foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Varhan Orchestrovič Bauer
ROZHOVOR: „Svobodní se strašně zaprodali a opravdu mě to namíchlo,“ říká hudební skladatel a dirigent Varhan Orchestrovič Bauer. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz vyjadřuje lítost nad současnou politickou situací v Česku. „TOP 09 bez Kalouska a Schwarzenberga je prázdná sláma, zbytečná strana, která se z pravicové přetočila, nevím, kam. Bezzásadovost politiků je poslední dobou velká,“ myslí si.
Co letos plánujete?
Spoustu koncertů. Cross-overový One Stage se skvělými zpěváky jako například David Kraus, Ondra Ruml, Elizabeth Kopecká, Monika Bagárová a Katka Mátlová, který nás čeká 29. března v Lucerně. Bude o propojení různých moderních žánrů, zmíním jazz, latin, rock, urban-pop, metal, rap, R’n’B, a to se světem symfonického orchestru.
Pak také 14. března koncert v Rudolfinu, jmenuje se to Hudba z bedny se Sašou Hemalou, televizním hlasatelem, který to bude celé uvádět. Budeme hrát večerníčky, pohádky, cokoliv z telky. Bude to mít drive a to lidi baví. Na podzim chystám další koncerty a mezitím doufám, že se nám s Hudbou z bedny podaří tour v letních kinech. Mám také rozepsanou operu na téma Karel Hynek Mácha - Máj. Dělám také korektury své korunovační mše Pražské jezulátko a doufám, že v tomto roce konečně zazní celá.
Letos by Václav Havel slavil 90. narozeniny, tak jsem zhudebnil jeho básnickou sbírku Antikódy. V té souvislosti spolupracujeme s ředitelem Knihovny Václava Havla Tomášem Sedláčkem. Je otázkou, kde koncert bude, já bych byl nejraději, kdyby to bylo v Lucerně, protože to k němu patří, Lucernu postavil jeho dědeček, strýc tam dlouhá léta kraloval a tak dále.
Máte rád Havlovu poezii?
Ano, je taková ostrá a má tah na branku. I dnes má co říct, protože se tam posmívá některým nešvarům ve společnosti, hlavně hlouposti a malosti. Zamýšlí se nad dialektikou i jinými věcmi, což je podáno jednoduchou, jasnou, úsečnou a velmi břitkou formou. Sám to popisuje jako angažovanou artikulaci absurdity, protože spousta věcí je tam absurdních a vlastně i vtipných. Bavilo mě to. Asi před dvaceti lety jsem to hrál na jeho 70. narozeninách a hrozně se mu to líbilo.
Vytvořil jste si s Václavem Havlem bližší vztah?
Pak jsme v přátelském vztahu byli. Sice jsme se nevídali každý den, ale pokaždé, kdy jsme se potkali, to bylo velmi milé setkání. Dodnes jsem za to vděčný, protože Václav Havel byl velký myslitel, který nám tady chybí. Měl určitý morální apel a nadhled, který byl filozofický a dnes tady vskutku chybí. Jasně, že dělal chyby a rozhodně nebyl svatý... Ale kdo z nás je? Dnes je to všechno bohužel jen o prachách a egu, často bez znalostí či přirozené autority. Je to v politice i umění, i když existují vzácné výjimky.
Václav Havel by dnes nebyl spokojený?
Určitě ne. Způsob, jakým se dnes jedná, hlavně ten demagogicky silový, jenž se etabloval po celém světě, by se mu určitě nelíbil. Silové řešení problémů není správné a stejně nevede k ničemu dobrému. Jeden můj velmi dobrý kamarád říká: „Nejlepší kšefty jsou ty, když sedí lidé okolo stolu a všichni odcházejí spokojeni.“ Ne, že jeden ošidil druhého, jeden se cítí blbě a říká si: „Hrůza.“ Druhý je zase spokojený, že ho namydlil. Tohle nikdy nekončí dobře. Nejlepší je, když se všichni domluví, ale snaha po konsenzuálním řešení ve společnosti chybí. Společnost je rozdělená na různé tábory.
Má na to vliv politické dění?
Samozřejmě, vždyť je to otřesné, jak se k sobě lidi chovají, úplná hrůza. Je to úplný opak toho étosu, co byl v devadesátkách, ta radost a naděje a svoboda ve vzduchu spolehlivě zaháněla deprese a lidi se k sobě chovali hezky.
Sledujete současnou politiku?
Bohužel.
