-->

350 mrtvých lidí pod Nuselským mostem. Přesnou evidenci nikdo nikdy nevedl

02. 01. 202314:38
350 mrtvých lidí pod Nuselským mostem. Přesnou evidenci nikdo nikdy nevedl
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Z vyhlídky Gorlice se otevírá krásný výhled na pražskou čtvrť Nusle

Každý kdo si stoupne na Karlově k Novoměstským hradbám a podívá se do hlubokého Nuselského údolí, tak pozná, že toto místo bylo pro Prahu vždy velký problém. Jak ho překonat? Jak se do Prahy vůbec od jihu dostat?

Do 19. století museli poutníci a obchodníci putovat do metropole přes Vyšehrad. Projížděli všemi zdejšími branami a pak se strmou cestou z kopce dostaly do oblasti Výtoně. S přibývajícími lety se změnila úvozová cesta (dnešní ulice Čiklova) na silnici a mohlo se navíc cestovat pod dnešním Kongresovým centrem.

Na počátku 20. století byl prokopán tunel pod Vyšehradskou skálou a vznikla nová spojnice s centrem města. Nicméně až do 60. let 20. století hlavní tah spojující metropoli s jihem Čech, a to včetně nákladní dopravy, stále vedl přes Vyšehrad.

Památky na Vyšehradě se doslova otřásaly v základech, a tak musela být odsud doprava v 60. letech vyhnána. To však ještě urychlilo snahy o překonání Nuselského údolí mostem.

Vize na překonání údolí jsou ještě starší

Ne že by se o mostu nemluvilo už mnohem dřív. První myšlenky na překonání údolí po mostovce se datují už s koncem 19. století. Dokonce, když se plánovalo prokopání Vyšehradské skály, bojoval tento počin s faktem, zda raději nevybudovat most nad Nuselským údolím. Tehdy zvítězil zdravý rozum a hlavně menší finanční náročnost. Zcela aktuální začala být tato otázka až v roce 1922, kdy se Praha změnila na Velkou Prahu. K velké části nového katastru se ale moc snadno nedalo dostat. Navíc se v té době začala rozvíjet silná vilová zástavba v oblasti Pankrácké pláně a bez spojení s centrem to prostě nešlo.

Velkým propagátorem výstavby mostu se stala legenda mezi českými odborníky na beton, betonové a železobetové stavby Stanislav Bechyně. Ten přišel s vlastním návrhem železobetonového mostu. Jeho představa byla, že se nad Nuselským údolím budou klenout tři železobetonové oblouky. Svoji smělou představu veřejnosti předvedl, když byl nový Československý stát ještě jen sotva několikaměsíčním holobrádkem, a možná právě v té době, v tom revolučním kvasu, projekt zapadl.

Extravagantní návrhy nezaujaly

V roce 1927 však už dopravní krize vyvolala dokonce i vypsání veřejné soutěže. Komisi se dostaly do ruky téměř tři desítky návrhů, nicméně vybrán k realizaci nebyl ani jeden. A to i přesto, že mezi návrhy byly skutečné skvosty. Nad Nuselským údolím mohl stát obloukový železný most podobný tomu na Výtoni nebo most řetězový nebo extrémně zdobný most věžičkový.

Pohled na mostovku Nuselského mostu

Pohled na mostovku Nuselského mostu. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Nová architektonická soutěž byla vypsána o dalších pět let později. Její zadání ale bylo už značně upravené. Zahrnovalo i výstavbu městské rychlodráhy ve spodním patře mostu.

Zadavatelé si tehdy pod pojmem městská rychlodráha představovali nesourodou kombinací dnešní železniční dopravy s metrem. Znovu byly přihlášeny desítky projektů, nicméně vítěz nebyl vybrán a vše se dostalo opět k ledu.

II. světová válka a nástup socialismu zbrzdil téměř všechny projekty, a tak je logické, že se o mostu nad Nuselským údolím přestalo hovořit úplně.

Socialistický rozmach donutil stavbaře k činům

Jenže v 60. letech se už definitivně rozhodlo o výstavbě komplexu sídlišť Jižní Město a statisíce nových obyvatel Prahy definitivně bylo nutné s centrem spojit i vhodnou dopravní tepnou. Navíc silně pokročila i zástavba Pankrácké pláně.

