foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz (stejně jako ostatní foto v textu)/Železniční trojmostí v pražském Hloubětíně
Hned na úvod je potřeba si vymezit trochu technických pojmů a definicí. Mostem nazýváme stavbu, která lineárním způsobem na povrchu překonává nerovnosti terénu. Těmito nerovnostmi můžeme chápat vodní plochy, rokle, údolí nebo jiné dopravní stavby. Most může být z různých materiálů, může sloužit pro pěší, silniční nebo jinou přepravu. Může být i vícepatrový.
Soumostí zpravidla od mostu nerozeznáme, pokud jdeme přímo po něm. Jedná se totiž o soubor na sebe navazujících mostních konstrukcí s jednotnou mostovkou. Když jdete po něm, máte dojem, že vaše kroky vedou po jednom mostě, rozdílnost konstrukcí se odkryje při pohledu zespoda. Všechny části soumostí nemusejí vznikat ve stejnou dobu a nemusí být ani z jednoho materiálu. Nejznámějším pražským soumostím je most v Libni. Jednotlivé segmenty na sebe navazují v lineárním směru, až na jednu snad celoevropskou raritu! A tu najdeme v hlavním městě.
Pojďme si ji prohlédnout. Jmenuje se Trojmostí U Hořejšího rybníka.
I Slovinsko má trojmostí
Abychom však byli zcela objektivní, Evropa má ještě jedno trojmostí, a to dokonce mnohem slavnější, i to ale vzniklo s českou stopou. Je to takzvané Lublaňské trojmostí ve slovinském hlavním městě. Jeho základem byl dřevěný most už z roku 1280 překonávající řeku Lublaňku. V roce 1842 vznikl na jeho místě nový Nemocniční most. A v roce 1929 přidal Jože Plečnik po stranách dva mosty pro pěší. Vzorem pro jejich výstavbu byla dřevěná provizorní lávka, která byla využita při rekonstrukci pražského Mánesova mostu. Dnes jde o věhlasnou dominantu slovinského hlavního města.
Ale teď už k tomu českému unikátu. Na rozdíl od toho slovinského neslouží pražské trojmostí pro silniční a pěší dopravu, ale pro dopravu železniční. Viadukt je součástí pražsko-olomoucké dráhy. Památkáři si dnes cení hlavně dochovaných mimořádně hodnotných příkladů ve vytváření různých vývojových etap mostních konstrukcí.
Tři různé konstrukce na jednom místě
Viadukt se nachází na železničním úseku Běchovice – Libeň a najdeme ho u kilometrovníku s číslem 403. Jde o výraznou dopravní stavbu, kterou tvoří tři nezávislé mosty, jejich dnešní podoba byla ale utvářena v celkem čtyřech (!) stavebních krocích.
Železniční Trojmostí ze severní hloubětínské strany
Základem samotného trojmostí a nejstarší částí je kamenný viadukt. Ten vznikl v roce 1845, když byla železnice přivedena do metropole. Až do Libně šlo o jednokolejku, a tedy i tento vystavěný železniční viadukt byl proto jednokolejný. Dvojkolejnou podobu měla v té době železnice až v úseku Libeň – dnešní Praha Masarykovo nádraží.
Viadukt má tři oblouky a dva pilíře. Mezi pilíři ve středním poli protéká říčka Rokytka.
Odbočka je z nýtované oceli
Postupně se však železniční doprava zahušťovala a bylo třeba nových spojení. V roce 1919 je tedy rozhodnuto o výstavbě takzvané malešicko-vršovické odbočky. Ta se odklání od původní trasy za nádražím v Libni a výhybka leží těsně před původním mostem. Bylo potřeba vytvořit most nový, který není sice zcela rovnoběžný s původním, nicméně na levé straně z něj vychází. Tento druhý stavební objekt byl vytvořen z příhradové nýtované oceli. Most nemá žádné pilíře.
Psali jsme
Mnoho nepochopitelných událostí, historických omylů i trapných nesrovnalostí - to všechno provází vznik zvláštní železniční stavby, kterou Pražané…
Jenže omezenost hlavního spojení z metropole směrem na Kolín a Pardubice se už musí řešit. A tak o osm let později je původní kamenný viadukt rozšířen pro výstavbu druhé koleje. Ctí se zachování původních stavebních postupů a ke stavbě je použit kámen. Přesto tu stále nad řekou Rokytkou stojí zatím jen mosty dva.
Celkový pohled na unikátní technickou stavbu železničního Trojmostí
V této podobě přečká zatím dvoumostí i II. světovou válku. Jenže důraz na sílící železniční dopravu je stále extrémně silný, a tak je nutné vystavět na stejné trase brzy i kolej třetí.
Ke slovu přichází železobeton
Statici však rozhodnou, že druhé rozšíření původního kamenného viaduktu by nebylo ideální a konstrukce by už nemusela zátěž vydržet. Je potvrzeno, že vyroste nový železobetonový most. Na kalendářích je rok 1953 a hned v těsném sousedství kamenného viaduktu září nový most. I ten má tři oblouky. Trojmostí je dokončeno.
Modernizace celé dopravní stavby se uskuteční v roce 2009.
Trojmocný železniční most je hraniční čárou mezi Hrdlořezy a Hloubětínem
Málokdo z obyvatel metropole si je vědom tohoto technického skvostu, který se v Praze nachází. Nejlépe ho oceníte při procházce podél meandrujícího toku Rokytky. Spodní podhledy nabízejí skutečně výjimečné pohledy a podhledy. Neuvěřitelnou byla i prozřetelnost architektů následujících staveb, kteří vytvářeli mosty vždy s ohledem na ten původní – kamenný. Celkově Trojmostí tvoří výrazný krajinotvorný prvek, který dominuje lokalitě Hořejšího rybníka. A místo je zároveň i nenahraditelnou ukázkou vývoje dopravních technologií.
Stačí se tu jen projít.