„Zbraněmi míru nedosáhneme!“ Kateřina Brožová jde proti proudu

ROZHOVOR: „Koho budu volit, neřeknu. Ale jsem demokrat, žádný radikál. Velmi bych si přála, aby naši politici více mysleli na naši republiku a na naše lidi. Zásadně nesouhlasím s dalším zbrojením a s dalším rozšiřováním obchodů se zbraněmi. Jsem pro mírová jednání. O nejděsivějších zbraních se okolo nás mluví, jako když si mažete rohlík máslem,“ řekla PrahaIN.cz herečka Kateřina Brožová. Prozradila nám také své plány na léto i další rok, ale i to, co ji v životě dělá největší radost.

Jak u vás vypadá letošní sezona a co všechno připravujete na léto?

Máme plné ruce práce. S naší agenturou opět chystáme nová představení legendárního muzikálu Noc na Karlštejně. Budeme hrát celý červenec na čtyřech místech. Začínáme na státním zámku v Jindřichově Hradci a pak se přesuneme do Lednice. Další představení bude na zámku v Mělníku a na zámku Zbraslav v Praze.

Minulý rok měla všechna představení Noci na Karlštejně velmi slušnou návštěvnost, byla to šťastná myšlenka znovu nasadit tento muzikál. Jak vás to napadlo?

Pro mě je to srdcová záležitost. Vlastně se ten nápad datuje až do mých patnácti až šestnácti let. Tehdy jsem byla zamilovaná a měla jsem strašně ráda stejnojmenný film, a hlavně tu nejznámější píseň Lásko má, já stůňu. Tu jsem zpívala svému klukovi. Osud tomu zřejmě chtěl, že po letech jsem byla obsazena do muzikálu Noc na Karlštejně v Hudebním divadle Karlín. Hráli jsme nejdříve dva roky po sobě na letní venkovní scéně v Nosticově paláci v Praze. A potom to představení přešlo do repertoáru Hudebního divadla Karlín. Přestože vždycky bylo plno, tak se vedení divadla rozhodlo, že představení stáhne z repertoáru. S kolegy jsme byli velmi smutní, dokonce jsem tehdy na záchranu toho představení iniciovala petici. Podepisovali jsme takovou prosbu na vedení, aby představení zůstalo v nějaké malé míře na repertoáru. Bohužel marně.

Tam se tedy zrodila ta myšlenka?

Ano. Uvažovala jsem o tom, jak to představení obnovit. Vůbec jsem netušila, do čeho jdu a trvalo to určitou dobu, než ta myšlenka dozrála. To přišlo v době covidu, když jsem založila svoji agenturu. Tehdy bylo hodně času přemýšlet o tom, co a jak, protože za lockdownu jsme nic nesměli. Shodou okolností se mi tenkrát ozval po letech jistý zámecký pán. Zeptala jsem se ho, zda neví o místu, kde by se mohl konat můj koncert. A on řekl, abychom začali tam. Udělala jsem tam nejprve menší koncerty přímo na zámku v Mělníku. Oslovili mě, abych jim zorganizovala letní scénu v následujícím roce. Pozvala jsem pražská divadla, nasadili jsme známá představení a herce na činoherní scénu a zároveň jsme tam zahráli Noc na Karlštejně. Tam se zrodil ten nápad. Na Mělníku to mělo obrovský úspěch, hráli jsme tam spoustu představení, pak jsme to s velkým ohlasem hráli i v Praze na Občanské plovárně.

Překvapil vás ten úspěch?

S úspěchem jsem počítala, protože lidé to představení v Karlíně milovali, zpívali s námi a každé představení mělo vždy obrovské ohlasy. Doufala jsem, že budeme mít úspěch, ten se skutečně dostavil. Představení pod širým nebem v letním večeru, když se podaří počasí, to má neopakovatelnou až mystickou atmosféru. A jdeme do toho vždy naplno. Děláme to poctivě, v kulisách, v kostýmech, se skvělým osvětlením a ozvučením. Někteří kolegové už nejsou mezi námi, a tak jsem doobsadila jejich role skvělými jmény a měla jsem opravdu šťastnou ruku. Hraje tam Petr Štěpánek, Marek Vašut, Václav Vydra, Marian Vojtek, Sabina Laurinová, Petr Vondráček, Bohuš Matuš a další skvělí kolegové. Máme krásné obsazení a myslím, že se nám to opravdu povedlo. Lidé jsou nadšení všude, kde hrajeme. Snažím se vždy najít velký prostor. Potřebujeme totiž co nejvíc diváků, aby se představení mohlo finančně realizovat. Mimochodem, vůbec nejdražší jsou autorská práva.

