-->

Jsem princezna. Osudy Markéty Přemyslovny měly však k pohádkovému žití hodně daleko

17. 12. 202220:00
Jsem princezna. Osudy Markéty Přemyslovny měly však k pohádkovému žití hodně daleko
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Kostel svaté Markéty v Královicích

V pražské části Královice najdeme kostel svaté Markéty. Na první pohled je velmi nezvyklé, že stojí naprosto stranou jakékoliv zástavby. To ale není samo sebou a o něčem to musí svědčit.

Když si prohlédneme okolní krajinu, není těžké přijít na to, co se za celou zvláštností skrývá.

Kostel stojí na poměrně vysokém ostrohu, který je chráněn zcela přirozeně tokem říčky Rokytky a dnes vybudovaným rybníkem Markéta. Jenže ten nám pomůže leda svým názvem, protože jinak je jeho vznik až výsledkem snah o zadržení vody v krajině a protipovodňových opatření v 70. letech 20. století.

Nicméně z krajiny si hravě přečteme, že právě tady muselo stát kdysi velké a slavné hradiště. Jmenovalo se Šance. Ze samotné obce nás k němu dovede přes stejnojmenný rozcestník červená turistická stezka.

Hradiště Šance zažívalo své vrcholné období od 10. do 12. století. Prokazatelně podle archeologických nálezů patřilo Slovanům a mělo jeden důležitý úkol. Střežilo bezpečnost klíčové obchodní stezky směrem na východ Čech. Dnes bychom řekli, že zde byla dislokovaná i vojenská posádka, která si s každým narušitelem hravě poradila. Význam hradiště byl však zakotven i v hospodářské a správní funkci. Zkrátka: Sídlil tu důležitý úřad a shromažďovaly se zde zásoby jídla a potravin, které sloužily jako potravinová zásobárna Prahy.

I dnes jsou v krajině patrné valy, které hradiště Šance chránily a bránily. A přesně uprostřed hradiště stál kdysi, stejně jako dnes, kostel.

Tajemný kostel

Jenže tak prosté a jednoduché to zase není. Uprostřed hradiště byl kostel románský, a podle archeologů ještě dřív i dost možná kostel dřevěný, po kterých ale nejsou dnes ani památky. Současný raně gotický kostel vznikl až v polovině 14. století. Má hranolovitou věž a na jeho podobě se podepsala řada pozdějších přestaveb. Dnes je z něj hlavně hřbitovní svatostánek, který ale ve věži ukrývá dva extrémně cenné zvony staré více než 600 let.

V době, kdy tu však stál kostel románský, došlo buď přímo v kostele, nebo kdesi v areálu už tehdy bývalého hradiště k porodu, který dal světu českou princeznu.

Místo pro porod nevhodné

Kalendář prozrazoval, že se píše datum 21. února 1296, což je čas na venkovní porod poměrně dost nevhodný. Otcem rodící se princezny, která dostala jméno Markéta, bude  budoucí korunovaný český král Václav II. a matkou budoucí korunovaná královna Guta Habsburská. Otci Václavu II. bylo v době narození Markéty 25 let, Gutě Habsburské o půl roku víc. Dá se říct ´ideální věk pro narození potomka´, pokud by to pro Gutu Habsburskou nebyl už osmý porod.

Nejstarší syn, kterého přivedla na svět několik let předtím tehdy sotva sedmnáctiletá Guta, se jmenoval Přemysl Otakar a dožil se pouze půl roku života. Následně přišel na svět Václav III., který se později stal českým králem a jeho dvojče Anežka Přemyslovna. Ta zemřela ve věku sedmi let a v době své smrti už byla rok provdaná za Ruprechta Nasavského.

Markétinými sourozenci byly i dvě pozdější české královny – Anna a Eliška Přemyslovny. Další sourozenci Guta a dva Janové zemřeli, aniž by se dožili více než osmnácti měsíců.

V Královicích narozená Markéta Přemyslovna osiřela, když jí bylo šestnáct měsíců. Její matku zabil další porod mrtvé sestry Guty, a hlavně korunovace jejího manžela Václava II. Markétina matka krátce po porodu musela být navlečena do těžkých šatů a šperků a byla nucena podstoupit časově náročnou korunovaci. Nedlouho po ní zemřela ve věku pouhých 26 let a po devíti porodech.

