foto: Nikola Balcarová (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)/Bratři Čapkové si spolu postavili dům, přesněji dvojdům
FOTOGALERIE Památkově chráněná dvojvila na pomezí Královských Vinohrad a Vršovic, kterou si nechali postavit v takzvaném národním slohu bratři Karel a Josef Čapkové, patří k nejvýznamnějším a nejcennějším pražským sídlům českých osobností. Koneckonců právem, vždyť v jejích zdech žily současně rovnou tři.
Prostorné sídlo v ulici Bratří Čapků 1854/30, obklopené rozsáhlou zahradou, je spjato až s poslední etapou života slavných bratrů. Narodili se stejně jako sestra Helena v Malých Svatoňovicích, krátce nato se stěhovali do Úpice a teprve v roce 1907 zakotvili v Praze. V bytě v Říční ulici, spojující Malostranské nábřeží a Újezd, bydleli i poté, co se Josef oženil, teprve po narození dcery Aleny se mladá rodina přesunula k tchyni na náměstí Míru. A v té době také započala stavba jejich budoucího společného sídla.
Dvojvila slavných bratří, spisovatele Karla a malíře a výtvarníka Josefa
Stavělo se rychlostí blesku
Z dnešního pohledu se zdá až neuvěřitelné, že velkoryse pojatý dům byl postaven během necelých dvou let. Architektonický návrh zpracoval představitel art deca a funkcionalistické architektury Ladislav Machoň, autor pardubického obchodního domu Passage či někdejšího Ředitelství pošt a telegrafů Pardubice. Od roku 1909 působil v ateliéru Jana Kotěry, který ho inspiroval k tvorbě staveb tzv. národního stylu. Nejedná se ale ani tak o styl, jako spíš o příjemné bydlení, připomínající britskou lidovou architekturu. Navíc vila nese i rondokubistické či konstruktivistické prvky, typické pro období první republiky a pražské Vinohrady obzvlášť.
Rodina MUDr. Antonína Čapka – stojící děti Karel, Josef a Helena; foto se svolením Muzeum bratří Čapků
Pohled ze zahrady
Dvojité soukromí
V podstatě se jedná o dvě spojená, stejná, jen zrcadlově obrácená obydlí. Spisovatel Karel bydlel s otcem v pravé části, levá připadla rodině malíře, grafika, ilustrátora a spisovatele Josefa. V Karlově podkroví byly kromě jeho pracovny i hostinské pokoje, Josef si v tom svém zřídil malířský ateliér. O zahradu se starali oba bratři společně.
Slavní bratři Josef (vlevo) a Karel; foto se svolením Muzeum bratří Čapků
O zahradu se starali bratři společně, takto vypadá dnes
Na Újezdě bylo těsno
Do své vily se bratři stěhovali až po matčině smrti a stala se pro ně vytouženou oázou klidu a pohody. Paní Božena Čapková totiž své chlapce až nekriticky zbožňovala a chtěla je mít jenom pro sebe. Jenže starší Josef se navzdory všem snahám z její péče vymanil a v dvaatřiceti letech se po devítileté známosti se svou Jarmilou konečně oženil. Když se jim po čtyřech letech manželství narodila dcera, začalo být společné soužití v jednom bytě už neúnosné. A tak se mladá rodina stěhovala k druhé tchyni a matka naplno soustředila svoji pozornost na mladšího Karlíčka.
Novomanželé Karel a Olga před vinohradskou radnicí; foto se svolením Světozor 52/1938
Mezi mlýnskými kameny
Tak nějak se cítil Karel dlouhá léta mezi dvěma dominantními ženami. Když poprvé vyrazil se svou láskou Olgou Scheinpflugovou na dovolenou, matka trvala na tom, že s nimi pojede i sestra Helena jako garde. Maminčin odpor s temperamentní Olgou nakonec společně zlomili, ale až po patnácti letech. A když pak v roce 1924 paní Božena zemřela, oběma se ulevilo. Jak to ale doopravdy bylo s Karlovou sexualitou, to už zůstane navždy zahaleno tajemstvím. V spisovatelských kruzích se šuškalo, že zemřel jako panic, a je všeobecně známo, že ložnicí jeho manželky procházeli milenci jako na běžícím pásu. Karla to ale netrápilo, jediný, kdo mu prý vadil, byl mladý Jan Masaryk.
Pohled na dvojvilu 'zespoda', ze zahrady

Psali jsme
KDE ŽILI SLAVNÍ, FOTOGALERIE Z Nuslí přes Letnou a Libeň až na Hanspaulku… Při vyslovení jejího jména se zpravidla vybaví luxusní dvojvila…