Založit agenturu je jednoduché. Co všechno je ale potřeba při jejím řízení?

Naše agentura je maličká, ale má široký záběr. Všechno, co se v ní odehrává, se nejdřív odehrává v mojí hlavě. Mám skvělou asistentku, kolegyni a kamarádku, která je mojí prodlouženou rukou. Všechno, co jí zadávám, tak ona bezchybně realizuje. Děláme úplně všechno. Od nápadů až po finále pouze ve dvou. Je to velmi náročné, ale naši práci máme rády a jdeme do všeho naplno. Sháníme například sponzory na charitativní projekty a podobně. Letošní sezona byla hodně náročná. Zastihl jste mě v okamžiku, kdy sedím v autě a jedu na otočku na ryby na Orlík. Potřebuji si sednout na břeh, vyčistit si hlavu, vidět tu obrovskou hladinu a na chvíli vypnout. A už se těším na červen, až budu mít konečně volno.

Které ryby lovíte nejraději?

Mně je jedno, co chytím. Stává se, že občas ani žádná ryba nezabere, připlave se ale na mě podívat labuť nebo ondatra. K vodě se přijdou napít zvířata, zátoku nebo řeku přeplave užovka a přijde krásný západ slunce. To jsou příjemné okamžiky u vody. Tyto momenty potřebuji k životu. Přivedl mě k tomu jako malou holku můj táta a já ty krásy, které jsou kolem nás, vnímám. Samozřejmě, když něco chytím, tak je to obrovská radost i překvapení. Mám v sobě rybářskou vášeň i touhu, abych nějakou rybu mohla pohladit a pustit ji zpátky. Všechny ryby, které ulovím, vždy pouštím zpátky.

Nikdy si úlovek neberete?

Ne. V žádném případě. Rybu zabít neumím a vlastně žádné zvíře. Naopak jsem ochránce všeho živého. Když se na mě podíváte, tak se vám to může zdát zvláštní. Ale tato radost spojená s relaxací mě neopustila ani v mém věku. Když je příjemné počasí, tak si zaplaveme, nakrmíme ryby a pak s návnadou čekáme, že třeba přijde ten okamžik. Rybáři, kteří rybaří pro radost, jsou velmi šetrní k rybám a chovají se u vody ohleduplně. Nejsou to žádná „čuňata”, kterým jde jenom o „maso“.

Čekají vás v letošním roce další premiéry?

Zatím ne. Mám až do konce roku velké množství představení, protože dvě premiéry už mám letos za sebou, v Divadle Radka Brzobohatého, kde mám hlavní roli v představení Bella Dona, a také mám hlavní roli v muzikálu Hello Dolly v Severočeském divadle v Ústí nad Labem. Obě představení mají u diváků velký úspěch. Do toho hrajeme komedii A do pyžam, kterou připravila naše agentura. V Divadle na Vinohradech jsem hrála v představení Linda. Teď je pod mojí agenturou. Do toho v létě Noc na Karlštejně a společně s tím vším koncerty, charity a vánoční vystoupení. Není toho málo.

Jaké máte plány na příští rok, rozšíříte období prázdnin o další koncerty nebo představení?

Plánů máme hodně. Teď jednáme o letním hraní, které budeme mít na programu během příštího roku. Pravděpodobně to bude jedna nebo dvě věci. Možná to bude spojeno i s nějakým divadlem, to ale teď zatím nechci prozrazovat. Přemýšlím také o nějakém zajímavém představení. O náměty není nouze. Objevují se velmi zajímavé věci. Vždy pečlivě všechno zvažujeme, a pokud se rozhodneme, že do něčeho půjdeme, tak to znamená skutečně naplno a investovat do toho čas i peníze. Nápadů je mnoho, ale nejtěžší je představení zrealizovat, a samozřejmě také prodat. Přemýšlím o dalších věcech. Mám kolem sebe výborné kolegy, které mám ráda a bylo by fajn udělat další dobrou komedii nebo třeba hudební hru. Jak už jsem řekla, zvažujeme možnosti a třeba se urodí něco zajímavého.

Velký úspěch měl váš charitativní koncert v Divadle Hybernia. Budete v těchto projektech pokračovat?

