Zlata Adamovská: Ukrajina potřebuje naši pomoc, od ostatních evropských států mohla být rychlejší

04. 03. 202312:22

foto: Lenka Hatašová, se svolením/Herečka Zlata Adamovská

ROZHOVOR: Zlata Adamovská je jednou z nejpopulárnějších českých hereček. Od roku 1980 ztvárnila stovky rolí ve filmech, v divadelních hrách i seriálech. Režiséři říkají, že je dokonalým profesionálem a je radost s ní pracovat. Svůj všestranný talent využívá naplno. Úspěšně se mnoho let věnuje i dabingu. Zde už dvakrát získala cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský herecký výkon. Diváky si už dávno podmanila nejen hereckým uměním, ale i povahou. Chrání svoje soukromí. Neohromuje skandály a jsou jí cizí hvězdné manýry.

Patříte k lidem, kteří pečlivě sledují, co se děje doma i ve světě. Jak vnímáte současnou situaci v Evropě, na Ukrajině i v České republice?

Dost mě trápí hlavně pocit nejistoty, obavy o budoucnost a také vědomí, že po tolika letech míru jsou naši sousedé ve válce s ruským agresorem. Potřebují naši pomoc a já si myslím, že mohla být od ostatních evropských států rychlejší. Osobně mám radost z volby nového prezidenta. Doufám, že lidé v sobě do budoucna najdou víc tolerance, ohleduplnosti a vzájemného pochopení. A že tyto vlastnosti, které by měly být normou slušného chování, nebudou považovány za něco výjimečného a nebudou hodnoceny jako něco, co už se ´nenosí´.

Do telefonu jste mi řekla, že „poletíte“ do školky. O vás je známé, že máte velmi ráda děti. Jak si užíváte s vnoučaty?

Zastihl jste mě na natáčení, které se zrovna ten den protáhlo a já jsem byla v nervech, abych ta vnoučata (tříletou Klárku a šestiletého Viktora) stihla vůbec ze školky vyzvednout. Pokaždé se na ně strašně těším. Víte, já říkám, že vnoučata jsou jak dva v jednom. Nabijí vás energií a zároveň ji z vás vysají! Jsem s nimi přesto opravdu ráda. Chodím s nimi na hřiště a čtu jim knížky. Teď máme rozečtenou Honzíkovu cestu, hrajeme Člověče, nezlob se i pexeso. A hlavně milují moje palačinky. Občas s námi jedou i na chalupu. No a pak je ráda vracím rodičům, abych se na ně zase mohla těšit.

Před mnoha lety jste mi popisovala, jak vás dojalo, když jste synovi předělávala dětský pokoj na pokoj mladého chlapce. Co vám dnes běží hlavou, když se díváte na vnoučata, na další generaci vaší rodiny?

Samozřejmě obavy o jejich budoucnost, zdraví, ale i těšení se na jejich úspěchy a životní cesty. Budu z povzdáli dohlížet na jejich vzdělávání a hlavně výchovu, občanské postoje i společenský rozhled. Aby tu prostě byli co platní, stejně jako jsem se o to snažila u výchovy svých dvou dětí.

Foto: Lenka Hatašová, se svolením

Patříte k velmi vytíženým herečkám. Na kterých scénách a v jakých rolích vás do konce letošního roku mohou diváci sledovat? Čeká vás i nové natáčení?

Momentálně hraji ve Studiu Dva v představení Misery, Tři grácie z umakartu a Vzpomínky zůstanou. V létě bude mít premiéru komedie Bez roucha na Letní scéně Vyšehrad. Tam se diváci mohou přijít podívat i na muzikál Starci na chmelu, který hrajeme už čtvrtou sezonu. Kromě seriálu Ordinace v růžové zahradě si na jaře zahraji v seriálu Call my Agent. Budu tam hrát sama sebe, tak to pro mě bude asi trochu oříšek. Člověk sám sebe vidí jinak než jeho okolí, ale zase nejlépe sám sebe zná. Scénář je moc povedený, už se moc těším.

Za dveřmi je konečně jaro. Vím, že máte velmi ráda svoji zahradu. Na co se těšíte nejvíc?

Na první sněženky. A samozřejmě na první rozkvetlé keře, zlatý déšť, pak šeřík. Jaro ovšem moc v lásce nemám. Jsem totiž alergik na jarní pyly, takže spíš miluji léto, kdy všechno odkvete a já si užívám zahradu hlavně na chalupě. Tam nám jednou do roka s její údržbou pomáhají zahradníci.

Jakou činnost neuměleckého charakteru máte před sebou?

Opravu balkonu, kterým zatéká. A pak, doufám, že i zaslouženou týdenní dovolenou u moře...