Bělohorská ulice měla být bezpečnou a krásnou třídou. Zhatili to však sami občané

Touto dobou měla být Bělohorská ulice na Břevnově už jednou z nejkrásnějších a rekonstruovaných pražských ulic. Odvážné plány hovořily o tom, že právě v tomto čase se tato ulice objeví před jejími obyvateli a návštěvníky v nové moderní podobě. Její úprava měla stát zhruba čtvrt miliardy korun. Ke změnám ale nedošlo. Paradoxně o tom rozhodli sami místní obyvatelé.

Bělohorská ulice je jednou z nejdůležitějších a nejdelších pražských ulic. Fakticky začíná na světelné křižovatce, kde se spojují ulice Dlabačov a Myslbekova a protíná celý Břevnov. Samotný Břevnov má dvě stěžejní třídy, Bělohorskou a Patočkovu. Patočkova ulice je dílem až poválečné urbanistiky, zatímco Bělohorská ulice je ulicí historickou. Proto na křižovatce u Břevnovského kláštera máte dojem, že Bělohorská ulice končí splynutím s ulicí Patočkovou. Je to však přesně obráceně. Fakticky dál pokračuje Bělohorská ulice kolem tramvajové točny na Vypichu až téměř k tramvajové konečné na Bílé Hoře. Tady plynule přechází v Karlovarskou ulici.

„Ta ulice nebyla hezká, netřeba si nic nalhávat. Praha proto zadala vypracování koncepční studie, jejímž cílem je najít způsob, jak z této tepny udělat atraktivní a prosperující ulici, na které budou chtít občané trávit čas a zároveň poskytne bezpečné podmínky pro různé způsoby dopravy, tedy automobilovou, MHD i pěší,“ uvedl při vzniku myšlenky na rekonstukci radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Tramvaje jsou nezbytností ulice

Délka Bělohorské ulice je bez pár metrů 4,5 kilometru. Po celé její délce je součástí komunikace i tramvajové kolejiště. Tramvaje tu začaly jezdit na Vypich v roce 1928, k prodloužení na Bílou Horu došlo v předvečer druhé světové války.

Oficiální název dostala v roce 1906, do té doby se jí říkalo Karlovarská silnice. Za II. světové války se však název změnil. Bělohorská ulice se jmenovala Říšská silnice, a to kvůli tomu, že spojovala Prahu s třetí říší.

Tak měla vypadat lokalita Drinopolu na Bělohorské ulici. Rekonstrukce se ale odkládá. Vizualizace: IPR Praha

První představy, jak by měla budoucí moderní podoba Bělohorské ulice vypadat, se objevily už před sedmi lety. Mluvíme však jen o úseku Bělohorské ulice od Dlabačova po sloučení s ulicí Patočkovou. Jde tedy o úsek silnice s hustou bytovou zástavbou. Celkové náklady na vytvoření nové podoby ulice byly před lety stanoveny na 250 milionů korun.

Jedním ze smutných dědictví minulé doby v ulici Bělohorská je její obrovská přesycenost sloupy. Místo na chodnících zabírají nejen sloupy elektrického vedení, ale i trakčního vedení pro tramvaje. Výraznou redukcí počtu sloupů by došlo podle návrhu i k většímu prosvětlení vlastní třídy. Dalším negativním rysem Bělohorské ulice je fakt, že zdejší chodníky jsou příliš úzké. Návrh počítal s jejich rozšířením a vytvořením speciálních cyklistických pruhů. To by ale znamenalo další snížení jízdních pruhů.

Nejvíce by se změna podoby ulice projevila v lokalitě Marjánky, kde mělo vzniknout nové dětské hřiště u zdejší základní školy. U tramvajových stanic Malovanka a Drinopol byly v plánu odpočinkové klidové zony.

Nebezpečné místo hlavně pro chodce 

Už v průběhu let, kdy bujel rozvoj města, se zadělávalo na dopravní problémy, které Praha 6 začala řešit až v posledních letech. Ulice Bělohorská se stala mezitím jednou z nejnebezpečnějších pražských ulic. Podle Mapy nehod, kterou provozuje Policie ČR, došlo jen v roce 2022 na této ulici zhruba ke 130 dopravním nehodám. Stejná mapa vám prozradí, že ve stejném roce došlo i ke dvanácti zraněním při dopravních nehodách na této komunikaci.

Co je příčinou? Jednoznačně příliš hustý provoz, zaparkované vozy, které brání chodcům ve výhledu, nepřehledné přechody pro chodce. Svůj díl viny nese i fakt, že Bělohorská ulice je velmi rovná a přímá a přes všechna zmíněná nebezpečí svádí řidiče k rychlejší jízdě, než to povoluje vyhláška.

Nejen tyto důvody, ale i nevzhlednost samotné ulice, vedly šestý pražský obvod společně s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Praha (IPR) k tomu, aby se pustily do rekonstrukce třídy.

Téměř žádné nadšení, spíš skepse 

Část místních obyvatel případnou změnu Bělohorské ulice přijala s nadšením. Zvláště pozitivní reakce sklízelo rozšíření zeleně a výsadba další aleje. Jenže velmi silné byly i reakce negativní. Prohlédnout si je můžeme ve veřejné diskuzi k tématu.

Velkou změnou měla projít i krátká ulice Konecchlumského. Podle návrhu by však zmizela parkovací místa. Vizualizace: IPR Praha

„Zásadně nesouhlasím s návrhem na využití prostoru pod schody u stanice Drinopol jako místem k tzv. setkávání. Ano, občas se tam ve dne někdo s někým příjemně setká, ale v noci, zejména v létě, se tam budou "setkávat" i opilci z nedaleké hospody nebo podobně společensky unavení výrostkové. Výsledkem bude znečistěný prostor a noční hluk obtěžující občany bydlící v okolí,“ reagovala jedna z místních obyvatelek.

Další negativní reakci pochází od Zdeňka Vytlačila: „Zřízení pěší zóny v Konecchlumského ulici je k ničemu. Ve vašem textu se píše, že chcete umožnit místním restauracím prostor pro zřízení zahrádek, ale v konečném důsledku se díky umístěným stromům a lavičkám místo naopak zmenší. Pouliční lampy chcete odstranit jako zbytečnou překážku na chodníku a zde vytváříte labyrint sloupků, který se budou zraňovat pobíhající děti a kličkovat mezi nimi maminky s kočárky. A některé dokonce brání přímému pohybu po chodníku ve směru ulice.“

Tyto negativní reakce veřejnosti způsobily, že ulice Bělohorská stále na rekonstrukci nebezpečných úseků čeká. A jak to tak vypadá ještě dlouho čekat bude. Mezitím se náklady na celkovou rekonstrukci pochopitelně znásobily a rozhodně na ně nebude stačit méně než miliarda korun.

Zdejší obyvatelé se však nechtějí zbavit komfortu parkování pro svá vozidla, a tak musíme počítat s tím, že na Mapě nehod půjde stále o jednu z nejzatíženějších ulic města.