„Víte, co dělala maminka Kateřiny Konečné?“ Herec Pavel Nový nevypráskal jen komunisty

ROZHOVOR: „Fízlové mě sledovali od malička. Našel jsem ve spisu STB všechny práskače, kteří mě udávali. Komunisté jsou nebezpeční pokrytci,“ řekl serveru PrahaIN.cz populární herec Pavel Nový.

Začala předvolební kampaň. Sledujete politickou scénu a vývoj ve společnosti?

Sleduji a celkem mě dění v naší zemi ani moc nepřekvapuje. Bohužel jsme si hned, kdysi na začátku, nechali spoustu věcí ukrást vychcanými jedinci, ale chyb bylo víc. Po listopadu 1989 byla například řeč o tom, že je špatný jakýkoliv monopol. Že je lepší pestrá konkurence. Podívejte se, kam to všechno uhnulo. Teď třeba najednou vidíme, že například existuje Pražská integrovaná doprava, která obhospodařuje celý Středočeský kraj. Nikdo se proti ní neprosadí. A je v tom započítané veškeré spojení po celém kraji. Takže to je monopol! A monopol jsou také obchodní řetězce, které ovládly trh v Česku a s námi si dělají, co chtějí. To je absurdní.

Kterou zásadní změnu jste po listopadu 1989 nejvíc přivítal?

Že už mi konečně nikdo nekecá do mého života. Velmi užitečné pro mě bylo, když jsem uviděl svůj spis, který na mě celé roky vedla Státní bezpečnost. Byl jsem se na něj podívat v archivu v Pardubicích. V tom spisu ještě tehdy nebyla začerněná jména práskačů, kteří na mě léta donášeli. Našel jsem je tam všechny. Od toho okamžiku už ti pánové a dámy nejsou moji přátelé.

Zeptal jste se jich, proč to dělali?

Nemám důvod se jich na to ptát. Nemám proč se s nimi o tom bavit. Udávat a žalovat je nejhorší svinstvo. Udávání je vůbec to nejhorší, co může být. Práskači pro mě nemají vůbec žádnou hodnotu. Nevím, kolik let mě vlastně estébáci sledovali. Fízlové mě totiž sledovali neustále, celý život. Už od malička. Hned na začátku mého života, v roce 1954, mi komunisti zavřeli tatínka do koncentráku Vojna. Pracoval tam pět let na uranu. Od toho okamžiku, co tátu zavřeli, tak jsem byl v zájmu Státní bezpečnosti.

Teď se znovu komunisté snaží dostat do Sněmovny. Sledujete aktivity Kateřiny Konečné?

Já ji samozřejmě pozoruji a tak trochu ji lituji. Protože co z ní může vylézt, když její tatínek byl okresní tajemník KSČ a také její maminka byla vysokou členkou strany? Co mohla doma už od dětství pochytit, kromě základního vzdělání tak jenom samé bolševické blbosti. A pak to dopadne tak, že se teď kámoší s takovými lidmi, jako je ten fešák, co jezdí tak rychle po silnicích a ještě se tím chlubí. Komunisti jsou neuvěřitelní pokrytci. Nenávidí západ a kapitalismus. To jsou pro ně prohnilí imperialisti. Všimněte si ale například, v čem jezdí na různá jednání a podobně. Je dobré to sledovat. Oni nepřijedou v automobilech sovětského původu, jak bych od nich čekal. Oni jezdí v mercedesech. Když byl podle nich Sovětský svaz a komunismus tak krásný, tak proč nejezdí v žigulíkách? Nebo se podívejte, jak neustále plivou na USA. Hodně jsem se díval na válečné dokumenty z roku 1945, protože moje prateta a bába v té době žily v Praze, tak jsem o tom něco věděl. Všimněte si, že na všech záběrech, kde je sovětská armáda, tak vyšší důstojníci Rudé armády jedou v amerických jeepech nebo v jamesech, to byly ty obrovské americké náklaďáky. Amerika Sovětský svaz celou druhou světovou válku zásobovala. Kdyby Spojených států amerických nebylo, tak by Hitler došel až do Vladivostoku. Ovšem pro komunisty je Amerika špatná. Jsou to neuvěřitelní pokrytci.

