Na středočeské silnice vyjede vodíkový autobus

Integrovaná doprava Středočeského kraje podepsala s budoucím majitelem vodíkových autobusů, firmou Martin Uher Bus, smlouvu o spolupráci. Bezemisní autobusy budou obsluhovat okolí Mníšku pod Brdy nejdříve za dva roky.

Podpisem smlouvy navazuje Středočeský kraj na již dříve uzavřené memorandum a nedávný souhlas krajského zastupitelstva. Jak informuje tisková zpráva kraje, střední Čechy se tak snaží připravit na budoucnost dopravy, která je bezemisní. Deset vodíkových autobusů chce nasadit na linky v Mníšku pod Brdy.

„Nyní je tedy možné rozjet výběrové řízení na dodavatele deseti autobusů s vodíkovým pohonem. Jejich nasazení předpokládáme na konci roku 2025 anebo v roce 2026. Podle toho, jak rychle budou výrobci novou techniku schopní dodat,“ informoval v tiskové zprávě Petr Borecký (STAN), radní pro oblast veřejné dopravy.

Nejdříve musí vzniknout plnicí stanice

Vodík budou autobusy čerpat přímo v centrále firmy Martin Uher Bus v Mníšku pod Brdy. Společnost ČEZ tu kvůli tomu vybuduje speciální plnicí stanici. K elektrolýze budou vozy využívat elektrickou energii z vodní elektrárny ve Vraném nad Vltavou. Vodík tak bude pocházet čistě z obnovitelných zdrojů. Termín vydání stavebního povolení na plničku však zatím není znám.

„Pořízení autobusů vyjde odhadem na 242 milionů korun, většinu nákladů by měla pokrýt dotace z Evropské unie. Finanční model a návrh na uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících v systému Pražské integrované dopravy jsme nedávno schválili v krajském zastupitelstvu,“ uzavřel Petr Borecký.

Výběr trasy přitom nebyl náhodný, kopcovitý terén v Mníšku bude testem pro zatížení vodíkových autobusů i ověření jejich reálného dojezdu.

Vodíkové autobusy jsou dražší

Zvyšování podílu bezemisních vozidel ve veřejné dopravě určuje směrnice EU. V autobusové dopravě se za bezemisní považují elektronické a vodíkové autobusy nebo trolejbusy. Oproti naftovým je však pořízení vodíkového autobusu výrazně nákladnější.

Další nevýhodou je nízká energetická účinnost, nutná výstavba speciálních plniček i malé množství dodavatelů zeleného vodíku. Výhodou je rychlé doplnění paliva, vysoký dojezd, nízká hlučnost a dlouhá životnost palivových článků.

Vodík doplní bateriovou elektromobilitu

„Vodík v následujících letech určitě doplní bateriovou elektromobilitu a bude hrát stále významnější roli nejen v osobní, ale především v hromadné dopravě a přepravních službách na silnici i železnici. Ročně v našich rafinériích vyprodukujeme až 90 tisíc tun vodíku a již máme rozpracovány konkrétní plány na produkci vodíku za pomoci obnovitelné elektrické energie, tedy solární, větrné či geotermální. Do roku 2030 chceme za pomoci elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyrábět 4,5 tisíce tun obnovitelného vodíku ročně, což představuje pohon pro zhruba 30 tisíc automobilů,“ informoval tiskové zprávě pražského magistrátu Tomáš Herink, člen představenstva skupiny ORLEN Unipetrol.

Přímo v Praze už jsou vodíkové autobusy v provozu od letošního léta. O provoz se dle tiskové zprávy stará Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) a hlavní město Praha společně se společnostmi Škoda Group a ORLEN Unipetrol. Na základě uzavřeného memoranda zajišťuje vodíkový autobus linku 170 z Jižního Města do Pražské čtvrti dva roky s možností prodloužení o další dva roky.

Domovskou garáží pražského vodíkového autobusu je Kačerov

A ani tato trasa nebyla vybrána náhodou. Linku 170 vytipoval DPP na základě kritérií, kterými byla například délka a profil trasy či typ nasazeného vozidla. Jde o jednu z nejdelších městských linek, jejíž jeden oběh čítá 40 kilometrů. Spojuje barrandovské sídliště s Jižním Městem. Na kopcovitém profilu operují 12metrové autobusy typu Standard. Výhodná je i blízkost této trasy k vodíkové plnící stanici.

Domovskou garáží autobusu Škoda H’CITY je depo Kačerov. Jde o nízkopodlažní vozidlo s celovozovou klimatizací. Měří asi 12 metrů a cestujícím nabízí 30 míst k sezení. Celkem přitom sveze až 85 osob. Maximálně ujede 80 kilometrů za hodinu s dojezdem 350 kilometrů.