foto: PrahaIN.cz/Andrea Kalousová
ROZHOVOR: „Vždy jsem cítila, že to není to, co by mě stoprocentně naplňovalo,“ říká zpěvačka Andrea Kalousová, která nakoukla do světa modelingu a byla korunovaná Českou Miss World 2015. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz hovoří o relativně nové kariéře zpěvačky, bulváru, ale také svých snech.
S modelingem jste přestala a věnujete se pouze pěvecké kariéře. Přesto se ale vrátím ke konci v modelingu, opouštěl se tento obor těžko?
Popravdě se modeling těžko neopouštěl. Vždy jsem cítila, že to není to, co by mě stoprocentně naplňovalo. Bylo to určitě skvělé, například během období, kdy jsem byla v Miss a začala fotit. Ale popravdě nikdy jsem u toho neměla takový ten pocit: „To je ono, to bych měla dělat!“ Přemýšlela jsem, co jiného by to mělo být. Ale když se v mých jednadvaceti letech kamarád ptal, co bych dělala, kdyby na světě neexistovaly peníze. Odpověděla jsem, že by to byl zpěv, který ovšem neumím. „Nevadí, tak se to nauč,“ řekl mi. A tak jsem začala brát hodiny zpěvu.
Jak byste na tuhle otázku odpověděla třeba ve třinácti, čtrnácti letech? Jaké byly vlastně vaše sny ve škole?
Vím, že jako malá jsem chtěla točit zmrzlinu (smích). Ale v tomhle věkovém období jsem se přiklonila k tomu, že budu sestřička. Studovala jsem zdrávku. V životě se to mění a v tomhle věku člověk nemá páru, co by vlastně chtěl dělat.
Říkáte, že jste chtěla zpívat, ale neuměla to. Začátky byly těžké?
Strašně, extrémně, řekla bych. Začala jsem chodit na hodiny zpěvu, ale moc jsem necvičila, takže jsem nepozorovala nějakou změnu. Bylo to takové, že jsem vlastně nevěděla, jestli to půjde. Nemám to zkrátka jako dar. V rámci toho roku jsem natočila jeden cover a umístila ho na YouTube.
Lidé tam pak psali komentáře ve stylu: „Další zpívající modelka“, „už nezpívej“ a tak dále. Rozdělilo se to na dva tábory, jeden zmiňoval, že jsem se zbláznila, druhý mi fandil. Pro mě to bylo citlivé a sama jsem si sebou v tomhle ohledu nebyla jistá, tudíž jsem si odvodila, že ten negativní tábor má pravdu a asi to není pro mě. Přestala jsem zpívat, smazala jsem si z telefonu všechna videa, kde zpívám a sekla jsem s tím. Za rok se mi na základě tohoto videa na YouTube ozvali ze show Tvoje tvář má známý hlas. Nejdřív jsem si říkala, že se asi pomátli, ale nakonec jsem uznala, že je to asi to nejlepší, co se mi mohlo stát. Neměla jsem žádnou průpravu, co se týká vystupování, tancování a zpěvu, tak kde jinde si to vyzkoušet než před celým národem? Šla jsem do toho. Byla to velká škola.
Uplynulo několik let a máte před sebou první turné. Nervozita?
Nějaká určitě ano, ale tím, že to nebude můj první koncert, ten jsem měla dva roky zpátky v Lucerně, měla jsem přes léto i nějaké festivaly, tak jsem určitě zkušenější. Vím, co od toho očekávat, nervozita se tedy přeměnila na těšení.
Andrea Kalousová byla také hostem Party show na PrahaTV
Tím, že jste se věnovala modelingu, tak jste, ať už jste chtěla či nikoliv, musela přijít do kontaktu i s bulvárem. Bylo to náročné?
Když je člověk mladý a je pro vás něco nového, vždy je to náročné. Nebyla jsem na to zvyklá. Dnes už mi to je fuk. Pro mě je důležité, co si myslí moje okolí, moje rodina, moji přátelé, to je opravdu to nejdůležitější. Že si o mně někdo napíše, to je jeho věc. Ale nelíbí se mi, jak do lidí bulvár šije. Když je nějaká kauza, čtu to a říkám si: „Panebože, kdo to píše? Kdo to má zapotřebí? Jaké asi mají životy? Co se jim stalo tak hrozného?“
Co vám modeling dal do života?
Hodně mi dala konkrétně soutěž Česká Miss. Byla to vstupní brána do světa showbyznysu, získala jsem spoustu přátel, kontaktů a hodně jsem během toho dospěla. Navíc teď, například při natáčení různých klipů, vím, jak se koukat do kamery a tak dále.
Ptát se, jestli vás neláká ještě úplně jiný obor, je asi zbytečné, že?
Točit zmrzlinu je pořád takový můj sen. Ale je to spíš hudba budoucnosti až se budu trošku nudit. Zmrzlinu mám moc ráda a líbilo by se mi mít barák, na něm zahradu a na ní zmrzlinářský stánek, to je plán, který si chci splnit. Sousedi by ji měli zadarmo a všichni budou spokojení. Ale jiné odvětví? Myslím si, že jsem přesně tam, kde mám být.
Chtěl jsem se zeptat na vaše další sny, o zmrzlině jste tedy už mluvila. Co v hudbě, chcete třeba jednou vyprodat O2 arenu?
Bylo by to určitě hezké, ale není to tak, že bych se za tím hnala. Mimochodem to musí být hodně náročné. Chci udělat album, to si chci odškrtnout, ale stále je takovým snem, aby zkrátka lidé chodili na koncerty a zpívali moje písničky.
Je to nabíjející?
Je to hustý. Takové propojení s publikem, těžko se to popisuje. Je hrozně zajímavé, že například doma na gauči napíšete o něčem, co se vám, stalo a najednou to s vámi zpívají všichni na koncertě. Je to opravdu hezký pocit.
Máte nějaké hudební vzory? Ať už v Česku či zahraničí.
Velmi ráda mám Miley Cyrus. Beru ji jako inspiraci v tom, jak je dravá, je to taková dračice, která se toho nebojí. Dále mám ráda Avril Lavigne, Amy Winehouse a určitě zmíním Dua Lipu.
Inspirujete se hudebně?
U Miley Cyrus se mi líbí rockovější album Plastic Hearts, tam určitě nějaká inspirace proběhla, ale co se týče mého stylu, hudebně jsem se inspirovala spíš u Avril Lavigne, kterou jsem hodně poslouchala v dětství a mám pocit, že se to promítá do mé tvorby. Jinak se snažím najít svůj styl, chci být co nejvíc autentická.
Co kromě turné plánujete po hudební stránce v roce 2026?
V únoru mám zmiňované turné, jsou tam tři zastávky, na které trénuji. Řeší se vystoupení i v létě, v tomto případě ale bohužel zatím neznám termíny. Jinak mě čeká spousta písniček, neboť se každý měsíc jednu snažím vydat a koncem měsíce budu dokonce vydávat EP. Zkrátka mám co dělat.