Kterého politika jste si během posledních 36 let nejvíc vážil?

Nejoblíbenější politik byl pro mě Vašek Havel.

Kdo ze současných politiků vás nejvíc rozčiluje?

Nejvíc mě štve soudruh Babiš, protože je to fízl, podvodník, lhář a komunista. Ale my si staré komunisty volíme pořád, a to je zase naše chyba. Tím narážím na všechny komunisty, kteří se objeví kdekoliv. V jakékoliv funkci.

Registrujete někdy dezinformace, které se objevují především na sociálních sítích?

Občas, ale nezanechá to na mně stopy. Víte, důležité je vzdělání, především v tom, že vzdělaní lidé nepodléhají tak snadno pitomostem. Když potřebujete zjistit a ověřit si nějakou informaci, třeba historickou, tak se podíváte například do encyklopedie, na wikipedii nebo jinam na internetu. Tam ty věci celkem fungují. Některé základní zprávy se také dají ověřit na solidních rozhlasových stanicích nebo v dobrých novinách. Bulvární zprávy si mohou lidi vyrábět sami. Sociální sítě beru pouze jako zábavu. Nikoliv jako zdroj informací. No a na sociálních sítích je každého věc, čím se tam bude zabývat. Čemu se bude věnovat a čemu tam uvěří. Když jsem studoval gymnázium, tak jsme měli výbornou učitelku dějepisu. Vždy nám říkala, nevěřte všemu, co se vám nabízí. Vždycky si to ověřte alespoň z dvou dalších pramenů. A to se psal rok 1964! Takže to není nic nového.

Už víte, komu na podzim dáte svůj hlas?

Vím, ale nepovím (smích).

Předpokládám, že budete volit demokratické strany a politiky?

Samozřejmě. A vyzývám všechny lidi, aby šli volit, aby neházeli flintu do žita. Při volbách máme jedinou šanci to u nás ovlivnit.

Jste spokojený?

Myslím, že současná doba je docela dobrá. Spíš se mě ale zeptejte, jak se mám.

Jak se máte?

(Smích) Děkuji. Skvěle, skvěle, skvěle. Ať jde, kdo, to nemohu říct nahlas, s Putinem do … Ten nám to kazí v Evropě. Jinak to u nás funguje docela dobře. Je ale škoda, že v Česku nemáme euro. Asi by po jeho přijetí prasklo, jak nás tady špatně platí, protože bychom měli srovnání s ostatními zeměmi v Evropě. Teď jsme byli s manželkou ve Španělsku. Tam jsem se dozvěděl, že to je opravdu hodně husté. Že nás tady hodně „hulí”. Ale my u nás máme zavedený pořád ten socialistický přístup k práci. Že ulejvat se je vlastně hrdinství. Konečně, viděl jste někoho, kdo se chlubí tím, že dělá svou práci dobře a se zaujetím?

Na čem nyní pracuje vaše domovská scéna, tedy Studio Ypsilon?

V dubnu jsme měli premiéry nové hry. Teď bude premiéra inscenace Země mezi mantinely, kterou vymyslel a připravuje pan režisér Večeřa. To je hra o ledním hokeji. V listopadu pak budeme mít premiéru hry Mejdan s Mozartem. Připravuje ji pan režisér Jiráň a premiéra asi bude koncem listopadu. Myslím, že z nových věcí je to v letošní sezoně všechno.

Co nového je u vás v divadle?

