foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Letadlo Ryanair
Cestování nízkonákladovými aerolinkami je cenově výhodnější a dostupnější, zákazník musí ale počítat s tím, že v základní ceně nemá kromě sedadla jistého téměř nic. Řada lidí se snaží podmínky společností obejít, někdy jim to vyjde, někdy ne. PrahaIN.cz sledovala dění několik hodin přímo na letišti.
Mezi nejznámější nízkonákladovky, které létají z Prahy, bezpochyby patří Ryanair, Wizz Air, Eurowings, EasyJet či Vueling. Výhodou při cestování s uvedenými společnostmi je nízká cena letenky a nespočet různých destinací včetně měst, kam větší společnosti ani nelétají. Mezi nevýhody patří služby, za které si zákazník musí připlácet, zpoplatněný check-in na letišti, menší komfort, ale také to, že v případě přestupu nemáte jistotu, že ho stihnete.
Při koupi letenky v základním tarifu si cestující připlácí téměř za vše. Od zavazadel, občerstvení až po výběr sedadla. A protože většina lidí chce ušetřit, snaží se poplatky omezit co nejvíce. Spolucestující tak nesedí spolu, protože je systém rozsadil, a místo příručních zavazadel volí batohy. A právě se zavazadly se lidé snaží „kouzlit“ nejčastěji.
Po sítích kolují stovky videí a rad, jak kontrolu na letišti přelstít. Známé jsou povlaky na polštář, do kterého vyskládáte oblečení a do letadla pak nastupujete s polštářem, nebo volné bundy, které skryjí ještě jeden batoh navíc. Vždy záleží na obsluze, někdo vše pečlivě kontroluje, někdo ne.
Rozměry příručních zavazadel se liší, aerolinky mají na letištích speciální klece, do kterých se musí vaše zavazadlo vejít, pokud ne, budete si muset připlatit.
Naše redakce v minulém týdnu strávila zhruba čtyři hodiny na pražském letišti, kde jsme kvůli zpožděnému letu sledovali několik odletů zmíněných nízkonákladovek, během té doby jsme si všimli hned několika pokusů, jak se cestující snažili obejít pravidla.
Všechno oblečení na sebe
Při letu společnosti Ryanair zaměstnanci kontrolovali důkladně zavazadla a každé, které se zdálo větší, měřila, a pokud měl cestující další malé zavazadlo, byl nucen uložit si ho do toho prvního. Šlo například o malé kabelky, láhve s pitím či již zmíněné polštáře. Pár lidí doplácelo za větší zavazadlo. Ti ostatní, kteří měli s sebou zavazadla dvě, jedno uložili buď do svého, nebo ke spolucestujícímu, který měl ve svém volněji. „Jaký to má smysl, vždyť to za kontrolou stejně zase vyndám,“ zlobila se například jedna žena. Její stížnosti zůstaly nevyslyšeny. U jiného letu stejné společnosti zavazadla nikdo nekontroloval, a tak prošla i ta, která byla viditelně větší. Nebo ti, co měli v ruce další malou tašku.
Na pohled úsměvné situace jsme si všimli i u dalšího odletu. Ten měl namířeno do italského Bergama a opět se jednalo o společnost Ryanair. I zde zaměstnanci společnosti zavazadla kontrolovali. Batoh jedné dívky byl na první pohled podstatně větší, než je dovoleno. Když se jí ho nepovedlo vmačkat do klece, odešla na konec fronty, kde část svého zavazadla oblékla na sebe. Na džíny nasoukala volné bavlněné kalhoty, na tělo natáhla další dvě trika a pod bundu se vešel ještě jeden svetr. Kontrolou pak pošla bez problémů.
Takové štěstí neměla další žena, která letěla se společností Wizzair. Zaplatila si za odbavený příruční kufr, který se ale rozhodla na poslední chvíli vzít na palubu. Podle jejích slov byl malý a lehký. Personál společnosti jí to ovšem nedovolil, a i přes sprosté nadávky musela doplatit, aby si kufr mohla vzít na palubu.
Naše redakce se opakovaně pokoušela spojit se společností Ryanair, kdy jsme se ptali na nejčastější prohřešky, poplatky a podle čeho se rozhodují, jak budou pasažéry kontrolovat. Spojit se s ní je ale téměř nemožné. Na to si ostatně stěžují i zákazníci, kteří chtějí se společností řešit nějaký problém.