Hlavní nádraží připomínalo před Vánoci bitevní pole

REPORTÁŽ: Na silnicích i železnicích to před Vánoci žije. Jednotliví dopravci již s náležitým předstihem apelovali na cestující, aby si včas zakoupili jízdenky, zároveň také posílili nejvytíženější spoje. Redakce PrahaIN.cz se v úterý 23. prosince vydala na pražské hlavní nádraží, kde to už od ranních hodin žilo.

Na fakt, že je předvánoční čas pro dopravce synonymem zvýšené poptávky po cestování, jsme již před časem upozornili. České dráhy i soukromý dopravce RegioJet, stejně jako v minulých letech, posílily dálkové spoje na nejvytíženějších trasách z Prahy na východ republiky, ale i do Českých Budějovic, Plzně nebo například Chebu.

K posílení došlo už od pátku 19. prosince, my jsme se však na největší a nejvytíženější pražské nádraží vydali až den před Štědrým dnem v dopoledních hodinách. Hala byla dle očekávání plná čekajících lidí, většina z nich byla obtěžkána taškami a velkými kufry. Zahlédli jsme jak jednotlivce, tak skupiny různého věku i národnosti. Slyšet byla čeština, slovenština, angličtina, němčina a řada dalších. Největší hloučky se tvořily před odjezdovými tabulemi.

Lidé si div nepodrazili nohy zavazadly

Tam lidé netrpělivě čekali na to, než se u jejich spoje objeví odjezdové nástupiště. Jakmile se svého čísla dočkal některý z dálkových spojů, v hale to okamžitě ožilo. Například když na tabuli přibyla informace k vlaku směřujícímu do německého Mnichova, do pohybu se dala asi čtvrtina čekajících. Většina těch s největšími zavazadly, kteří houfně zamířili do podchodu k nástupištím, div se u toho nepošlapali a vzájemně si nepodrazili nohy kufrem. Velký zájem byl už na první pohled také například o spoj směřující na Slovensko nebo do jižních Čech.

Ve švech samozřejmě praskala i samotná nástupiště. Konkrétně to, ze kterého měl odjíždět již zmiňovaný spoj do Mnichova, bylo zcela plné. Jakmile se vlak přiblížil, následovala další hromadná bitva. Tentokrát o to, kdo jako první nastoupí do správného vozu dle své rezervace. V hlavní roli byla opět zavazadla, která se lidem pletla pod nohy a prostor pro jejich odkládání byl samozřejmě obsazen jako první. Několik cestujících mělo také problém svůj kufr do vlaku vůbec dostat, což způsobilo menší zácpu.

„Dělej, nebo nám to ujede, musíme až na konec!“ ozvalo se najednou nástupištěm. Vzápětí se objevila dvojice obtěžkaná hned několika velkými taškami a kufry, která si razantně klestila cestu mezi ostatními cestujícími. Kdo jim stál v cestě, riskoval zranění. Všichni proto raději uskakovali. Celý výjev zpovzdálí sledoval také zaměstnanec nádraží, který nad situací jen zakroutil hlavou. „Radši zabijou sebe i ostatní, než aby chvíli počkali,“ řekl s pobavením, když si všiml, že počínání dvojice také sledujeme.

Zájem byl o kávu i sladké

Zpět ale do budovy hlavního nádraží. Kromě vlaků byl totiž zájem i o prodejny s občerstvením, zejména s kávou. Na tu se někde tvořila dokonce fronta a prodavačky se nezastavily. Na plné obrátky jely také zdejší supermarkety a prodejny rychlého občerstvení. Najít kdekoli místo k sezení byl téměř zázrak. Občas bylo složité i jen projít.

Potvrdila nám to i prodavačka jednoho z obchodů. Zájem je podle ní zejména o kávu a sladké pečivo, které si lidé berou s sebou do vlaku. V odpoledních hodinách pak prý nejvíce jedou klasické sladkosti, jako bonbony nebo sušenky, případně bagety a klasické pečivo. Káva je však prý nejprodávanějším artiklem po celý den a po celý rok.