„V jedné poloze to bylo strašně těžké,“ říká Kovy k moderování Českého lva

ROZHOVOR: Youtuber Karel Kovář, známý jako Kovy, v rozhovoru pro server PrahaIN.cz hovoří o své roli moderátora při udílení cen Český lev. Považuje to za výbornou příležitost a prozrazuje další detaily.

Kdy jste byl vlastně osloven?

Co si vzpomínám, tak oslovení proběhlo už na podzim. Šel jsem do toho, protože mi to přišlo jako skvělá výzva. A ukázalo se to být skvělou výzvou se vším všudy. Člověk je daleko ze své komfortní zóny, pod velkým tlakem, uvědomuje si, jak je to důležitá záležitost. Zároveň jsem za sebou měl skvělý tým, což mi umožnilo se soustředit jenom na moji roli v celém večeru, to je vždy obrovská výhoda. Pro moderátora je vždy nejhorší, když řeší věci, které by neměl, to znamená třeba technické problémy. To ale naštěstí nehrozilo. Hlavní zkušenost pro mě tedy byla moderátorská, ale tu spolupráci s týmem musím rovněž vypíchnout.

Do jaké míry je tam scénář, do jaké míry jde o improvizaci?

Ten večer je samozřejmě připravený tam, kde může být. To je úvodní monolog a medailonky k filmům. Ale co se týče děkovných řečí, tak to je právě ten faktor náhodnosti, který si člověk nenaplánuje. To, co naplánovat šlo, jsem se snažil naplánovat svědomitě. Připravit, aby vše klapalo, jak má.

Některá média vás, i co se týče suchých vtipů, přirovnávala k Marku Ebenovi.

Když jsem se na ten večer připravoval, tak jsem sledoval celou řadu moderátorů. Jak to pojímali v zahraničí, třeba Oscaři nebo Golden Globes, tak i u nás. Snažil jsem se hledat, co je můj jazyk pro ten večer. Je to velmi těžké, protože je od něj očekávaná noblesa a úroveň, zároveň ale vtipnost a odlehčenost. Vyvážit to tak, aby ta vtipnost nestrhla noblesu, ale zároveň aby noblesa neudělala ten večer příliš nudný. Bylo strašně těžké to namixovat. Snažil jsem být hlavně svůj a autentický a jsem rád, že ten večer měl dynamiku. Jsem vlastně rád za spoustu reakcí, co jsem obdržel. Jak pozitivních a pochvalných, tak i kritických, protože díky nim se mohu učit a posouvat. Zkušenost to byla skvělá.

Říkal jste, že jste sledoval spoustu předávání cen, baví vás to? Nepřijdou vám některé večery nudné?

U předávání cen je strašně složité, že šablonu máte danou. Máte počet cen, ty musíte předat. Máte předávající a ty, kteří vyhrávají. Ten prostor pro to, co se dá změnit a udělat, jinak je hodně limitovaný. Je velká výzva přemýšlet, jak k tomu přistoupit. V podstatě všichni včetně Českých lvů k tomu přistoupili, že moderátor je v upozaděnější roli, protože na něj není v uvozovkách čas. Hlavním úkolem je nasměrovat ten večer hned na začátku, dát tomu energii, přivítat do něj lidi a vyslat ho směrem, kterým pokračuje trochu samospádem. To jsem rád, že se teď povedlo. Energie v sále byla skvělá, z čehož jsem měl radost, pomáhá to i oceněným.

Je březen, celý rok je před námi, máte nějaké nové projekty? Co dál plánujete?

Plánuji se hodně soustředit na svůj Youtube kanál a svoji tvorbu. Chci přinášet co nejzajímavější možná témata, chci to posunout i vizuálně a hledat trochu novou podobu. Beru to jako transformační rok a příležitost se dál posunout nejen jako moderátor, ale také jako youtuber.

Vaše tvorba se hodně změnila, před lety jste natáčel na Youtube videa například o hraní her. Vyvíjela se tvorba a vaše myšlení tak nějak postupně, nebo nastal nějaký moment, kdy jste si řekl, že to musíte změnit?

Klíčový pro mě byl rok 2015, tam jsem pokračoval v let´s play či parodiích a najednou mi došlo, že to není něco, co bych chtěl dál dělat, už v tom nenalézám radost. Tehdy jsem založil kanál, na kterém jsem dodnes, a poprvé vyšel před kameru. Zjistil jsem, že je to místo, kde mě to baví. Najednou mohu s kamerou cestovat, mohu probírat vážnější témata a mohu to tematicky hodně rozevřít. Díky tomu ten kanál dělám dodneška. To byl takový klíčový moment, dnes by to někdo popsal jako syndrom vyhoření, já tehdy jen cítil, že mě to nebaví už jako dřív a hledal jsem novou cestu.

Zmiňujete, že jste natáčel takzvané let´s play. Jak to máte dnes, zahrajete si na počítači nebo Playstationu?

Ano, občas si na to najdu čas, i když teď už je to těžší. Ale nedávno, kdy jsem se chtěl po dlouhé době odreagovat, tak jsem si na dvě hodinky dal Kingdom Come: Deliverance II, novou hru, pýchu českého herního průmyslu, opravdu velká radost. Pro mě je to něco, u čeho si dokážu hezky odpočinout a vždy si říkám, kéž bych na to měl toho času trochu víc.