V minulosti jste kandidoval za Svobodné. Sympatizujete s nimi stále, nebo jste jeden z těch, co už se k nim nehlásí?
Ano, kandidoval jsem, ale pak jsem byl hrozně naštvaný, že se schovali jako odborníci pod Okamuru, protože s ním naprosto nemohu souhlasit. Vyměnili funkce, židle, platy za svoji původní čistou ideovou touhu chtít dělat věci správně. Strašně se zaprodali a opravdu mě to namíchlo.
Bavil jste se od té doby s Liborem Vondráčkem? Řekl jste mu svůj názor?
Ano, ale konkrétně o tomhle jsme nediskutovali, protože bych se moc rozčílil. Potkali jsme se v diplomatické společnosti a tohle jsem nechal být. Ale trápí mě to, protože se ke slovu dostala demagogie místo nápravy věcí.
Psali jsme
ROZHOVOR: „Čelíme tomu, že by se z vytváření dluhů mohla stát norma. Čelíme tomu, že by za čtyři roky mohl Green Deal definitivně rozvrátit naše…
Je teď vůbec v politice nějaké hnutí, se kterým byste mohl sympatizovat?
Těžko. Momentálně mi připadá, že se přestal používat rozum a nastoupila demagogie. Dlouhodobě jsem pravicový volič, ale třeba ODS mě velmi zklamala. Něco slíbili, rázem to několikrát porušili a celkově se jim nepovedlo napravit problémy z minulosti. Kupka měl šéfovat už dávno. Brněnský způsob politiky do Prahy nepatří, myslím si. Brno je Brno a Praha je Praha.
Jsou podle vás další pravicové strany „pravicové”?
TOP 09 bez Kalouska a Schwarzenberga je prázdná sláma, zbytečná strana, která se z pravicové přetočila, nevím, kam. Bezzásadovost politiků je poslední dobou velká, nikdo si za ničím nestojí a neexistuje morálně pevně uchopitelná věc. Za ústupky je každý schopen cokoliv. Ano, dřív se také dohadovaly různé dealy... Jasně, politici se vždy nakonec dohodnou na všem, ale aspoň měli nějaké zásady. Ty se teď opustily ve jménu něčeho, čemu říkají pragmatismus. Jenže dnes je to spíš vypočítavost a neschopnost domyslet důsledky konání.
Ještě před naším rozhovorem jsme se bavili o poradcích politiků, kteří někdy možná nejsou úplně odborní. Řeknete k tomu víc?
Přijde mi, že dřív byli hodně odborní, ale dnes jsou to spíš rodinní příslušníci nebo kámoši, kterým tečou do kapsy státní peníze. Když někdo nový přijde do parlamentu, tak přece potřebuje někoho, kdo sedí v kanclu a ten politik mu může říct: „Máme tady schvalovat zákon, udělej mi k tomu nějaké rešerše, řekni mi, co je tohle a tak dále a tak dále.“ Kdyby tam měl někoho, kdo je vzdělaný a vyzná se v tom, tak mu řekne: „Když tohle schválíš, bude dobře tohle, ale bude špatně tohle.“ Jenže odbornost klesá do hlubokého suterénu a vítězí ego, které bohužel není podložené znalostmi nebo přirozenou autoritou.
Ve veřejném prostoru jsou nyní velmi slyšet umělci, kteří se vyjadřují k politické situaci. Mimo záznam jsem ale také hovořil s jedním hercem, který mi řekl: „Volby jsme prohráli, na demonstrace včetně Letné půjdu, ale to je tak všechno. Kritiky od kolegů je přespříliš.“ Není tedy některých kritických poznatků z umělecké sféry až moc?
Podle mě umělci jsou občané jako všichni ostatní a vyjádřit by se měli, zejména pokud jsou vidět. Ale je potřeba při tom hlavně pomoci kultivovat konsensuální fair diskusi o problémech společnosti a chápat svou zodpovědnost z následků. Mít sám nad sebou nadhled, protože nikdo neumí všecko, umět si přiznat chybu, i se umět sám sobě zasmát! O tohle se snažím já a moc by se mi líbilo, kdyby to takhle měli i ostatní...
To by se líbilo spoustě lidem.
Takhle to teď cítím, ale mohu se ve všem mýlit, nerozumím všemu. Taky spousta informací je skrytá a může to zkreslovat můj úsudek, jsem jen chybující člověk, co se snaží, aby věci byly lepší, a nejen pro mě.