Prahu čeká dekarbonizace

Vozy pražské hromadné dopravy a pražských služeb budou moci využívat vodíkový pohon. Shodli se na tom pražští radní, kteří schválili pilotní projekt dekarbonizace města pomocí vodíkové mobility a výroby zeleného vodíku. Schváleno bylo také memorandum o spolupráci s Pražskou plynárenskou a Pražskými službami.

Cílem klimatického plánu, který Praha přijala v roce 2019, je do roku 2030 snížit emise CO2 o 45 procent. Plán se dle informací z webu Pražská mise nulové emise zaměřuje na celkem 5 oblastí: energetiku, budovy, dopravu, cirkulární ekonomiku a adaptaci.

Přijetím dokumentu se metropole vydala po vzoru dalších evropských měst na cestu k uhlíkově neutrálnímu městu. Praha by se tak měla stát kvalitnějším místem pro život, které dává přednost udržitelným technologiím. Odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě nebo při dalších ekonomických aktivitách město prohlásilo za příležitost pro postupnou transformaci, spíše než za hrozbu. Plné znění plánu je k dispozici ZDE.

Vodíková mobilita je krokem k naplnění klimatického plánu

Jedním z kroků směrem k naplnění cílů klimatického plánu je vodíková mobilita. Její postupné zavádění do každodenního života Pražanů umožní nově schválený pilotní projekt dekarbonizace města, o kterém informuje tisková zpráva magistrátu.

„Projekt vodíkové mobility zapadá do naší energetické strategie, kterou v hlavním městě razíme. Jednak, aby Praha byla energeticky nezávislá a tím i bezpečná. A abychom využívali všechny dostupné zdroje energie, od těch klasických až po ty nové, takzvaně zelené. To vše samozřejmě i s přihlédnutím k ekonomické stránce věci,“ uvedl ve zprávě primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS).

Dekarbonizace počítá se zeleným vodíkem

Projekt dekarbonizace hlavního města a výroby a užití zeleného vodíku bude financován z evropských fondů. Jeho součástí je vypracování studie na výrobu a užití zeleného vodíku, počítá se s návrhem na umístění obnovitelného zdroje energie (FVE), elektrolyzéru a vodíkové plnicí stanice pro plnění autobusů a vozů komunálních služeb vodíkem ve vybraných lokalitách. Projekt má obsahovat ekonomickou analýzu i technickou studii proveditelnosti.

O dotaci ve výši 60 tisíc euro z programu Evropské unie LIFE z projektu European City Facility (EUCF) požádalo hlavní město už letos v březnu. Projekt bude spuštěn 1. září a trvat by měl do 31. prosince 2025.

Praha nezavírá dveře před žádnou technologií

„Náš pražský klimatický plán identifikoval vodík jako jeden z možných budoucí pohonů našeho městského vozového parku. Jaká technologie bude pro město nejvýhodnější, ukáže až čas, ale my jako město bychom neměli zavírat dveře před žádnou variantou,“ doplnila náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).

Zvyšování podílu bezemisních vozidel ve veřejné dopravě určuje směrnice EU. V autobusové dopravě se za bezemisní považují elektronické a vodíkové autobusy nebo trolejbusy. Podle aktualizované vodíkové strategie České republiky je spotřeba vodíku v roce 2050 odhadována na 1,1 v nízkém a více než 1,8 milionu tun ve vysokém scénáři. Hlavní uplatnění by měl vodík najít v těžko elektrifikovaných oblastech, například v chemickém průmyslu či v nákladní, dálkové a regionální hromadné dopravě.

Radní současně schválili také memorandum, na jehož základě bude hlavní město spolupracovat s Pražskou plynárenskou a Pražskými službami na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, výrobě zeleného nebo nízkouhlíkového vodíku, skladování a distribuci vodíku, využití vodíku v palivovém článku a ve spalování. Pracovat se bude také na rozvoji infrastruktury pro alternativní paliva, rozšíření počtu bezemisních vozidel a celkovém zavádění uvedených technologií do praxe.

Na vodíkový pohon už jezdí linka 170

Vodíkový autobus už v Praze obsluhuje linku 170. Poprvé vyjel loni v létě a jeho domovskou garáží je depo Kačerov. Jde o autobus Škoda H’CITY, který je nízkopodlažní, měří asi 12 metrů a cestujícím nabízí 30 míst k sezení. Celkem přitom sveze až 85 osob. Maximálně jede 80 kilometrů za hodinu s dojezdem 350 kilometrů.

Dle tiskové zprávy vytipoval Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) linku 170 na základě kritérií, kterými byla například délka a profil trasy či typ nasazeného vozidla. Jde o jednu z nejdelších městských linek, jejíž jeden oběh čítá 40 kilometrů. Spojuje barrandovské sídliště s Jižním Městem. Na kopcovitém profilu operují 12metrové autobusy typu Standard. Výhodná je i blízkost této trasy k vodíkové plnící stanici.

Náklady se snad budou postupně snižovat

„Je to pro nás úplně nová technologie, kterou potřebujeme důkladně otestovat v běžném provozu s cestujícími ve specifických pražských podmínkách ve všech ročních obdobích a zjistit skutečné jízdní vlastnosti vozidla, jeho spotřebu, efektivitu a finálně náklady provozu obdobně, jako jsme to v minulosti udělali s elektrobusy, hybridními autobusy nebo bateriovými trolejbusy. Pořizovací náklady vozidla jsou ve srovnání s referenčním naftovým zhruba čtyřnásobné, provozní pak dvojnásobné. I přesto věříme, že podobně jako u elektrobusů se pořizovací i provozní náklady budou snižovat a vodík se stane významnou, lokálně bezemisní alternativou k čistým bateriovým elektromobilům, čímž umožní naplňovat klimatické závazky za současné diverzifikace zdrojů pohonu,“ uvedl k vodíkovým autobusům Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP.

Vodíkové autobusy brzy vyjedou také na středočeské silnice. Podle informací z tiskové zprávy je jejich nasazení předpokládané na konec roku 2025. Autobusy budou projíždět kopcovitý terén v okolí Mníšku pod Brdy, který bude testem pro zatížení vodíkových autobusů i ověření jejich reálného dojezdu. Desítka autobusů by měla od konce příštího roku obsluhovat linky 446, 517 a 688.