Projekt mostu byl dílem hned šesti architektů a inženýrů – Roberta Bucháčka, Stanislava Hubičky, Svatopluka Kobra, Vojtěcha Michálka, Miroslava Sůry a Jana Vítka. Návrh počítal s tím, že na mostovce bude šest jízdních pruhů, tři v každém směru, dva chodníky a ve spodní části mostu bude jezdit vysokorychlostní tramvaj.

Celý most měl být vytvořen z předpjatého betonu. Zhruba s těmito závěry byla výstavba schválena. Psal se tehdy rok 1966 a samotnou stavbu měla odstartovat demolice části zástavby Nuselského údolí v následujícím roce.

Odskákalo to celkem sedmnáct pětiposchoďových domů. Na jejich místě musely vyrůst podpěry gigantické stavby. Prach ze sutin překryl Nusle v roce 1967 a událost zachytily nejen zpravodajské štáby Československé televize, ale i tvůrčí tým Zdeňka Podskalského, který záběry použil do filmu Ta naše písnička česká.

Situace na bojišti se mění každý den

Jenže už v roce 1968 bylo všechno jinak. Od vysokorychlostní tramvaje se ustoupilo. Pražské jaro nepřálo jen otevřenější politice, ale i odvážnějším společenským projektům. Místo tramvaje se začalo hovořit o metru, a projekt mostu se musel předělat. Metro totiž bylo těžší než tramvaje, a to nemluvíme o rozdílných kolejích a hlavně způsobu přívodu elektrické energie. Rozdíl v zatížení ohrožoval rázem další budovy v Nuselském údolí, kde hrozilo, že mostní opory budou muset být víc rozkročené, aby se váha rovnoměrněji rozdělila. K tomu naštěstí nedošlo a lidé v ulicích Oldřichova, Jaromírova a Sekaninova si mohli oddechnout. O další domy metropole nepřišla.

Jenže místo metra dorazily do Prahy v roce 1968 tanky. A Sověti našemu politbyru brzy vysvětlili, že by Češi vlastně měli být za internacionální pomoc vděčni a že bychom měli z vděku české metro hodit za hlavu, když je tu to sovětské. A to i přesto, že první vozy domácího metra už byly dávno vyrobeny a úspěšně se testovaly v depu na Kačerově.

Součástí Nuselského mostu je trasa linky C pražského metra

Součástí Nuselského mostu je trasa linky C pražského metra. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Ovšem soudruzi od Uralu vyrábějí všechno větší, těžší a mohutnější. Najednou se zjistilo, že každý vagon metra sovětského je o dvanáct tun těžší, a projektanti měli najednou znovu plnou hlavu starostí. Jak zachránit most a zvýšit jeho nosnost? Přišla spásná myšlenka. Do tubusu metra byl položen ocelový rošt připevněný přímo k železobetonové kostře mostu. Tento rošt roznáší váhu těžkých sovětských monster na celou konstrukci a nebude most ohrožovat. Samotný rošt má však váhu dalších 800 tun.

Obyvatelé města se znovu zhrozili tanků

V roce 1970 se do Prahy vrátily tanky znovu. Tentokrát však proto, aby byla uskutečněna zatěžkávací zkouška mostu. Jednalo se o 77 obrovských gigantických strojů z rakovnického tankového útvaru. Stály vyrovnány vedle sebe na mostovce jeden vedle druhého. Konstrukce se ani nehnula a projektanti si mohli oddychnout.

Most byl hotový, ale nebyly k němu vybudovány příjezdové cesty. Bylo potřeba vytvořit obě předpolí. To se bohužel neobešlo bez dalších likvidací a demolicí. Na severní straně, kde se dnešní magistrála za mostem rozděluje do dvou jednosměrných větvích stávala Dětská nemocnice. Tato novorenesanční budova byla vlastně historicky první pediatrickou klinikou na území Rakouska-Uherska, vznik Nuselského mostu ale nepřežila. Dnes tu po ní zbyla jen velmi smutná vzpomínka. V ulici Boženy Němcové najdeme v zemi zapuštěných asi pět metrů tramvajových kolejí s výhybkou v místech, kde se nacházela bývalá tramvajová stanice Dětská nemocnice Karlov.

