Masarykovo nádraží bude mít nový kabát, vy se obrňte trpělivostí

TISKOVÁ KONFERENCE: Tak už to začalo. Počínaje čtvrtkem byla zahájena náročná, zevrubná a kompletní modernizace Masarykova nádraží v Praze. Bude to jedna z největších dopravních investic v zemi, a jak dopadne, to se Pražané dozvědí zhruba za čtyři roky.

Na Masarykově nádraží se dnes sešla řada významných činovníků v oblasti dopravy, ale i zástupci pražské samosprávy a dopravních investorů. Ti všichni poklepem na pomyslný základní kámen zahájili stavbu, která vyjde na téměř 3,5 miliardy korun.

„Jsme na začátku proměny nejen nádraží, ale i na začátku ohromné proměny veřejného prostoru. Masarykovo nádraží má ambice se stát skutečnou ukázkou toho, jak má vypadat moderní současné nádraží, jak má vypadat současný moderní uzel, a to nejen v českých podmínkách,“ řekl na začátek malé slavnosti, která se konala v předpolí šesté a sedmé nástupní koleje ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Extrémně dlouhá nástupiště

Ministr Kupka dál připomněl, že Masarykovo nádraží patří k nejstarším českým nádražím a po nádraží Praha-Bruska je druhým nejstarším v Praze. Vždy trochu trpělo tím, že je hlavovým nádražím, tedy neprůjezdným nádražím a vlaky, které dorazí do cílové stanice, musí tedy odjíždět ve zpětném směru.

Tak bude vypadat vstup na Masarykovo nádraží z ulice Na Florenci. Vizualizace: Správa železnic

Na druhou stranu tato zvláštnost z nádraží udělala tak specifickou záležitost, že zůstalo dlouho zakonzervováno v poměrně původní podobě.

„Rekonstrukce Masarykova nádraží je významnou investicí, do které se zapojí stát, Hlavní město Praha, Evropské fondy a také soukromí investoři,“ připomněl na místě ministr Kupka a dál uvedl, že právě toto zapojení všech možných subjektů je dobrým návodem k tomu, jak docílit rychlejší výstavby velkých dopravních staveb.

Nyní ale dojde k výrazným úpravám. Zůstane sice zachovaný počet šesti nástupišť, ale počet kolejí vzroste ze sedmi na devět. Je pochopitelné, že všechna nástupiště budou  bezbariérová a budou mít novou žulovou dlažbu. Budou mnohem delší, a tak bude možné přistavovat vlakové soupravy o délce až 212 metrů nebo více souprav za sebou. Nástupiště 1 a 3 budou mít dokonce délku 260 metrů. Nad všemi nástupišti se nově ponesou přístřešky ve tvaru tzv. vlaštovčích křídel.

Odtud pohodlně až na letiště

Milovníci historie a původní staré dřevěné drážní budovy však o svůj poklad nepřijdou. Historická budova zůstane zachována, a to dokonce i se svoji skvělou akustikou. Tu už mnohokrát využila pro uspořádání koncertů řada zpěváků. Například Lenka Filipová zde natáčela dokonce i živé koncertní album.

Pražské Masarykovo nádraží patří k železniční trati, která v budoucnu bude spojovat metropoli s letištěm a s Kladnem. „Když jsme začínali před časem rekonstrukci úseku Kladno – Kladno-Ostrovec, tak se všichni nechápavě divili, proč začínáme s rekonstrukcí odzadu,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a pokračoval: „A dnes mohu s velkou radostí říct, že jsme začali dnešním dnem i odpředu. Jsme zase o krůček blíž propojení obou velkých měst rychlou a kvalitní železniční trati, ale také jejímu zavedení na pražské letiště.“

Ředitel Jiří Svoboda se pak omluvil cestující veřejnosti za to, že cestování z tohoto nádraží přijde v následujících měsících o část svého komfortu. „Rozhodovali jsme se, zda nádraží uzavřeme a budeme provádět rekonstrukci naplno, anebo zda vždy částečně omezíme provoz v jedné části nádraží a necháme ho i nadále funkční,“ přiblížil složité rozhodování ředitel Svoboda. „Nakonec jsme se rozhodli, že nádraží budeme opravovat za chodu, i když se tím čas na rekonstrukci o nějaký čas protáhne.“ Úplné uzavření Masarykova nádraží by totiž bylo velice složitou logistickou operací. A asi by ani okolní nádraží nebyly schopné pojmout všechny spoje, které dnes na Masarykovo nádraží míří.

Park na střeše

Masarykovo nádraží je totiž druhým nejfrekventovanějším nádražím v České republice, prim pochopitelně drží nedaleké Hlavní nádraží. Denně je tu odbaveno na třicet tisíc cestujících a každý den vyjíždí a přijíždí na nádraží celkem 350 vlaků. Jejich konečnými stanicemi jsou Český Brod, Kolín, Lysá nad Labem, Milovice, Nymburk, Neratovice, Kralupy nad Vltavou, Rakovník a Kladno.

Ministr Martin Kupka na tiskové konferenci. Zdroj: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz

Součástí náročné rekonstrukce však nebude jenom vlastní úprava dopravního uzlu, ale i vytvoření nového společenského prostoru. Mluvíme o přemostění vlastního nádraží, které tak propojí ulici Na Florenci a ulici Hybernskou a umožní i rychlejší spojení s budovou hlavního nádraží. Tato spojka nebude vedena, jak by se dalo předpokládat, podchodem, ale povede po střeše nově zrekonstruovaného nádraží, vznikne takzvaná zelená platforma.

„Když jsem byl poprvé primátor, tak tady, kde dnes stojí ta krásná Hadid, tak tam byla jen škarpa plná vajglů a nečistot. A my jsme to místo začali pomalu řešit,“ řekl na adresu budoucí zelené platformy primátor města Bohuslav Svoboda (ODS). „Teď tu máme krásnou budovu a řešíme její pokračování. Mluvíme o zelené platformě, která povede přes střechy nádraží a umožní lepší připojení na dopravu a zkrásní tuto část města.

Tuto platformu si lze představit jako pruh zeleně nebo malého parku, který se bude nacházet na střeše současného nádraží. V panelech, které budou tvořit dno platformy,  budou umístěny fotovoltaické články, které budou vyrábět elektřinu pro potřeby Masarykova nádraží. Podle předpokladů by množství vyrobené elektřiny mohlo stačit na chod nádražního rozhlasu a osvětlení nástupišť a haly. Kromě toho bude tato zastřešená plocha pracovat i se zadržováním dešťové vody, ta nebude mizet nevyužitá v kanále.

Pohled na to, jak bude vypadat tzv. Zelená platforma na střeše Masarykova nádraží. Vizualizace: Správa železnic

Z této zelené střechy budou také na každé nástupiště svedeny eskalátory.

Nádraží celkově dostane i nový informační systém.

Masarykovo nádraží bylo vybudováno v roce 1845 a návrh na jeho podobu podal sám největší a klíčový architekt české železniční sítě – Jan Perner. První vlaky, které na nádraží přijely, musely ještě projíždět městskými pražskými hradbami, protože zastaralé hradby nebyly ještě všude strženy. I proto během prvních let provozu byly v těchto dírách v hradbách postaveny brány, kterými se na noc železniční trať po příjezdu posledního vlaku zamykala. Cesta z Prahy do Vídně tehdy trvala více než 16 hodin.

Masarykovo nádraží má ještě jeden specifický unikát. Jedná se o nejstarší, nepřetržitě provozovaná koncová stanice železnice v Evropě.

A podle slibu bude za pár let mnohem hezčí.