foto: Nikola Balcarová, PrahaIN.cz/Vila v ulici Lumiérů 41 na pražském Barrandově, v níž bydlela během druhé světové války legendární filmová hvězda Adina Mandlová.
FOTO, VIDEO Úchvatná kráska prvorepublikových dramat a komedií si uměla vybrat. Luxusní vila, v níž bydlela během druhé světové války, totiž představovala to nejlepší, co na pražském Barrandově najdete.
Luxusní rodinné sídlo, v němž bydlela během druhé světové války legendární Adina Mandlová, najdete snadno, na rozdíl od jiných staveb se totiž neskrývá před zraky kolemjdoucích v bujné zeleni. Funkcionalistickou stavbu v ulici Lumiérů č. 41, přímo na křižovatce s Barrandovskou ulicí, navrhl pro investora Miloše Havla významný český architekt Max Urban a měla propagovat komfortní bydlení na Barrandově.
Adina Mandlová jako úřednice Marta Urbanová v komedii Vladimíra Slavínského z roku 1940 Dva týdny štěstí, foto Národní filmový archiv / Slavia Film
Výstavní vila č. 2
Dům postavila v letech 1931-1932 stavební firma Ing. Brázdil a Dr. Ješ a součástí projektu bylo i částečné zařízení. Stojí v prudkém svahu, takže z ulice dvoupodlažní stavba je do něj zapuštěna a do zahrady nabízí ještě třetí podlaží. Jako materiál byla použita tehdejší moderní novinka lindbeton, který objevil podnikatel Václav Maria Havel ve Švédsku a založil v Litovicích za továrnu na jeho výrobu. Materiál, s nímž se dalo stavět mnohem rychleji než z klasických cihel, se velmi osvědčil, jeho výrobu ale ukončil nacistický zákaz staveb během druhé světové války.
Vila na Barrandově, v níž žila během druhé světové války Adina Mandlová, foto Nikola Balcarová
Luxus pro hvězdu
Prvním majitelem vily se stal kameraman Otto Heller, koncem roku ji ale musel prodat, protože se stal kvůli svému židovskému původu terčem útoků nacistů. Krátce nato emigroval společně s Karlem Lamačem do Velké Británie, kde se podílel na vzniku zhruba osmdesáti filmů. Do vlasti se už nikdy nevrátil. Během války ve vile žila legendární Adina Mandlová, po válce sloužila krátce jako mateřská škola a v roce 1953 se do ní nastěhoval osvědčený soudruh, herec Miloš Nedbal. Po jeho smrti počátkem osmdesátých let se novým majitelem domu stal po svém návratu z emigrace scenárista a režisér Pavel Juráček.
Život je pes:
Rozmazlený benjamínek
Jarmila Anna Františka Marie Mandlová, v Německu známá pod pseudonymem Lil Adina, se narodila 28. ledna 1910 v Mladé Boleslavi v rodině váženého inspektora c. k. státních drah Jana Mandla, který byl po třech synech z holčičky mimořádně nadšený. O její výchovu se staral výhradně on, až nekriticky ji hýčkal a podporoval v uměleckých zájmech, takže například na klavír začínala hrát už ve čtyřech letech. Doma jí museli všichni vykat, ona ale odpovídala tykáním. Jenže když jí bylo sedm, otec zemřel na španělskou chřipku. Poměry v rodině se rázem změnily a ztrátu výhradního postavení nesla velmi těžce. Dramaticky se zhoršila finanční situace, takže si matka našla postupně několik strýčků, kteří je podporovali. Ani to ale nestačilo, a tak pořádali loupežné výpravy do zahrad a polí a pronajímali pokoje studentům.
Holka nebo kluk:
Vyloučena pro špatné chování
Když si matka našla nového přítele, čtrnáctiletá Adina muže, který nahradil noblesního tatínka, doslova nesnášela. O nejhorší zážitek se ale přičinila její matka. Předčasně vyspělá dívka chtěla už v patnácti přijít o panenství co nejdřív, než se tak ale stalo, dovlekla ji matka k ženskému lékaři. Následoval útěk z domova za milencem do Olomouce a první milostný zážitek. Navíc ji po neslavném návratu domů čekalo opovržení, takže ponižující situaci řešila dalším útěkem. Matka si s ní nevěděla rady, a tak otčím rozhodl, že bude platit lyceum v Paříži. Tam se sice naučila vařit a zdokonalila francouzštinu a němčinu, jenže si připadala ale odložená jako balík. V sedmnácti poprvé otěhotněla a rozhodla se situaci řešit potratem. Dál pak pokračovala ve střídání milenců, takže byla po dvou letech z lycea vyloučena pro špatné chování.