Atmosféra je tak trochu bouřlivá, ale už se to pomalu uklidňuje. Před rokem nám zemřel náš guru Jan Schmid, a tak máme prozatímního ředitele, kterého nám dosadil provozovatel, což je Magistrát hlavního města Prahy. Divadlo ale nechtěl nikdo zrušit nebo zavřít. To byly jenom žvásty, které se objevily v novinách. O tom, že Ypsilonka už je vyčpělá. Napsal to jistý člověk, který kdysi udělal jednu hru v našem divadle. Pak si tam jenom léta chodil pro plat. Ale to jeho názor, který mu nikdo nebere. My jsme ale tady a divadlo existuje.

Na rozdíl od vašich mnohých kolegů jste nebyl vždy pouze hercem.

To ne. Pracoval jsem jako dřevorubec, taky jako traťový dělník, šofér a automobilový závodník. Myslím, že jsem vyjmenoval všechno.

A kterou z těch profesi jste měl nejraději?

Všechny jsou nějak užitečné. Každá vám něco přinese, ať děláte, co děláte. Ale nejdůležitější pro mě je to, že jsem se naučil ctít práci ostatních. Nikdo z nás to nemá jednoduché.

Kde a jak budete trávit divadelní prázdniny?

V činorodém ruchu. Různě. Do Prahy ale během léta, pokud možno, vůbec nepojedu, protože tady bude plno turistů. Duší jsem spíš venkovan. Proto zůstanu o prázdninách na venkově, na našem hospodářství ve středních Čechách.

Jak se žije na středočeském venkově?

Skvěle, skvěle, skvěle. Jako za starých časů. My se tam všichni známe navzájem. Když třeba někdo něco potřebuje, tak se tam domluvíte rovnou s řemeslníkem a podobně. Je tam pohoda, klid a hezky. Na zahradě máme svoje záhony i slepice. Kromě vajec máme také svoje jablka. Vlastně máme všechno svoje, pokud to roste a nezmrzne. A také rybíz červený, černý i bílý. Doufám, že letos se to nestane, protože teď už je všechno odkvetlé. Ve sklepě ještě máme loňské brambory, cibuli, pórek, měli jsme také zásobu špenátu, ten kupodivu také vydrží přes zimu. To, co potřebujeme k životu, máme. I velké zahradní jahody, a dokonce na zahrádce jsou i jahody lesní. Ty máme hlavně pro děti.

Máte velkou zahradu?

Kolik má metrů čtverečních, ani nevím. Je položená na svahu otočeném na jih a rozlohu vůbec nevnímám. Po tchánovi máme ještě krásné čtyři jabloně. Když musel zrušit svoji zahradu, tak jsem si je vykopal a přesadil k sobě. Máme odrůdu, která se jmenuje Bohemia Red a je úžasná. Letos budou mít konečně první plody a ty vydrží uskladněné přibližně do Vánoc.

Scházíte se u vás na chalupě pravidelně?

Návštěvy se různě u nás střídají. Vnoučata už máme dospělá a mladší vnoučata už u nás nechtějí být. A pravnučka je ještě malá, je jí teprve 1,5 roku. Vnučka ale hraje hokej, dokonce trénovala s naší reprezentací.

Holky hokejistky, za našich mladých let nebývaly.

Mně to vůbec nevadí. Proč by holky nemohly hrát hokej? Nebo třeba řídit vlak? Proč by holky nemohly dělat i spoustu dalších věcí? To byly kdysi dávno takové ty předsudky, že žena je vhodná pouze k tomu, aby vychovávala děti, vařila a starala se o domácnost. Myslím, že když holky chtějí, tak z nich mohou být lékařky, vědkyně nebo cokoliv jiného. Dovolím si připomenout třeba paní Drábovou, která je odbornicí na jadernou fyziku a atomovou energii.

Sledujete hokejovou kariéru své vnučky?

To víte, že sleduji. A s velkou chutí a zájmem.

Úspěchy vám hlásí?

To nemusí hlásit, to se okamžitě dozvím (smích).