foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Magistrála, ilustrační foto
ROZHOVOR: Server PrahaIN.cz zhruba před rokem publikoval článek o tom, že ukrajinští a uzbečtí taxikáři jsou postrachem pražských šoférů. Hovořili jsme v dané souvislosti nejen s pasažéry, ale také se členy uzavřených skupin na sociálních sítích a mluvčími přepravních společností. Ti se vesměs vyhýbali tomu, aby nám potvrdili národnost problematičtějších taxikářů.
„Bezpečnost cestujících i řidičů je pro nás v Boltu na prvním místě. Partnerští řidiči, kteří využívají naši platformu, musí projít na úvod bezpečnostním testem. Každý partnerský řidič musí při registraci doložit průkaz totožnosti, řidičský průkaz, průkaz řidiče taxislužby a ke každému vozidlu je nutné doložit, že je vozidlo řádně zaevidováno jako vozidlo taxi a platnost těchto oprávnění je pravidelně kontrolována v souladu se Zákonem o silniční dopravě,“ vysvětlil pro PrahaIN.cz Josef Rückl, generální ředitel společnosti Bolt pro Českou republiku a Slovensko.
Už před několika dny jsme přinesli první část rozhovoru s Ivanem G., padesátiletým Ukrajincem, který žije v Praze šestým rokem. Doma pracoval jako řemeslník, v Česku převážně jako taxikář.
„Článek jsem četl. Vyvolalo to hodně rozruch. Já jsem ještě nikdy neboural. Ukrajinských řidičů znám několik desítek, těch se také netýkal. Ale rozumím, že někdo se s námi jezdit bojí,“ řekl nám Ivan, když jsme se ho na nehody krajanů ptali. Jak vysvětlil, dopravní nehody způsobují všechny národnosti. „Problémy ti v autě udělá Čech jako Američan nebo Moldavan,“ podotkl.
Pak se ale karta obrátila a on začal zmiňovat nešvary vozidel s pražskými SPZ.
„Mně hlava nebere jízdu na červenou. Denně si toho všimnu minimálně desetkrát po celé Praze, včetně těch nejrušnějších křižovatek. Nedávno jsem stál na červené v jednom z pruhů v Michelské ulici a vedle mě projelo auto rovně. Bál jsem se, že ho někdo srazí, ale měl štěstí.
Jízdu na červenou vídám pravidelně, někdy dokonce i ve chvílích, kdy na semaforu pro chodce svítí zelená, stalo se mi to opakovaně na Vinohradské u Českého rozhlasu. Nikdy to nebyl taxikář, pokaždé Češi.
Dalším častým nešvarem je jízda rovně z odbočovacího pruhu, s ní se setkávám dnes a denně. A pak jízda v protisměru. Tu zažívám v Nuslích nebo na Smíchově zhruba dvakrát týdně. Většinou jde o místní, kteří se nechtějí zdržovat objížděním bloku, tak prostě jedou sto metrů v protisměru. Všechno Češi,“ popisuje taxikář své zkušenosti.
Je přitom fér dodat, že Ivan je Čechům velmi vděčný, během hodiny to zopakoval hned třikrát.
„Ale řízení jim nejde, neumí to. Jezdí jako Rusové, je jim všechno jedno. Normální člověk přece neprojede křižovatku na červenou, nezačne odbočovat z levého pruhu do výjezdu napravo. To jsou velmi nebezpečné věci. A rychlá jízda? Tu už si osvojili skoro všichni. Nechápu, že se nikdo nebojí, když jsou na křižovatkách kamery. Kamarád řídí v Rakousku a tam jsou pokuty až 300 eur,“ říká Ivan.
V tomto ohledu se však mýlí, jízda na červenou v Rakousku je sankcionována podobně jako u nás, tedy částkou mezi 4 500 a 5 500 korunami.
„Mám Čechy moc rád. Jsou v pohodě, nic moc neřeší, v autě si klidně telefonují nebo kouří. A musím je pochválit, že často pustí autobus, někdy i taxikáře. Ale ta jízda na červenou mě fakt štve!“ uzavírá rezolutně.