foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Stavba metra D
Začala stavba druhého úseku metra D. Město nyní počítá, že první cestující by se mohli svést v roce 2032, o deset let později, než se původně plánovalo.
V pátek představitelé metropole slavnostně zahájili stavbu úseku metra D mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory. O dva a půl roku vše zpozdily především soudní spory kolem tendru na stavební firmu. Stavba podle smlouvy vyjde na zhruba 30 miliard korun.
Město toto nové spojení potřebuje. Podle dat Dopravního podniku jezdí nyní v nejvytíženějším úseku130 autobusů za hodinu.
„Výstavba metra D je klíčovou strategickou součástí rozvoje Prahy, přínos je nejen pro obyvatele Prahy 4, ale pro celou jihovýchodní a jižní část metropole,“ řekl starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS).
Úsek z Pankráce k Olbrachtově se staví již čtyři roky. Spuštěn bude i s nově zahájenou stavbou naráz. Dopravní podnik nyní předpokládá, že půjde o druhou polovinu roku 2032. Ještě v červenci 2015 se čekalo, že vše bude hotovo do roku 2022.
Ještě letos by se mělo začít soutěžit pokračování linky do Písnice. „Soutěž by měla být vyhlášena do voleb,“ uvedl na slavnostním zahájení stavby radní pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti).
V budoucnu se počítá s pokračováním z Pankráce na náměstí Míru. Ve výhledu je i prodloužení k náměstí Republiky. To se ale bude pravděpodobně řešit až v příští dekádě.
Na trati bez strojvedoucích
Na nové lince budou jezdit vlaky bez strojvedoucího. V červenci by rada města měla rozhodovat o tom, jak se nové stanice metra budou nakonec jmenovat. V budovaném úseku jsou podle projektu uvedeny pracovní názvy Pankrác, Olbrachtova, Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory.
Magistrátní místopisná komise chce ale místo Olbrachtovy stanici Ryšánka a místo Nových Dvorů zastávku Tempo, tedy v souladu se stávajícími názvy zastávek autobusů.
Úsek z Pankráce na Olbrachtovu staví sdružení firem Subterra, Hochtief, Strabag a Ed Züblin. V tendru uspěli s cenou 13,75 miliardy korun.
Nyní zahájený úsek dál na Nové Dvory buduje sdružení firem Subterra, Hochtief a BeMo, které nabídlo baťovskou cenu 29,99 miliardy korun. Proti tomuto vítěznému sdružení brojila dvojice neúspěšných sdružení. Do poslední chvíle se pak odvolávalo to pod vedením firmy Strabag, která se sama podílí na prvním úseku.