foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Tunel, ilustrační foto
ROZHOVOR: PrahaIN.cz měla možnost hovořit s policistou, který delší dobu působil v Ústeckém kraji, konkrétně v tamním dopravním oddělení. Ačkoli odtamtud odešel, ve sboru zůstává doposud.
Shrnul nám příběh, jak jedinkrát narazil na agresivního šoféra. Podle vlastních slov mu dal ochutnat jeho vlastní medicínu. „Někdy jenom slova nepomohou,“ svěřil se naší redakci. V tomto materiálu rovněž uvedl, že si neumí představit, co všechno se v dopravě v minulosti dělo na území hlavního města.
PrahaIN.cz takovou představu má. Seznámil nás s ní muž, který o sobě hrdě mluví jako o pirátovi silnic. Ve vězení strávil bezmála tři roky za nehodu. Ta ho prý mrzí. Předešlé chování nikoli.
Celkem bez rozpaků nám popsal své dovádění na metropolitních silnících, zejména pak v tunelech. Se svými stejně smýšlejícími kamarády opakovaně pořádali závody a rychlost dvě stě kilometrů v hodině prý byla nic. „Jezdili jsme rychle, měli jsme svoje trasy, ale vždycky tak maximálně čtyři auta. Ne, že by nebyli zájemci, ale oni se báli policie, my ne,“ říká tento čtyřicátník.
V rámci jím popisovaných událostí prý nikdy nedošlo k tomu, že by je právě policisté zastavili, natož pokutovali. „Bavili jsme se takhle dost pravidelně, dokud nás to bavilo. A je pravda, že mě nikdy nechytli. Nejvíc se divím tomu, že jsme tunely projížděli přes dvě stě za hodinu. Žádnou nehodu jsme nezpůsobili, tam se nikdy nebouralo už jenom proto, že jsme jezdili ve tři ráno, kdy nebyl žádný provoz,“ vzpomíná na období před nějakými patnácti lety.
„Zhruba tak, hodně to letí. Přesně si to nepamatuji,“ doplnil.
Naše redakce připustila, že policisté v danou dobu nemuseli být v terénu. Kamery však na řadě komunikací umístěny byly. „Asi jo, ale my si sundávali SPZ, takže nevím, podle čeho by nás měli najít. Třeba mě osobně nikdo nikdy nekonfrontoval,“ uvedl bez jakéhokoli zaváhání.
Ostatní řidiči na tom podle jeho vyjádření byli podobně. „Ne, fakt nám nikdy domů nic nepřišlo. Nebo já o tom alespoň nevím. Nějaké exekuce jo, ale to bylo proto, že moje firma neplatila za dodaný materiál, to přiznávám,“ svěřil se.
K rychlému řízení už žádný bližší vztah nemá. Kvůli nehodě, při které došlo ke zranění, totiž přišel o řidičský průkaz. „To není tak dávno, o tom mluvit nechci. Nehoda nebyla kvůli rychlosti, ale došlo při ní ke zranění, to mě mrzí, tam se mi asi všechno sečetlo,“ uvedl.
Aktuálně o nikom, kdo by zkoušel podobné závody, neví. „Asi se to děje, ale už mi není dvacet, abych tím žil. Jestli to někdo dělá a neví se o tom, tak to dělá dobře,“ uzavřel s tím, že to vidí spíše mimo území hlavního města. „Meziměstské silnice, možná nějaká Morava, tam to všechno dojde se zpožděním, ale třeba kluci z Brna byli vždycky hodně ostří,“ podotkl.