Klárov se stane bezpečnějším místem hlavně pro cyklisty a chodce

Ač se to nezdá, pražský Klárov je jedním z nejnebezpečnějších míst v metropoli. A to i přesto, že tramvaje, autobusy i auta zde jezdí téměř krokem. Ročně se zde stane několik těžkých dopravních nehod.

Proč je Klárov tak nebezpečný? Odpověď je jednoduchá. Zdejší systém dílčích křižovatek je dopravně přetížen. Je tu velmi exponovaná stanice metra, která slouží turistům k přístupu k Pražskému hradu, k okolním zahradám, ale i k návštěvě Malé Strany. Jednotlivé křižovatky nejsou symetrické a mohou působit nepřehledně. Nástupní tramvajové ostrůvky jsou příliš úzké a při vysoké koncentraci cestujících často hrozí pád pod kola osobních automobilů.

Když se podíváme na mapu dopravních nehod, kterou najdeme na webu Policie ČR, tak zjistíme, že jen za posledních pět let se v lokalitě Klárova stalo celkem 127 dopravních nehod. U sedmnácti z nich došlo dokonce ke zranění lidí. Jednou z nejčastějších příčin vysoké nehodovosti je srážka automobilu s tramvají nebo srážka cyklisty s dalšími účastníky silničního provozu.

Původní proměna oblasti měla být hotova už na konci letošního roku. Jenže průtahy způsobily, že na změnu Klárova si musíme nejméně rok ještě počkat. První vlaštovkou, která celkové rekonstrukci Klárova předcházela a bez které by nebyla možná, byla výměna tramvajových kolejí v minulých týdnech na samotné Malé Straně.

Součástí další revitalizace Klárova bude rekonstrukce tramvajového svršku směrem k Chotkovým sadům. Přitom se tramvajové koleje napřímí a zmizí nebezpečně vyhlížející zakřivení, které často řidiče vozů mátlo.

Projektanti slibují, že se zvýší bezpečnost chodců a cyklistů. Přispěje k tomu vybudování nových přechodů, rozšíření chodníků a rozšíření nástupních tramvajových ostrůvků.

Díky novým přechodům pro chodce bude mnohem lepší napojení Klárova na nově rekonstruovaný park Cihelná a na vltavskou malostranskou náplavku. Uvádí to na svých stránkách Institut plánování a rozvoje Praha.

Za současnou podobou Klárova může historie

Dnešní podoba Klárova je výsledkem velké městské asanace v prvních letech existence Československého státu. Tehdy se stavěl Mánesův most. Staroměstské předmostí se celkem zdárně podařilo vytvořit a vzniklo tu Palachovo náměstí s reprezentativními budovami. Na Klárově se však nic takového nepodařilo. Myšlenky na vytvoření malostranské protiváhy sice byly, nicméně k jejich realizaci nikdy nedošlo a Klárov zůstal navždy lehce polozapomenutým zbořeništěm.

Svým dílem k dnešní neutěšné podobě Klárova přispěla i výstavba stanice metra v 70. letech minulého století. Z tohoto důvodu zde nebyla proto ani snaha provádět výraznější zástavbu. Urbanisté se proto dnes ani neshodnou na tom, jak Klárov chápat. Zda jako náměstí, městskou třídu, park, nábřeží nebo pouze jako předpolí mostu.

Přestavba a zklidnění Klárova přijde město na 400 milionů korun. Projekt na oživení a zatraktivnění lokality pochází z architektonického ateliéru A69-architekti. Podle jejich architektů by bylo krátkozraké, aby se revitalizace nedočkala i takzvaná „myší díra“. Toto schodiště spojuje Klárov s Letenskými sady a je ideální zkratkou pro pěší turisty. Projekt počítá s budoucí bezbariérovostí tohoto schodiště.