foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Kolona aut na dálnici
ROZHOVOR: PrahaIN.cz se třetím článkem na téma dopravy vrací na české silnice. Tentokrát jsme měli možnost hovořit s policistou, který se pravidelně setkával s rychlou jízdou na českých dálnicích, zejména na D11.
Ta vede z Prahy na východ Čech, konkrétně za Jaroměř. Měří necelých 115 kilometrů. V plánu je ještě dalších bezmála čtyřicet. To však podstatné není. Zmíněný policista se zde pohyboval dlouhodobě a s chováním řady řidičů tak má bohaté zkušenosti.
„Hodně se mluví o Ukrajincích. Hlavně v Praze jsem to téma slyšel od kolegů opakovaně. Vždy ovšem v souvislosti s parkováním, nikoli rychlou či bezohlednou jízdou. Pokaždé jsem se jim to snažil přirovnávat k nám na východě Čech. Víte, jaký je rozdíl mezi ukrajinským a polským řidičem? Na to jsem se jich ptal. A odpověď je hodně jednoduchá. Zablikáte za ukrajinským řidičem, ten zpomalí, odstaví vůz a chová se neuvěřitelně slušně,“ říká tento muž.
S vozy Ukrajinců se však nesetkal tolikrát jako s těmi polskými. Několik zážitků přesto má. „Žádný není negativní. Proti Ukrajincům v autech neřeknu ani slovo, protože bych si musel vymýšlet. Velice špatnou zkušenost mám naopak s Poláky. Svého času jezdily organizované skupiny, ty kradly auta,“ vzpomíná.
Jejich taktika prý byla téměř dokonalá. Aut těchto organizovaných skupin do Polska přes české území jezdilo vždy několik. Většina byla takzvaně doprovodných. Kradený automobil byl první v pořadí, v čele nenápadné kolony. Ostatní vozy měly v případě problémů za úkol blokovat policejní hlídky.
„Vím o tom, ale specifičtěji bych se k tomu vyjadřovat nechtěl,“ uvedl. „Ale ano, stalo se to, potvrzuji,“ připustil.
Pokud tento respondent hovoří o řízení automobilů s cizí státní SPZ, zmínil ještě Němce a Holanďany. Také tyto národy podle něj dbají na rychlost, jsou pozorní a opatrní. Nechávají mezi sebou dostatečný rozestup a nedělají žádné problémy.
„Dříve to každopádně bylo o dost horší. Doba se prostě mění, zpřísňují se tresty, lidé mají možnost vidět videa s následky havárií, všechno jim mění návyky. Chytit dneska někoho, kdo pojede přes 200 v hodině, je výjimka, určitě ne pravidlo,“ podotýká.
Co mu tak v poslední době leží na srdci nejvíc? „Asi to bude znít absurdně, ale jde o mlhovky. Polovina našich šoférů podle mě ani neví, jak se zapínají a kdy se mají používat. To je věc, nad kterou kroutíme hlavou pokaždé, když je mlha. Dokonce se před časem objevila v rádiu výzva, kde se právě na tento problém upozorňovalo,“ uzavřel.