foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Operní pěvec Štefan Margita
ROZHOVOR: Hlavní rolí Loga na premiéře Zlata Rýna v Národním divadle symbolicky uzavřel Štefan Margita svoji uměleckou kariéru. Nadšení diváci vzdali opernímu pěvci hold dlouhými ovacemi. „Premiéra byla krásná, poděkování patří kolegům i divákům, kteří vytvořili fantastickou atmosféru,“ řekl Štefan Margita serveru PrahaIN.cz.
Před několika hodinami jste měl premiéru v Národním divadle a z vašeho hlasu slyším velkou radost. Jaká byla premiéra?
Slyšíte dobře. Premiéra byla krásná. Zlato Rýna Richarda Wagnera je skvělé dílo. Výborné bylo i obsazení. Adam Plachetka, Tone Kummervold, Joachim Goltz i ostatní kolegové byli skvělí. Velké poděkování patří také divákům, protože vytvořili fantastickou atmosféru. Inscenaci režírovala Sláva Daubnerová a v čele orchestru stál šéfdirigent Národního divadla Robert Jindra. Představení trvá téměř dvě a půl hodiny a bylo vyprodáno do posledního místa. Během představení jsme sklidili standing ovation a prožili jsme společně s kolegy i s diváky v hledišti nádherný večer. Vstupenky už neseženete ani na druhou premiéru. Připraveno je šest představení a každé je komplet vyprodáno, takže myslím, že i Národní divadlo má velkou radost.
Na každý rok máte hustě popsaný pracovní diář. Předpokládám, že premiérou pro vás pracovní povinnosti nekončí?
Mám za sebou dva měsíce plného nasazení. Na premiéru, která právě byla odehrána, jsme zkoušeli osm týdnů. A samozřejmě budu pracovat dál. Už patnáctého května mě čeká koncert k mým sedmdesátinám ve velké O2 areně. Zájem je veliký, a pokud vím, tak už je vyprodáno z pětadevadesáti procent. Na koncertu se mnou jako hosté vystoupí deset zpěvaček, se kterými jsem loni natočil album duetů Andělé strážní. Zpívat budou moje úžasné kolegyně Monika Absolonová, Jitka Čvančarová, Lenka Graf, Bára Hrzánová, Ivana Chýlková, Marta Jandová, Kateřina Kněžíková, Olga Lounová a Gabriela Soukalová. A samozřejmě tam bude s námi i moje Hanka (Zagorová), která se na koncertu objeví jako hologram, takže diváci budou mít pocit, jako by stála na jevišti. Zazpívám si s ní duet a ona pak sama ještě zazpívá svoji písničku Já nemám strach.
Psali jsme
ROZHOVOR: „Pracuji na přípravách nové inscenace v Národním divadle. Bude to slavná opera Richarda Wagnera Zlato Rýna a diváci mě opět uvidí…
Co všechno obnáší připravit tak velký koncert, navíc s exponovanými lidmi, kteří disponují minimem volného času?
To se jen těžko dá stručně popsat. Je to obrovská práce, stovky hodin příprav. Nejsložitější bylo sladit termín pro každou účinkující tak, aby měly volný čas. Každá se musela naučit duet, který spolu zpíváme. A všichni ještě na koncertě zazpíváme i svoji sólovou skladbu. Koncert režíruje Filip Renč a kompletní program připravuje manželka Pavla Trávníčka, Monika Trávníčková, a pro ni je to také novinka. Všechny nás ještě čeká obrovský kus práce. Ale taková je už naše profese a pro diváky, kteří na nás přijdou, musíme odvést profesionální výkon.
Vaši příznivci i přátelé mají radost když vidí, že z vás opět čiší pozitivní energie a jste zase plný života. Nabíjíte se prací?
Ano. A stalo se to, že mi hodně pomohla víra, že je Hanka pořád nablízku. To mě doslova nakoplo a začal jsem naplno pracovat. To je jediná věc, která vám může hodně pomoci. Třeba práce v Národním divadle s režisérkou Slávou Daubnerovou, která dělala Zlato Rýna, a s úžasnými kolegy, to byla skvělá práce. Denně jsme zkoušeli od deseti dopoledne do šesti večer. Byla to opravdu dřina. A i když se říká, že věk je jenom číslo, není to tak úplně pravda. Je to určitý věk a sedmdesátka je už trochu znát. Občas se mi proto stalo, že jsem přišel domů opravdu vyřízený a unavený. Ale je to pozitivní únava, která člověka těší. Práce mi hodně pomáhá a je to nejlepší, co člověk může dělat.
Někteří umělci říkají, že se po premiéře někdy cítí, jako kdyby uběhli maraton. Kolik hodin po premiéře spíte?
Po premiéře v Národním divadle jsem šel spát kolem jedné hodiny a už v sedm jsem byl vzhůru. Moc jsem tedy neodpočíval. Ale doufám, že dnes se už vyspím v naprostém klidu a spánkový deficit doženu.
Každý rok máte i řadu závazků v zahraničí. Kam letos zamíříte?
Toho je hodně. Diář mám popsaný až do konce roku 2027. Čeká mě například vystoupení ve Španělsku, jsem opět pozván do Spojených států amerických, vystupovat budu v Holandsku a rýsuje se pozvání do Stuttgartu v Německu. Po českých zemích také budeme jezdit s novým koncertním programem.
Vaším pracovním nástrojem je hlas. Jak chráníte svoje hlasivky, pomáhají i takzvané babské rady, podle kterých je údajně nejlepší syrové vejce, nebo jde o pouhé klepy a nesmysly?
Samozřejmě je to nesmysl. To pravda není, žádný zpěvák nikdy nepil syrová vejce kvůli svému hlasu. Ovšem jak skutečně chránit svůj hlas i sebe před nachlazením, je těžká otázka. Stává se, že jsem třeba pár dní v pracovním klidu a z ničeho nic se nastydnu. A naopak někdy toho mám opravdu hodně, pracuji naplno a vůbec nic se neděje. Pravidelně užívám vitamíny a už léta se každý rok nechávám očkovat proti chřipce. Neznamená to ale, že ji nedostanete. Funguje to tak, že její průběh je lehčí. Všichni jsme se vylekali, když před Vánoci strašili, že přijde chřipková epidemie. To se naštěstí nepotvrdilo. Všichni, i moji kolegové z Národního divadla, jsme vystoupili na premiéře zdraví.
Budete letos na dovolené ve své oblíbené destinaci, nebo vyrazíte jinam?
Tradičně odjedu na jih Španělska do Malagy. Budu v bytečku, který jsme si tady kdysi s Hankou koupili. Takže se těším do Andalusie a už se nemohu dočkat. Je tam velmi příjemně. Chtěl bych tam odletět ještě před koncertem v O2 areně, abych se tam mohl v klidu učit duety a svoje další věci. Chtěl bych se tam vrátit i na Velikonoce. Ve Španělsku je to větší svátek než Vánoce a bývá tam krásně.