Na jižním předpolí došlo k menším škodám. O svůj prostor a trávník zde přišli jen nuselští fotbalisté. Místo dovádění na zeleném pažitu zde později dováděli v soudružských líbánkách čelní představitelé strany a státu, protože krátce poté zde vyrostl Palác kultury, dnes Kongresové centrum.

Celkem 485 metrů dlouhý most byl slavnostně otevřen 22. února 1973 v rámci oslav Gottwaldova únorového puče. Jenže v té době nebyla ještě vůbec dostavěna severojižní magistrála na Pankráci, a tak sice mohli jezdit po mostě auta, nicméně nikam se nedostala. To se změnilo až 30. dubna téhož roku v rámci prvomájových oslav a pochopitelně o den později na most vkročil prvomájový průvod. 9. května 1974 v rámci oslav Osvobození Rudou armádou projely mostem soupravy metra. Vznikla nová stanice, která se jmenovala stejně jako celý most - Klementa Gottwalda.

Když dnes stojíte v Nuselském údolí a sledujete most nad sebou, jímá vás až posvátná úcta. Most je široký 26,5 metru. Podpěry mostu svírají dvě pole o délce 68,5 metru a tři o délce 115,5 metru. Mostovka se nad vaší hlavou vznáší ve výšce 42,5 metru. I když je to zezdola pocit omračující, nejedná se zdaleka o nejvyšší pražský most. Ten Lochkovský na silničním okruhu je v téměř dvojnásobné výšce nad údolím.

Když s tebou život vyjebe

Velký věhlas získal most hned od otevření mezi českými sebevrahy. Metr vysoké zábradlí nebylo složité překonat. Nepomohla ani úprava mostu v roce 1990, kdy byla pod zábradlí natažena záchranná síť. Odhodlání lidí k sebevražednému skoku nezabránilo ani zvýšení zábradlí na 270 centimetrů. Definitivně pomohla až instalace kluzkého a ohebného plechu stočeného k silnici.

Přesné údaje o počtu sebevrahů nejsou k dispozici, nicméně svůj život skokem z mostu ukončilo zhruba 350 lidí. Mezi nimi byl například i syn slavného zpěváka, zlatého slavíka Dalibora Jandy.

Nuselský most se stal dopravní stavbou 20. století podle názoru českých odborníků

Nuselský most se stal dopravní stavbou 20. století podle názoru českých odborníků.  Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Na památku všech sebevrahů vytvořil výtvarník Krištof Kintera v roce 2011 pomník nazvaný Z vlastního rozhodnutí. Mezi lidmi se jí však říká Lampa sebevrahů. Jedná se o sloup veřejného osvětlení, který je zkroucený a jehož světlo nesvítí dolu do parku Folimanka, ale vzhůru na most.

Motiv skákajících sebevrahů se dostal i do kulturních děl. V nedeprimující formě o něm zpíval Janek Ledecký v písni Pěkná, pěkná, pěkná: „Pro tvůj dech, skočím po zádech z mostu, co střídá jména...“ Ještě dál došel básník Jiří Žáček, který napsal Blues Nuselského mostu. „Zas někdo skočil z mostu hrůzy dolů, dohrál svý vadí nevadí, byl to prý cvok a mistr karambolů, letos už sedmej v pořadí. Možná si spočet, co mu život dluží a že s ním příště znovu vyjebe, kdo by chtěl padat hubou do kaluží, když může letět rovnou do nebe!“ Text skvělým způsobem zazpívala šansoniérka Renata Drössler.

Otevření Nuselského mostu se dokonce dožila i legenda československého betonu Stanislav Bechyně. Zemřel několik měsíců po přestřižení slavnostní pásky ve věku 86 let.

Nedožil se však nejvyššího ocenění, které most, co nese od roku 1990 název Nuselský, získal v roce 2000. Tehdy byl v kategorii Dopravní stavby vyhlášen Stavbou století.

Dnes je naprosto nezbytným atributem metropole. Jeho útrobami každý den projede více než 300 tisíc lidí ve vozech metra. Po mostovce přejede denně 160 tisíc vozidel a tisíce lidí, hlavně turistů, přecházejí po jeho chodníku. Dá se tak říci, že během nejfrekventovanějších dní se bez Nuselského mostu neobejde až milion lidí denně.

Pro vznik tohoto textu posloužila především paměť autora, dále webové stránky hlavního města Prahy, městské části Prahy 4, Wikipedia a server Praha – Neznámá. 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných