foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Milan Knížák
REPORTÁŽ: PrahaIN.cz se ve středu 23. dubna večer zúčastnila vernisáže výstavy Milana Knížáka s názvem Květy na sněhu, která představuje jeho sbírku skleněných objektů. Ta se koná v Sin Gallery na Jungmannově náměstí a zájemci ji mají možnost navštívit až do konce července letošního roku.
Milan Knížák, výtvarník, hudebník, pedagog, ale také bývalý ředitel Národní galerie v Praze, patří mezi nejznámější osobnosti uměleckého světa. Jeho nové skleněné práce vznikly ve spolupráci se sklářským studiem SIN a ve výstavní galerii jsou doplněny jeho autorskými obrazy.
Začátek vernisáže, která vyvolala zájem veřejnosti, byl o několik minut opožděn, prý z důvodů převozu velkých kusů skla, který trval déle, než se předpokládalo.
Milan Knížák nám upřesnil, jak vznikl název výstavy. „Ten je podle knihy, kterou jsem minulý týden vydal. Ta se jmenuje Květy na sněhu. Je to dlouhá báseň, která pojednává o tom, jak se člověk cítí jako já dnes, v tuto dobu. Výstava se skládá ze skleněných objektů, které jsem navrhnul v minulosti a k tomu jsem přidal sadu malých obrázků, které jsem vytvořil nedávno. Symbolizují pokus o komunikaci s člověkem, přičemž jako zástupce lidství nebo člověka používám mobilní telefon,“ řekl redakci Milan Knížák.
Sám před několika lety protestoval proti z jeho pohledu nevkusným sochám. Namátkou můžeme zmínit sousoší Obětí komunismu na Újezdě, sochu Pražské jaro na Senovážném náměstí. Za nevkusný označil také památník Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí.
„Mně osobně se nelíbí plastiky ve veřejném prostoru. Všude po světě je spousta plastik, které mají dekorovat to které místo a podle mě je to ve většině případů naprosto nevhodné, a hlavně zbytečné,“ řekl nám Knížák. Na dotaz, jaká aktuální tvorba se mu nelíbí, odpověděl, že se nemá rád tvorbu sochaře Davida Černého.
„Připadá mi taková povrchní. Líbí se mi některé staré sochy z 19. století, které jsou stále poctou nějakému výjimečnému jedinci. Například socha svatého Jiří na Hradě, ale i svatý Václav na Václavském náměstí je dobře umístěnou sochou,“ říká Knížák s tím, že nemá vyhraněného sochaře, sochy by ale podle jeho slov měly odpovídat místu a významu toho, koho zobrazují a nic víc.
Nekončící spory s Davidem Černým
S Davidem Černým měl Milan Knížák v minulosti několik sporů, například v roce 2000 nechal Knížák Černého vyvést ochrankou z Národní galerie, sochař Černý ho pak na oplátku častoval vulgárními tituly. Po Černém pak požadoval omluvu a finanční náhradu újmy na lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jméně.
V metropoli má umělec Černý několik děl, jedná se například o hlavu Kafky na Národní třídě nebo obří motýly na obchodním domě Máj či velkou socha v podobě ženského těla objímající budovu v Karlíně.
Závěrem jsme se Milana Knížáka zeptali, jak si vysvětluje, že je Černému dáván v Praze tak velký prostor. „To nevím, asi má hodně kamarádů architektů, tak to bylo za komunistů. Byli umělci, kteří měli kamarády architekty, a ti když navrhovali nějaký dům, tak je tam vždycky zakomponovali. Myslím, že něco podobného může existovat i dnes. Jinak já se o to ale nezajímám,“ uzavřel Knížák.