foto: Nikola Balcarová (stejně jako ostatní snímky v článku), Česká televize / Ivo Gil/Bungalov v americkém stylu, který si nechal Karel Gott postavit v pražských Strašnicích. Na snímku vlevo nahoře legendární Zlatý slavík v době, kdy bydlel v strašnickém bungalovu, v televizním pořadu z roku 1973 Zpívá Karel Gott.
První bydliště, které Zlatému slavíkovi říkalo pane, nejspíš minete bez povšimnutí, přízemní bungalov v jedné z nejkrásnějších vilových čtvrtí se totiž krčí za plotem v zeleni. Dílo významného architekta Karel Gott už po pouhých třech letech šikovně vyměnil.
Supermoderní stavba v Slunečné ulici č. 21 je dílem Jiřího Siegela, autora sportovních hal na Folimance, ve Znojmě a dalších více než dvaceti po celé republice. Mimo jiné projektoval i Dům Horské služby v Špindlerově Mlýně, hotelový areál v Peci pod Sněžkou, Českou boudu v Jilemnici či Novomísečnou boudu na Horních Mísečkách a Sporthotel na šumavském Zadově. Podle oficiálního znaleckého posudku měla strašnická stavba s pozemkem v době výměny hodnotu 951 600 korun, zatímco historická vila na Bertramce, která padla Gottovi do oka, jen 415 560 korun. Noví majitelé za ni tudíž museli při směně doplatit více než půl milionu, což byla v roce 1974 obrovská částka.
Vzhled vily ve Strašnicích může kolemjdoucí jen odhadovat, za dřevěným plotem a zelení není vůbec nic vidět.
Chata jako hrad
Prvním bydlištěm Karla Gotta byl byt v plzeňské Nepomukově ulici, na samém konci druhé světové války ale dům zničila americká bomba. Na pár měsíců rodina zakotvila v jiném bytě, a pak se definitivně přestěhovala do Prahy. Léta pak bydleli v rohové vile v pražských Kobylisích, v ulici Ke Stírce 18 (dříve Okrouhlická). Poté co se v šedesátých letech rozjela Karlova kariéra naplno, nastal čas investic. Tou první byla v roce 1969 jeho legendární vila v Jevanech, která byla postavená v letech1927–1930 pro továrníka Aloise Köppela a jeho ženu. Gott ji nejspíš objevil díky kapelníkovi Ladislavu Štaidlovi, který právě tehdy koupil tzv. Pazeltovu vilu. Na rozdíl od Štaidla, který se do Jevan přestěhoval s celou rodinou, ji ale užíval jen jako občasné odpočinkové sídlo. V červnu 2006 v ní podnikatel Jan Moťovský slavnostně otevřel jeho muzeum Gottland. Ten se ale dva roky později záhadně ztratil a o půl roku později bylo muzeum definitivně uzavřeno, zčásti i kvůli finančním problémům.
Strašnické Las Vegas
V Jevanech nejspíš chtěl Gott opravdu bydlet, brzy ho ale odradilo pravidelné dojíždění do Prahy. Původní plán pořídit konečně pohodlné rodinné bydlení tudíž nevyšel, takže se začal znovu rozhlížet. Už v roce 1969 koupil pozemek v pražských Strašnicích, a pokud jde o podobu jeho první opravdu obývané vily, zřejmě se nechal inspirovat během svého sedmiměsíčního pobytu v Las Vegas v roce 1967. Stavba dvougeneračního domu s dvěma zcela samostatnými částmi, situovanými do písmene L, kterou projektoval architekt a někdejší člen československého basketbalového olympijského týmu Jiří Siegel, byla kompletně zrealizována za necelé dva roky. Přízemní americký bungalov s dřevěnými stropy, zapuštěný do terénu, byl na tehdejší dobu na velmi vysoké úrovni. Velkoryse pojatá posuvná ocelová okna o rozměrech 2,7 x 2,5 metru nabízela přes venkovní bazén výhled do údolí, stěny byly obloženy kamenem, vytápění zajišťovaly podlahové předokenní konvektory a veškeré instalace byly vedeny v kolektorech pod podlahou.
Strašnický bungalov byl ve své době stavbou zcela mimořádnou. Foto Chmelař architekti
Nový domov se ziskem
Navzdory veškerému pohodlí bydlel Gott v Strašnicích jen krátce, údajně kvůli vlhkosti, která nesvědčila jeho hlasivkám. S rodiči Marií a Karlem se začal poohlížet po něčem vhodnějším a do oka mu padla vila na pražské Bertramce, která patřila generálnímu řediteli Vodních staveb Praha Karlu Polákovi. Toho nabídka bydlení v nejmodernějším luxusu nenechala chladným, takže se dohodli na výměně. Více než půlmilionový doplatek si Polák mohl vzhledem k svému postavení dovolit, jeho ředitelské příjmy nebyly právě malé. K nim si tenkrát chodili šéfové významných podniků tajně ještě pro další výplatu přímo na ÚV KSČ, aby skutečná výše jejich příjmů zůstala před národem utajena. Navíc už v roce 1976 byl Polák jmenován ministrem stavebnictví a v této funkci setrval až do roku 1987.
Milovaná Bertramka
Dárek s podmínkou
Karel Gott tudíž za svoji vilu v ulici Nad Bertramkou č. 18 nakonec nemusel platit ani korunu, a ještě na směně vydělal víc než půl milionu. K historické Bertramce z osmnáctého století, v jejíchž zdech několikrát pobýval u manželů Duškových, operní pěvkyně Josefíny a skladatele Jaroslava, i skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, byla přistavěna v stylu art deco až v roce 1912 na popud hudebního nakladatele Mojmíra Urbánka mladšího. Tyčí se na kopci, takže je vidět hned z několika míst, nejlépe si ji ale můžeme prohlédnout z ulice Mrázovka, do níž má zahradu. Hned po nastěhování ji zpěvák vybavil starožitným nábytkem a v prosinci 2015 ji nechal přepsat i s pozemky na manželku Ivanu. Velkorysý dárek k jejím čtyřicetinám měl ale podmínku, že jeho milovaný domov nikdy neprodá.
Zdroje: Wikipedie, Prázdné domy, Blesk, Cesty a památky, Obec Jevany, Pavel Švec: Pražské vilové čtvrti, Prima living
Psali jsme
FOTO, VIDEO Vždy elegantní, noblesní a zdvořilá, přesto dokázala působit tak odtažitě, že se ji na ulici málokdy někdo odvážil oslovit. Dlouhá…