„Soudruhu Gotte, budete nemile překvapen!“ vyhrožovali zpěvákovi. Nejhorší přišlo o dvacet měsíců poté

ARCHIVY: Také Československá televize sloužila jako zásadní zdroj informací pro zástupce minulého režimu. Řadu informací její pracovníci předávali pro archivaci i k možnému šetření. Týká se to i dopisu z 16. 3. 1982, který obdržel „zpěvák a soudruh Karel Gott“. Koloběh nepříjemných událostí se ovšem teprve rozjížděl.

Jednalo se o výhružný list, ve kterém anonym po umělci požadoval tři miliony korun československých. Jinak ho prý zlikviduje.

Důvodem psaní byl Gottův podpis takzvané anticharty, dokumentu z ledna 1977, jímž komunisté přinutili řadu osobností veřejného života distancovat se od „třídního nepřítele“. Monstrózní akce se konala v Národním divadle a byla nesčetněkrát připomínána (více například v Paměti národa ZDE).

Proč se anonym do Karla Gotta pustil po pěti letech od podpisu, známo není. Obsah dopisu a následné konotace ano. Server PrahaIN.cz je našel v archivních záznamech ABS (Archiv bezpečnostních sborů).

Co bude s Karlem Gottem po emigraci? „Soudruh Hrabal (šéf Pragokoncertu, pozn. red.) byl požádán rovněž o materiály manažera Josefa Laufera. V té souvislosti uvedl, že v době, kdy Karel Gott byl v zahraničí a měl tendence emigrovat, za ním přišel Laufer, který učinil návrh, že když Gott emigruje, tak bude Laufer v tomto žánru zpěvák číslo 1. Vzhledem k tomu, že Gott se vrátil zpět do republiky, tak tato varianta padla.“ Toto konstatování svědčí o tom, že Josef Laufer, ale ani jeho manažer za anonymem nestáli. zdroj: ABS

 

Zaplať!

„Zajisté budete tímto dopisem nemálo, ale hlavně nemile překvapen. Sám jste nám názorně naznačil, že nejste pouze zpěvák, ale dokonce i politik, nebo si na politika hrajete. Několikrát jste na sebe upozornil svým kladným postojem k tomu zřízení, a hlavně vedení, k této vládnoucí klice. Všemu jste dal korunu při Vašem veřejném vystoupení v televizi, kde jste odsuzoval a kritizoval Chartu 77,“ píše se úvodem.

Následuje celá řada přímých výhrůžek.

„Naše nová organizace Charta 82 se zabývala Vaším případem a rozhodla se Vás zlikvidovat pro výstrahu podobným odvážlivcům. Toto rozhodnutí bylo později změněno na finanční postih. Buďte klidný, někteří Vám podobní již zaplatili, a to s neobyčejnou ochotou. Mnoho jich ještě platit bude,“ píše dále anonym.

Upozorňuje také, že peníze budou použity pro potlačení vlivu SSSR na našem území.

Karlu Gottovi dopis přesně sděluje, jak má postupovat, kam má jet a co tam bude dělat. „Nejméně týden před 23. dubnem vyzvednete 3 miliony korun v pěti stovkových bankovkách a připravíte je do průhledného sáčku.“

Zpěvák se měl vydat sám dne 23. dubna 1982 do Českého Brodu a poté směrem na Kolín, kde byla instalována tabule pro motoristy. Tam měl čekat na další instrukce. „Po celou dobu budete sledován našimi lidmi!“ píše se v dopise.

U Bertramky krátce po smrti Karla Gotta. Foto: PrahaIN.cz

Začíná akce Slavík

Na místo rozloučení přichází varování, aby se propříště zdržel politických projevů, jinak by to mohlo všechno dopadnout ještě hůř.

Kriminalisté nebrali vyznění dopisu na lehkou váhu.

V rámci akce „Slavík“ si nejprve vyžádali přesné částky na Gottových účtech v Živnostenské bance i ve Státní spořitelně. Současně připravili identifikaci pisatele. Nešlo prý vyloučit vyšší věk, středoškolské vzdělání, ale ani organizovanou skupinu. „Osoba má přehled o programu a turné Karla Gotta,“ zanesli také do poznámek. Šlo o nejcennější poznatek, jak se ukázalo později.

Policisté dále vytipovali a lustrovali několik osob, u nichž zkoumali rodinné zázemí, přístup k informacím o Gottově programu, ale také jejich psací stroje. Dopis byl psán právě na nich a některé znaky či úhozy byly charakteristické. Pátrání se táhlo několik měsíců.

V listopadu 1983 se policie dostavila ke Gottovi domů, přirozeně na Bertramku. Bylo to krátce poté, kdy byla vila vykradena. Jedna z možných verzí byla, že vloupačka souvisí s předešlým vydíráním.

Odcizeny byly vkladní knížky na částku 900 tisíc, videorekordér SONY, kalkulačka SHARP, kazety a mince v hodnotě 100 tisíc korun. Podle neoficiálních informací mělo dojít také ke zcizení 50 tisíc marek. Ty ovšem zpěvák nehlásil. Hovořit o nich měl až později jeho přítel Ladislav Štaidl.

Jeden pachatel by se našel

„Všeobecný názor je ale ten, že se jedná o německé marky, které jsou majetkem Gotta, ne Pragokoncertu, jak on uvedl, ale Gott je nenahlásil ze strachu před dotazem, kde je získal a proč je přechovává,“ stojí v jiném úředním záznamu. Informátor policistům řekl i to, jak Ladislav Štaidl a další hudebníci po návratu z NDR „trnuli“ před kontrolou na hranicích. „Vše prý dobře dopadlo,“ hlásil Štaidl s tím, že celníci nic nenašli.

Karel Gott na Bertramce dvěma příslušníkům popsal aktuální stav a na dotaz, jestli se ještě opakoval tlak související s anonymním dopisem, odpověděl, že nikoliv. Od svých zdrojů však měl poznatek, že dopis vznikl v Pragokoncertu.

Touto cestou šli policisté už dříve. Jako možného autora – vyděrače dokonce zmínili tehdejšího manažera zpěváka Josefa Laufera. Stopa se ukázala jako lichá. Šéf Pragokoncertu ve výslechu uvedl, že většina zaměstnanců je pracovitá a k tomuto jednání by se nikdy nesnížila.

Sdělil však jediné jméno, u něhož by ho prý nepřekvapilo, že by „měl takovou odvahu i drzost“. Mělo jít o jistého I. L., vyloučeného z komunistické strany, člověka blízkého Karlu Gottovi nebo Waldemaru Matuškovi.

U této osoby policisté už předtím provedli srovnání psaného projevu a vyděračského dopisu. Soustředili se na typické znaky. V devíti z deseti charakteristik jim vyšla shoda.

Jak pátrání dopadlo, archivy neodhalily. S největší pravděpodobností byl případ odložen.

Karel Gott chtěl později prostřednictvím svého advokáta po státní pojišťovně jako náhradu škody 70 tisíc korun, zlomek toho, co mu mělo být odcizeno.