Tak dlouho Petr Haničinec dráždil komunisty, až mu vlezli do chalupy. A nestačili se divit

ARCHIVY STB: Pardubický rodák Petr Haničinec byl jedním z mála herců, kteří se za nic neschovávali. Jak řada jiných protagonistů striktně rozlišovala své role od osobního života, Haničinec byl ostrý vždy. Svědčí o tom desítky noticek v Archivu bezpečnostních sborů, které měla možnost PrahaIN.cz studovat.

Letitý zástupce Vinohradského divadla v Praze se totiž netajil odporem ke komunistům. Často je veřejně urážel. Stávalo se to jak v osobním životě, tak po představeních. Notoval si především s Václavem Postráneckým.

StB v tomto případě pečlivě zařazovala jednotlivé záznamy a kupila důkazy. Aktivní kroky ovšem nepodnikala. Až jednou dostala příležitost dostat se herci na kobylku. Jako vždy, i tentokrát stačilo pouhé udání a náležitá zákulisní režie.

To udání zpracoval kapitán Svoboda, schválil náčelník Karásek a podepsal major rozvědky Jaroslav Grabmüller. „Agenturní cestou bylo zjištěno, že Petr Haničinec vlastní chalupu v Jamkách u Bělčic v okrese Strakonice. V této chalupě je elektrickými topnými tělesy vytápěno sedm místností po celý rok. I v nepřítomnosti majitelů, aniž je na hodinách zaznamenávána spotřeba elektrické energie,“ stojí v návrhu na opatření.

Co si asi pod zkratkou SNB představí náctiletí? Snowboard. Pamětníci si ale vybaví, že to byl Sbor národní bezpečnosti. Ozbrojený, vojensky organizovaný sbor, který fungoval jako represivní složka výkonné moci v Československu v letech 1947–1991. Právě v Bartolomějské 7 sídlila Správa SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje. A vzhledem k tomu, že oborovou složkou SNB byla vedle Veřejné bezpečnosti také Státní bezpečnost, bylo tu i hlavní sídlo smutně proslulé StB. Foto: Karel Tichý pro PrahaIN.cz

Pomohl předseda JZD

Už 14. února 1980 StB věděla, že nelegální úpravu odběru elektrického proudu Haničincovi zařídil předseda místního JZD Karel Benedikt přes svého známého. Teď už šlo jenom o to, jak Haničincovi prokázat vinu. Prvním krokem bylo vymyslet anonymní udání na svérázného herce týkající se jeho chalupy.

Postup se domluvil s okresní pobočkou StB v Příbrami. A šlo se na věc.

Dne 28. února 1980 se kontroloři dostavili k chatě. Haničinec však přítomen nebyl, postěžovali si. Nezastavilo je to. „Nahlédnutím do místnosti objektu oknem bylo zjištěno, že v místnosti je instalováno teplovodní topení, které zřejmě bylo v provozu, což jsme usoudili podle mrazivého počasí a nezmrzlých oken,“ psali úředníci.

Později se dostali i k samotným přístrojům.

Doplnili, že elektrický rozvaděč byl bez dovolení přemístěn a opatřen zvláštním zámkem. A také, že do obvodu byla přidána jedna neměřená fáze. Dne 29. února 1980 bylo s Petrem Haničincem vedeno úřední jednání, kde mu byly všechny pochyby vysvětleny. Současně s tím mu bylo oznámeno, že „zařízení bylo v provozu nejméně 1.400 hodin, čímž vznikla škoda 11.200 kWh a došlo k přetočení elektroměru“.

Zorro mstitel!

Herec zprvu souhlasil. Problém byl ve výši doplatku. Činil 15 tisíc korun.

„Snažil se dělat dojem prostého člověka, který v žádném případě nechtěl okrádat náš stát, ale pouze vinou nevědomosti k tomuto prakticky došlo,“ zaznamenali úředníci. „Hovořil o tom, že oprava chalupy byla prováděna v hodnotě asi 100 tisíc. Prohlašoval, že je úplně bez finančních prostředků a má u sebe asi 200 korun do výplaty. Když mu bylo sděleno, že bude muset uhradit výši asi 15 tisíc korun, začal plakat a říkat, že peníze je schopen si ušetřit asi za půl roku,“ poznamenali dále.

Ke smíchu byla celá situace jen zdánlivě.

Ostrému kritikovi režimu totiž hrozil prokurátor, tedy trestní stíhání, pokud by podmínky energetiků nesplnil. Nedovolený odběr trval podle StB tři roky. V té souvislosti bylo v obci vyslechnuto hned několik lidí, potenciálních svědků. Nikdo si na Petra Haničince nestěžoval.

Ten si nakonec zajistil právníka a rozhodl se o výši pokuty bojovat. Tajná policie proto nezapomněla dodat, jak nepřátelské názory herec zastává. Dokonce jej citovala, což v podobných dokumentech nebývalo zvykem. „Tady v tomto hrozném státě se nedá vůbec svobodně žít, není tu žádná osobní a kulturní svoboda. Je to tady samý fízl, ale já jsem a budu Zorro mstitel a já jim ukážu!“ měl pronést budoucí Josef Hovora ze seriálu Dobrá Voda.

Jak blízko byl při vyslovení slova „fízl“, se ukázalo až po letech. Hlavním donašečem totiž byla jistá Liana. Podle registračního čísla ve jmenné evidenci šlo o krycí jméno pro Danu Juskevičovou, letitou přítelkyni rodiny Petra Haničince.