Svatba malé princezny

Její otec, král Václav II., pak více než dva roky truchlil jako vdovec. Nicméně když bylo malé princezně Markétě tři a půl roku, přivedl ji novou maminku – dvanáctiletou Elišku Rejčku.

Dětství pro Markétu Přemyslovnu asi nebylo obzvlášť radostné. Když jí bylo sedm let, zaslechla vlastní svatební zvony. Brala si knížete Boleslava III. Marnotratného. Tomu bylo dvanáct.

O další dva roky později, v roce 1305, se však princezna Markéta stává úplným sirotkem. Její otec, český král Václav II., umírá ve věku nedožitých 34 let na tuberkulózu. Je tak prvním panovníkem, který je pochován v nově zřízené nekropoli českých královských postav ve Zbraslavském klášteře.

Na trůn tak dosedá Markétin starší bratr Václav III., ale ani ten se nemůže z královské koruny těšit příliš dlouho. O rok později je zavražděn. Manžel princezny Markéty Boleslav III. Marnotratný si v té době dělá těžkou hlavou se dvěma věcmi. První z nich je, jak se dostat na uvolněný český trůn. Vyhlídky jsou však mizivé, protože stále tu je královna vdova Eliška Rejčka a dvě starší Markétiny sestry – Anna a Eliška.

Druhá věc, která přidělává Boleslavovi vrásky na čele, je skutečnost, že za sňatek s princeznou Markétou stále ještě neobdržel slibované věno, a tak se rozhodne jako náhradu obsadit oblast Opavska. Toto území pak vyždímává další tři roky pro své potřeby. Odsud pramení také jeho přídomek Marnotratný, který mu přiřknuli budoucí historikové.

Výměna princezny za stříbro

Princezna Markéta po jeho boku moc radosti nezažívá, nicméně alespoň ji nenutí do častých porodů jako ostatní tehdejší vládci.

Rodinnou idylu naruší až nový český král Jan Lucemburský. K němu se dostanou stížnosti na to, že Boleslav III. Marnotratný využívá Opavsko pro svoje obohacení jako dojnou krávu a pozve si ho k ostrému jednání. Boleslav III. je dotlačen k tomu, aby podepsal úmluvu, že se vzdá neprávem obsazeného Opavska a přestane se ohánět Marketinými právy na český trůn. Za to dostane odměnu 8.000 hřiven stříbra, tedy zhruba dvě tuny drahého kovu.

Hrob české královny Elišky Přemyslovny a českého krále Václava II. v kostele svatého Jakuba Většího na Zbraslavi

Hrob české královny Elišky Přemyslovny a krále Václava II. v kostele svatého Jakuba Většího na Zbraslavi, v kryptě leží i tělo princezny Markéty Přemyslovny. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Dotlačení Boleslava III. Marnotratného ke zdi ale překvapivě způsobilo to, že si společně s králem Janem Lucemburským padli kolem ramen a našli si k sobě cestu. Dokonce v dobách, kdy král opouští na delší dobu království, se Boleslav III. Marnotratný společně s princeznou Markétou stávají správci českého království. 

To už má ale za sebou Markéta dva porody. První syn Václav se narodil, když jí bylo 20 let, Ludvík přichází na svět o rok později.

Poslední místo odpočinku - klášter na Zbraslavi

Roku 1321 se chystá Jan Lucemburský opustit na dva roky české království a správou pověřuje Boleslava a Markétu. Z princezny Markéty se tak stává spravující a zastupující královna Markéta, nicméně dlouho si svého postu neužívá.

Znovu otěhotní, 8. dubna 1322 přichází třetí porod. Syn Mikuláš se rodí mrtvý, česká princezna Markéta ho přežije jen o jediný den.

Společně s tělíčkem nemluvněte je pohřbena ve zbraslavském klášteře. Vedle svého otce. Je jí 26 let a dva měsíce.

Její choť nezůstane dlouho sám. Novou manželku si vybírá tentokrát na jihu Evropy. V roce 1326 Boleslav III. Marnotratný pojme za manželku dceru chorvatského bána Mladena III., Kateřinu. Svoji první manželku, princeznu Markétu, přežije o dvacet let.

Text vznikl na základě letitého zájmu o historii a je podepřen výhradně pamětí autora. Pro kontrolu dat sloužily jak otevřené zdroje, tak sekundární prameny, již vydané knihy nakladavatelství NLN a další.

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných