Rudolf Hrušínský: Vzhlížím k těm, kteří byli před námi. Byla to opravdu velice silná generace herců

ROZHOVOR: Patří mezi nejznámější a nejoblíbenější české umělce. Natáčel filmy s nejlepšími režiséry, hrál po boku hereckých legend. „Opravdu jsem absolutně spokojený s tím, co jsem hrál a kde jsem měl možnost účinkovat. Točil jsem filmy s těmi nejlepšími režiséry, hrál jsem s výbornými kolegy, opravdu si nemám na co stěžovat,“ řekl serveru PrahaIN.cz herec Rudolf Hrušínský mladší.

Při našem posledním rozhovoru jste mi prozradil, že chcete ukončit hereckou kariéru tím, že nebudete přijímat nové role. Nemrzí vás, že se budete loučit s hereckou profesí?

Samozřejmě mě to mrzí, protože jsem to povolání měl a mám moc rád. Ale vzhledem k tomu, že se mi blíží osmdesátka, tak už nemohu dělat to, co jsem dělal zamlada. Dřív bylo normální, že jsem byl odpoledne ve studiu, pak jsem jel na představení do divadla a ráno jsem ještě zkoušel. To teď opravdu už fyzicky v tomto věku není možné. Člověk musí přirozeně přijmout, že tempo práce se s věkem mění a že je potřeba si síly rozložit. Na druhou stranu jsem rád, že jsem mohl tolik let dělat profesi, která mě naplňovala celý život a dala mi mnoho krásných zkušeností. Takže jsem svoje působení poněkud omezil. Nicméně stále hraji v divadle Bez zábradlí v komediích Blbec k večeři a Kdes to byl(a) v noci. obě režíroval Jiří Mencl a hrajeme je dodnes už 25 let. V agentuře Harlekýn u pana Hanzlíčka hraji v překrásném představení Bosé nohy v parku. A dále se samozřejmě zúčastním natáčení Ulice. Takže toho je na osmdesát let docela dost.

Rozhodnutí, že nebudete brát nové role, je definitivní?

Ano. Pokud ovšem nepřijde taková nabídka, která toto rozhodnutí změní. Člověk nikdy nemůže říct úplné ne, protože herectví je profese, kde vás může něco opravdu výjimečného znovu oslovit. Muselo by ale jít o roli, která by mě skutečně zaujala a dávala mi smysl. Jinak ale platí, že nové nabídky už aktivně vyhledávat nechci.

Film, nebo divadlo? Jaká role by to musela být, abyste ji přijal?

Musíte počkat, až to přijde a jestli to přijde. Takové věci se nedají dopředu naplánovat ani přesně definovat. Záleželo by na tom, jak silný by byl příběh, jaký by byl scénář a jestli by mě role dokázala skutečně oslovit. A někdy také rozhoduje i správný tým lidí, se kterými by člověk měl chuť znovu pracovat.

Během své kariéry jste ztvárnil obrovské množství postav, a to jak ve filmech, tak v divadelních inscenacích nebo televizních seriálech. Existuje role, po které jste toužil a která vám „utekla”?

Ne. Opravdu jsem absolutně spokojený s tím, co jsem hrál a kde jsem měl možnost účinkovat. Točil jsem filmy s těmi nejlepšími režiséry, hrál jsem s výbornými kolegy v Činoherním klubu, v divadle Bez zábradlí a opravdu si nemám na co stěžovat. S mojí hereckou kariérou jsem absolutně spokojený. Myslím, že se mi podařilo naplnit to, co jsem si jako herec přál. A zpětně si vážím všech příležitostí, které jsem během kariéry dostal. Nic zásadního mi tedy nechybí a nemám pocit, že bych si potřeboval ještě něco splnit.

Pohyboval jsem se dlouhá léta v divadelním prostředí a poznal jsem umělce, kteří svoji práci vnímají jako poslání. Co herectví, divadlo a film znamenaly a znamenají pro vás?

Pro mě to byla práce, která mě bavila a zatím mě neustále baví. Velmi mě těší, když se lidem líbí, co s kolegy děláme. Zároveň je to pro mě způsob, jak se vyjádřit a být v kontaktu s publikem. Herectví mi dalo možnost prožít různé lidské osudy a situace, ke kterým bych se jinak nedostal. A i po letech v herectví stále nacházím radost a smysl.

Zažil jste velikány českého herectví. Pana Brodského, Kopeckého, vašeho tatínka a další, ale také jejich vynikající kolegyně. Vyrostou na našich scénách podobné osobnosti? 

Vzhlížím k těm, kteří byli před námi. Byla to opravdu velice silná generace herců, ať to bylo v Národním divadle nebo i na scénách mimo Prahu. Měli obrovské zkušenosti, charisma i přirozenou autoritu, která se dnes buduje daleko složitěji. Na druhou stranu věřím, že každá doba si vychová své vlastní osobnosti. Podle mě už jsou tady, jen se možná projevují jiným způsobem. Věřím a doufám, že to bude mít pokračování.

Konečně se oteplilo, těšíte se až vyrazíte na ryby?

Přiznám se, že každý rok čekám, až přestane mrznout a přijde vlídnější období, protože mám jaro strašně rád. Miluji, když začne všechno vonět, rozkvétají stromy, květiny, všechno se zazelená a ve vzduchu je cítit, že jaro přichází. To je balzám na duši. A samozřejmě se těším, až nahodím pruty. Na Berounce nebo v jižních Čechách.

Rudolf Hrušínský mladší patří mezi přední české divadelní a filmové herce. Dvacet let působil v Činoherním klubu a nyní hraje v Divadle Bez zábradlí. Ztvárnil mnoho rolí v úspěšných seriálech a filmech, například ve filmech Postřižiny, Slavnosti sněženek, Obecná škola, Vesničko má středisková, Černí baroni, Rozpuštěný a vypuštěný, Obsluhoval jsem anglického krále a desítkách dalších. Byl nominován na Českého lva za film Knoflíkáři, třikrát získal cenu diváků v anketě TýTý jako nejoblíbenější herec. 23. dubna 2026 získal cenu Arnoštek od Nadace Jiřího Mencla.