštěvách. Pravidelně se také schází náš celý rodinný klan a je to veliké. Setkání už proběhlo. Je nás hodně a jako každý rok jsme museli objednat půl hospody jenom pro nás (smích). Na Štědrý den a večer jsme doma s dětmi. Večeříme klasicky česky, smaženého kapra s bramborovým salátem a rybí polévku. A samozřejmě i nadílka. Pro děti a vnoučata vždy dárky vymýšlí manželka. Připravila jich hromadu a myslím, že budou mít všichni radost.
Udělal jste si pro sebe výhled pro příští období?
Je dost hrůza, co všechno se u nás i kolem nás děje. Je třeba se ale nadechnout a nepropadat depresi. Jsem spíše optimista, ovšem nyní hodně opatrný.