Kristian:
Hrátky se smrtí
Začala se věnovat herectví, první pokus ve filmu Diagnóza X ale dopadl katastrofálně. Přimluvil se ale za ni Hugo Haas, který byl později čtyři roky jejím milencem, a herecké eso z ní nakonec udělal. Brzy se stala zbožňovanou hvězdou a pokračovala v bohémském životě. Po roce 1939 chodila s Fredem Scheinerem-Svítilem, jenže ji opustil, a tak se pokusila o sebevraždu. V roce 1941 otěhotněla s německým přidělencem barrandovských ateliérů Willym Söhnelem, prozřetelně ale raději šla na potrat a Miloš Havel jí dokonce kvůli tomu zvýšil honorář. Obrovský skandál rozpoutala autonehoda, při níž s kamarádkou Bertou srazily seniora, kterému vůz rozdrtil nohu. Silný diabetik nakonec zemřel a o Mandlové se psalo jako o cynické herečce, přestože řídila Berta. Na počátku války se zase šířily pomluvy, že chodí s říšským protektorem K. H. Frankem, a zoufalá kráska se pokusila otrávit. O sebevraždu se později pokusila ještě několikrát.
Kouzelný dům:
Manžel sebevrah
Pošramocenou reputaci se pokusila napravit v roce 1943 sňatkem s malířem Zdeňkem Tůmou, brzy ale zjistili, že se k sobě nehodí, a žili jako sourozenci. Přesto Tůma nepřekousl její divoký životní styl. Nebylo tajemstvím, že si užívá milence i milenky, šuškalo se o pletkách s hercem Šmeralem. Když psychicky labilní Tůma vyřešil osobní i manželskou krizi sebevraždou, Adina se zhroutila. Lásku konečně našla o pár měsíců později v náruči Vladimíra Šmerala a v roce 1944 s ním otěhotněla, právě když byl odvezen do koncentračního tábora, protože byl ženatý se Židovkou. Když Adina později v jednom z dopisů zjistila, že Vladimír plánuje i další život se svou ženou, ze stresu potratila a další děti pak už mít nemohla.
Hotel Modrá hvězda:
Konec ze dne na den
Tak rychle skončila po osvobození její kariéra. Byla obviněna z kolaborace a uvězněna na Pankráci. Během výslechů údajně udávala kolegy a dochovaly se záznamy, je ale otázkou, zda jsou pravé, či zda nebyla k výpovědím přinucena. Ve vězení zažila nejednu krušnou chvilku, dokonce jednou unikla jen o vlásek veřejnému lynči rozvášněného davu. Přesto ale neztrácela glanc, takže v novinách vycházely fotky vysmáté a hrdé krásky, byť ve vězeňských teplácích. Nakonec byla propuštěna pro nedostatek důkazů, byla ale odsouzena k pokutě a vyloučena z herecké obce. U žádné z přidělených prací dlouho nevydržela, takže si přilepšovala prodejem šatů a šperků. Pohybovala se v podřadné společnosti a strádala.
Okouzlená:
Brala, co se naskytlo
Není divu, že už nápadníky dlouho nepřebírala. Na podzim 1947 se provdala za pilota RAF Josefa Kočvára alias Joe Knighta, čímž získala britskou státní příslušnost a anglický pas, a krátce po únoru 1948 Československo opustila. Vzápětí se rozvedli a krátce nato se Adina znovu provdala za britského boháče Geoffreyho, s nímž ale nakonec žila jen krátce. Znovu nastartovat kariéru se jí už nepodařilo, protože ji pomluvy dostihly i v Londýně. Životní oporou se jí stal až čtvrtý manžel, homosexuální módní návrhář Ben Pearson. Vzali se v roce 1954, snažili se spolu podnikat a v posledních letech života se poměrně často stěhovali.
The Saint:
Hořké konce sladké star
V 60. letech se několikrát objevila v Praze, dokonce začala zkoušet hlavní roli v muzikálu Hello, Dolly! v Hudebním divadle Karlín, ze spolupráce ale nakonec sešlo. Adina se vrátila ke skromnému životu s manželem v Anglii, později na Maltě a v Kanadě. Po listopadu 1989 plánovali další návštěvu vlasti, už to ale nestihli. V roce 1990 Ben zemřel a Adina se konečně vrátila domů až na jaře 1991 s jeho urnou. Z Kanady dorazila stará, unavená a zatrpklá dáma, trpící nespavostí a depresemi. Přesto přijala nabídku Ondřeje Suchého k natočení dokumentu, k tomu už ale nedošlo. Nejprve zamířila do Karlových Varů ke švagrové Vlastě Mandlové Karbanové, její zdravotní stav ale byl velmi vážný, takže byla umístěna na zámek Dobříš. Naposledy se objevila před kamerami při premiéře filmu Tankový prapor, o pár týdnů později utrpěla mozkovou příhodu a po krátké hospitalizaci zemřela 16. června 1991 v Příbrami.
Zdroje: Wikipedie, Hostivická historie, ČSFD, FDB, Český film, Česká televize, Český rozhlas, Adina Mandlová: Dneska už se tomu směju, Radek Žitný: Obžalovaná Adina Mandlová
