foto: MHMP/Nová linka a oblasti, kde se v čeká rozvoj
Pražští politici oznámili, že pokročili v přípravě nové okružní linky metra E. Jenže se ukázalo, že všechno může být nakonec trochu jinak.
Okružní linka metra E, někdy zvaná také O, vůbec nemusí být metrem. To by vyšlo v dnešních cenách na 220 miliard korun. Zvažovaná je také rychlotramvaj nebo dokonce i vlak na pneumatikách.
Současná příprava se navíc vůbec nezabývá tím, že by mohlo jít o okružní linku, informoval magistrát v tiskové zprávě. Experti se věnují pouze spojnici Smíchova, Pankráce, Želivské, Vysočanské a Letňan. Právě na kapacitní spojení těchto oblastí se má zaměřit studie proveditelnosti. O její přípravě mají pražští radní hlasovat v pondělí.
Poslední roky se Institut plánování a rozvoje IPR zabýval přípravou podkladů. Zkoumal, kde bude přibývat lidí, odkud kam cestují a jaká trasa by pražské dopravě nejvíce pomohla. Výsledkem je i skutečnost, že se koridor pro nové metro či jinou kapacitní kolejovou dopravu dostal do nově platného Metropolitního plánu.
„Díky plánu máme i jasný kontext toho, jak a kde by se mělo město rozvíjet,“ uvedl Petr Hlaváček (STAN), náměstek pro oblast územního rozvoje a kandidát na primátora.
Z podkladů vyplývá, proč je nová trasa potřeba. Uleví metru v centru města, kde se kapacity dostávají na hranici svých možností, a to včetně přestupů. Například na Florenci už může být v budoucnu složité dostat všechny přestupující z jedné linky na druhou.
Nová trasa metra či jiné kapacitní dopravy by ulevila také tramvajovým tratím a autobusovým linkám. Řadu cest má zásadně zrychlit; ze zdlouhavých jízd s přestupy může být několikaminutový přesun.
Hlavním důvodem pro novou linku je ale snaha, aby co nejvíce lidí využívalo městskou hromadnou dopravu. Trasa vede oblastí, kde se bude v budoucnu podle podkladů z magistrátu pohybovat zhruba 880 tisíc lidí. Nová linka by také ještě měla zesílit propojení systému pražské MHD a železnice, spojuje několik nádraží a klíčových tratí.
„Praha roste a my se nemůžeme spoléhat pouze na hvězdicový systém dopravy, který nutí statisíce cestujících denně zbytečně projíždět přes centrum,“ říká náměstek pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti).
Kudy na kopec
Technologickou výzvou v plánované trase je, jak se z Vysočan snadno dostat na kopec na Prosek. Metro takové stoupání sice zvládne, muselo by ale být na Proseku velmi hluboko. Alternativou tak je i rychlotramvaj nebo dokonce metro na pneumatikách, které do prudkého kopce snadněji vyjede. Podle Beránka má právě studie proveditelnosti říci, jaká technologie je nejlepší.
Zhruba 22 kilometrů trasy by při zvolení klasického metra měla vyjít na 220 miliard korun. Zároveň by ale měla dát impuls k výstavbě v hodnotě 453 miliard korun, z toho 343 miliard v bytech. Souběžně s přípravou nové linky tak má běžet i příprava rozvojových potenciálů klíčových dopravních uzlů a stanic metra.
Nová linka ale v dohledné budoucnosti určitě nebude. „Praha má před sebou projekty, které potřebuje dokončit dříve. Především jde o metro D a Městský okruh,“ říká Tomáš Portlík, šéf zastupitelského klubu Spolu a kandidát na primátora. Podle něj je ale třeba projekt alespoň připravit.