Samozřejmě. Na příští rok opět chystáme velkou charitativní akci podobného typu a přemýšlím i o nějakých vlastních koncertech. Mám ráda určitý hudební styl, ale nejsem si jistá, zda to bude rezonovat se zájmem diváků. Nabídka je široká a vkus publika se mění. Toužím zkusit udělat galakoncert s hudbou z časů staré dobré Ameriky. Z období, kdy se odehrávaly swingové koncerty s velkými orchestry a koncertními sály duněla klasická americká show. Alespoň vidíte, co všechno se mi honí hlavou.

Co vám v poslední době udělalo opravdovou radost v práci i soukromí?

Největší radost mám vždy a za každých okolností ze svojí dcery. Je úžasná. Pracovitá a chytrá holka a má tah na bránu. Teď zrovna udělala na výbornou další zkoušky. Už je bakalářkou a dva roky jí chybí k titulu inženýrka. Mám radost, že se jí daří ve škole. A také v tom, co má velmi ráda, to jsou koně. Věnuje se parkurovým jízdám, skáče, jezdí a připravuje si nové tréninkové plány pro koně i pro sebe. Mám radost, že je taková, jaká je. Je to moje slunce, moje všechno. Radost mi dělá i naše psí smečka. Radost mám také z toho, že letošní sezona dopadla dobře a podařily se mi všechny pracovní věci. Teď už se soustředím na všechna letní představení Noci na Karlštejně a věřím, že dopadnou dobře.

Blíží se podzimní volby. Už víte, komu letos dáte svůj hlas?

Rozhodně neřeknu, koho budu volit. Určitě bych už nikdy nejela agitovat a podpořit jakoukoli politickou stranu. O mně se všeobecně ví, že jsem demokrat a že mám vlídné smýšlení. Nejsem radikál. Jsem Češka, miluji naši zemi a vadí mi, že jsme vedeni směrem, který se neslučuje s mým přesvědčením a s mým srdcem. Nechci nikoho osočovat, ale myslím si, že mnoha politikům se zatočí hlava z moci a peněz, když se dostanou na určité pozice. To platí obecně. Vadí mi, že jen málo z nich zůstane stát nohama na zemi. Velmi bych si přála, aby naši politici více mysleli na naši republiku a na naše lidi. Místo toho posloucháme diktát Evropské unie. Ale to nijak nevylučuje, že jsme jejími členy. Domnívám se ale, že Evropská unie míří jakýmsi zvláštním, radikálním směrem, a to se mi nelíbí. Kdysi před lety jsme byli přijati do EU a prožívali jsme určitou euforii. Dnešní Evropská unie ale míří jiným směrem než tehdy.

Ve vašem hlase slyším rozčarování a také smutek. Proč?

Přijde mi, že dnešní svět je divoký, krutý, zlý a vůbec nemusíme hovořit o tom, co se tady skloňuje už tři roky. Myslím tím válku na Ukrajině. Všechno je vyostřené, agresivní a arogantní. Zásadně nesouhlasím s dalším zbrojením a s dalším rozšiřováním obchodů se zbraněmi. Všichni situaci sledujeme a víme o co jde. Je mi nesmírně líto všech obětí této války. A zároveň jsem si dobře vědoma toho, co praví klasik, že zlo plodí zlo. Proto vždy říkám, že dávám přednost diplomatickým jednáním před válečným konfliktem kdekoliv na světě. I když jsem si vědoma toho, že je to občas velmi obtížné.

O nejděsivějších zbraních se okolo nás mluví, jako když si mažete rohlík máslem. Když se ale vyrábí zbraně, tak výhradně k tomu, aby se jimi zabíjelo. Nebudu ale nikoho v této souvislosti jmenovat. Nechci mít problémy. Žijeme v nebezpečné době. Stačí jenom setina sekundy a jsme ve třetí světové válce. Obávám se také, že kousek po kousku ztrácíme demokracii a svobodu. Například se už zase bojíme říkat nahlas svoje názory. To mi připadá velmi smutné.

Kateřina Brožová patří už více než třicet let mezi nejvýraznější a nejkrásnější tváře české divadelní, filmové i hudební scény. V roce 1991 úspěšně zakončila studia na pražské DAMU a ve stejném roce získala první angažmá ve Divadle na Vinohradech. Hrála v mnoha divadelních představeních a další role získala ve filmech, seriálech i v muzikálech. Hraje, zpívá, moderuje a věnuje se dabingu. Úspěšně podniká ve vlastní agentuře a podílí se na nejrůznějších charitativních projektech. Miluje svoji dceru Kateřinu, jaro, slunce, přírodu, koně, své psy a svoji profesi. Vydala doposud sedm alb se svými písničkami.